Městské lesy pro výdělek i rekreaci

Městské a obecní lesy slouží v České republice k rekreaci i k vylepšení finančních příjmů radnic. Některá, především velká města kladou větší důraz na rekreaci a budují v lesích naučné stezky či rozhledny. V menších městech, kde je do přírody mnohem blíž než ve velkoměstech, je prioritou spíš výnos z těžby dřeva. Většinou jde ale kombinaci obou přístupů. Na tom se shodli všichni oslovení zástupci.

Vůbec největší městské lesy spravuje Brno, respektive jeho firma, která se stará o 8200 hektarů lesů. Většina leží mimo město. Hospodářsky je využíváno šest tisíc hektarů. Loni se ho vytěžilo 46 tisíc metrů krychlových, tržby se pohybují kolem sta milionů korun a zisk je kolem 15 milionů. Ostatní lesy plní z velké části rekreační a vzdělávací funkci. „Kromě podpory stavby cyklostezek, studánek či odpočívadel pro turisty plánujeme i výstavbu nových rybníků a chystáme spolupráci se sdruženími či firmami, které přijdou s návrhy na zlepšení rekreační funkce zejména v okolí Brna,“ uvedl ve výroční zprávě ředitel Jiří Neshyba.

Lesy patřící městům v Moravskoslezském kraji slouží především k rekreaci obyvatel. V některých lesích se také těží dřevo, ale města se snaží o šetrnou těžbu, a tak se často těží hlavně stromy polámané po kalamitách nebo napadené škůdci. V Ostravě je podle mluvčí magistrátu Andrey Vojkovské více než 2440 hektarů lesů, což představuje přes 11 procent rozlohy krajského města. „Prioritně se využívají k rekreační funkci, ale těží se v nich i dřevo, ovšem ne v maximálním rozsahu jako u lesů hospodářských,“ uvedla Vojkovská. Město lesy jako místo k rekreaci podporuje, v některých seká trávu, moduluje porosty a tvaruje je na parkovou úpravu. „Staráme se také o mobiliář – odpadkové koše, lavičky a podobně,“ dodala.

V Praze je kolem 9900 hektarů zeleně, z toho je 5132 hektaru lesů a podnik Lesy hlavního města spravuje asi 2900 hektarů. Pečuje o významné pražské parky, jako jsou Stromovka, Petřín, Vítkov, Letná či obora Hvězda. Spravuje přes 250 kilometrů drobných vodních toků a více než 130 vodních nádrží. Provozuje záchrannou stanici pro volně žijící živočichy, včelnice a v rámci ekologické výchovy spolupracuje se školami i veřejností. V hlavním městě nyní připadá zhruba 0,00825 hektaru zeleně na obyvatele, tedy více než 80 metrů čtverečních. Z celkové výměry tvoří 5132 hektarů lesy, na parky a parkově upravené plochy připadají čtyři tisíce hektarů a na nelesní zvláště chráněná území 780 hektarů.

Západošeská metropole Plzeň vlastní něco přes čtyři tisíce hektarů lesa. „Ročně vytěžíme asi 12 tisíc m3 dříví a zalesňujeme zhruba 25 hektarů,“ řekl Miloš Pacolt ze Správy veřejného statku města Plzně. Veškeré roční příjmy z lesů vrací město zpět do pěstební, těžební a ostatní lesnické činnosti, kam patří zvláště opravy lesních cest a stezek. Polovinu plochy lesů zaujímá borovice, 22 procent smrk, 13 procent dub a shodně po čtyřech procentech modřín a bříza.

V Ústeckém kraji má nejvíc, přibližně tři tisíce hektarů lesů ve správě Chomutov. Také o chomutovské lesy se stará příspěvková organizace. Ročně do lesů investuje asi čtyři miliony korun. „Dřevo se těží a prodává, nicméně většina lesů je zařazena do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení. Nejde většinou o lesy hospodářské, kde by prioritou byla produkce. Příměstské lesy jsou hojně využívané k rekreačním účelům,“ uvedl mluvčí města Jan Rödling.

Naučné i turistické stezky, odpočinková místa, vyhlídky, rozhledny a někde i sportoviště nabízejí městské a obecní lesy na jihu Čech. Některá města věnují rekreační funkci lesa větší pozornost, pro jiná je důležitější lesnická činnost a zisk z těžby, zjistila v anketě ČTK. Vliv na to má také, jak daleko jsou lesní pozemky od obce, nebo třeba to, zda lesy leží v národním parku či CHKO. Nejlépe asi slouží lidem k rekreaci lesy v Táboře a v Písku, největší zisk z těžby mají nejspíše šumavské Volary.
Milionové příjmy mají radnice v Olomouckém kraji z městských lesů, ve kterých samosprávy hospodaří prostřednictvím svých firem. Města mají v majetku tisíce hektarů lesa a do jejich pokladen putuje část výtěžku z prodeje vytěženého dřeva. Radnice však shodně tvrdí, že při správě obecních lesů myslí i na jejich rekreační úlohu. Například Olomouc ročně inkasuje od akciové společnosti Lesy města Olomouce, kterou stoprocentně vlastní, 12 milionů korun za pronájem lesů a dalších nemovitostí na jejich území. Lesy města Olomouce loni zvýšily tržby ze 45 milionů korun v roce 2013 na 57 milionů korun a jejich zisk vzrostl z 524 tisíc na 1,9 milionu korun. Městská firma spravuje navrácené obecní lesy na Olomoucku, Litovelsku, Šternbersku a Bruntálsku, jejichž celková rozloha činí více než čtyři tisíce hektarů.

Díky vyšší výkupní ceně kulatiny se v posledních letech většinou zlepšily příjmy z lesů obcím na vysočině. Na rozdíl třeba od bytů nebo akcií energetických společností se radnice lesního majetku navráceného po roce 1989 nezbavovaly a spíš se ho snaží rozšiřovat. Kupříkladu Pelhřimov ze svých dvou tisíc hektarů lesa získal loni do rozpočtu téměř devět milionů korun, jak potvrdil pelhřimovský starosta František Kučera, který se o městské lesy donedávna staral a je také dlouholetým předsedou Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL). Lesy na vysočině zabírají 207 tisíc hektarů půdy, tedy 30,5 procenta celkové rozlohy kraje. Nižší je na vysočině podíl státních lesů. Podle údajů kraje představuje 37 procent, zatímco v celé České republic to je kolem 60 procent. Obecní a městské majetky tvoří 16,8 procenta lesů vysočiny a dalších 7,5 procenta lesů obhospodařují lesní družstva a společnosti.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *