Mák místo pšenice? To ne

Hlavně obavy z další nadprodukce stojí podle našeho hlavního zemědělského vyjednavače Tomáše Zídka za záměrem Evropské komise vyplácet rolníkům v nových členských zemích jen část přímých plateb. Nováčky tím chce přimět k potřebné restrukturalizaci agrárního odvětví. Co si pod ní představuje, vysvětluje Zídek v rozhovoru týdne. Poslanci Jaroslav Palas a Jan Grůza, kteří aspirují na post ministra zemědělství v nové vládě, jsou ale zajedno: Hlavní změny už má české zemědělství za sebou. Evropská unie nás nemůže nutit k ústupu od komodit, které se tu tradičně vyrábějí.

„Stěžejní změny ve struktuře zemědělství a vlastnických vztazích proběhly,“ tvrdí Jaroslav Palas, i když nezastírá, že je konec všem změnám. „Další budou pokračovat, především prodej státní půdy, nutné změny v potravinářském průmyslu. Ale nebudou to dramatické pohyby plynoucí z politických zadání,“ ujišťuje Palas. Předpokládá, že dílčí změny budou bezesporu spojeny s naším vstupem do Evropské unie. „Musíme si uvědomit, že české zemědělství bude zemědělstvím evropským. Budeme muset naplňovat určitá nařízení, která před nás bude Brusel stavět. To musí český zemědělec pochopit,“ dodává.
Také Jan Grůza potvrzuje, že se naši zemědělci budou muset přizpůsobit, pokud budou chtít využívat podpor z evropských fondů. „Ekonomické páky je dovedou k tomu, že sami budou třeba postupně vyhánět skot do podhor. Unie nás ale nemůže tlačit k jiným plodinám, než se u nás tradičně pěstují,“ odmítá takové úvahy. Velké možnosti vidí Grůza v nepotravinářském využití agrární produkce, vedle bionafty také v rozšíření programu biolíh.
Přecházet od produkce, které je a bude na evropském trhu nadbytek, k jiným, žádanějším komoditám, kupříkladu zmiňovanému máku, považuje Palas za problematické. „Máme přece své tradiční komodity. Je také nutné vnímat, že v minulém desetiletí se naše zemědělská produkce snižovala, zatímco Evropská unie ji na náš úkor zvyšovala. Úvahy, že by se náš agrární sektor měl nadále potlačovat, jsou naprosto liché a nepřijatelné,“ zdůraznil.
V čem se ještě musí české zemědělství restrukturalizovat, nastínil před časem ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha. Podnikatelé však nelibě nesou zejména jeho doporučení zefektivnit výrobu mnohých komodit úsporou nákladů. Složitá vlastnická struktura zemědělských podniků či vysoký podíl půdy v nájmu, které podle VÚZE brání další restrukturalizaci, jsou naše vnitřní problémy a nesouvisejí se vstupem do unie, poznamenává Tomáš Zídek. „Narovnání vlastnických vztahů k půdě je záležitost na dvacet let. Vstup do EU ji sice ovlivní, ale není to překážka, o které by s námi Evropská komise diskutovala,“ doplnil.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *