Minerální výživa plemenných prasat

Minerální látky řadíme mezi anorganické sloučeniny, které živočišný organismus potřebuje pro správný průběh většiny fyziologických pochodů. Stávají se tedy pro tělo nepostradatelnou (esenciální) živinou všech kategorií, tedy i plemenných prasat.

Cílem výživy kategorie plemenných kanců je dosáhnout optimální celoroční produkce kvalitního semene jak po kvantitativní stránce (objem ejakulátu), tak i z kvalitativního hlediska (motilita, koncentrace, přežitelnost a procento patologických spermií).
U prasnic je cílem nejen vysoké procento zabřeznutých zvířat po první inseminaci, ale rovněž odpovídající počet narozených a odchovaných selat. 

Vápník a fosfor
V následujících řádcích se zaměříme na ty prvky, které dokážou ovlivnit přímo či nepřímo zdraví a reprodukční ukazatele u plemenných kanců a prasnic.
Je nutno podotknout, že tyto kategorie zvířat čítají relativně malé procento z celkové populace prasat, ale v žádném případě se nejedná o kategorie, které by měly být z hlediska minerální výživy podceněny, naopak. Počet prasnic se v současné době pohybuje kolem 100 000 kusů, plemenných kanců se v České republice chová přibližně 3000. 
V dnešní době je však produkce kvalitního semene jedním z hlavních aspektů požadované vysoké reprodukce u prasnic, proto je třeba plemenným kancům a prasnicím věnovat zvýšenou pozornost i z hlediska správné minerální výživy.  
Pouze od kance, který má v pořádku zdravé končetiny, můžeme očekávat ochotu při skoku jak na inseminačních stanicích, tak i v přirozené plemenitbě.
Pro dosažení správného růstu a vývoje kostní tkáně je rozhodující zajistit v krmné dávce dostatek vápníku a fosforu zejména u mladých zvířat. Tyto dva prvky jsou uloženy z 98 % především v kostní tkáni. Vápník deponovaný v kostech ovlivňuje i koncentraci tohoto prvku v krevní plazmě. Výměna vápníku v kostní tkáni probíhá velmi intenzivně, u dospělého kance je celé množství vápníku v kostře obměněno asi za 200 dní.
Nejintenzivnější mineralizace kostí probíhá u mladého kance. Při zanedbání správné suplementace vápníku a fosforu můžeme očekávat v pozdějším věku poruchy pohybového aparátu a zvýšené procento kanců vyřazených z chovu. 
Pokud zanedbáme správné dávkování těchto dvou prvků u mladého kance a prasničky, kdy probíhá nejintenzivnější mineralizace kostí, můžeme očekávat v pozdějším věku poruchy pohybového aparátu (kulhání, poškozené chrupavky) a zvýšené riziko vyřazení zvířat z chovu. 
Denní potřeba vápníku se odvíjí od hmotnosti kance, stáří, intenzity chovu, ustájení, složení krmné dávky, stresových faktorů atd.
Podle většiny autorů by měla krmná dávka obsahovat u rostoucích zvířat 9,5 g Ca/kg  a 7,5 g P/kg, u starších kanců 7,5 g Ca/kg  a 6 g P/kg.

Mangan, zinek a selen
Dalším důležitým prvkem, který ovlivňuje kvalitu vyprodukovaného semene stejně jako správnou funkci pohybového aparátu, je mangan.
Mangan má specifickou úlohu v syntéze mukopolysacharidů (správný vývoj chrupavky) a kostní tkáně. Tyto dvě funkce ho předurčují, aby působil jako prevence před poruchami špatného vývinu končetin.
Jak uvádějí někteří autoři, přídavek manganu do krmné dávky podporuje ukládání vápníku a fosforu v kostní tkáni.
Mimo jiné má mangan své postavení i z hlediska reprodukce, při nedostatku manganu v krmné dávce se objevují reprodukční problémy: neplodnost (špatná motilita, vysoké procento patologických spermií, nízký objem ejakulátu), degradace varlat, ztráta pohlavního pudu. Úroveň využitelnosti manganu z krmiva je nízká, pohybuje se kolem 2–3 %.
Mangan se do krmných směsí doplňuje ve formě premixů většinou jako soli sulfátů a chloridů, které jsou lépe využitelné než například oxid manganatý. Doporučená dávka manganu v krmných dávkách činí 20 mg Mn/kg. Prasata dokážou z důvodu nízké absorpce tolerovat i dávky mnohem vyšší (2–4 g/kg).
Dalším nenahraditelným stopovým prvkem z hlediska správné minerální výživy je zinek, který hraje významnou roli ve vývoji chrupavek a kostí. Má pozitivní vliv na vývoj kožních derivátů, tudíž může být prevencí při praskaní špárků.
Zinek posiluje i celkovou imunitu zvířat, především tím, že se podílí na tvorbě leukocytů a je aktivátorem mnoha enzymů.
Zinek je součástí enzymu superoxiddismutáza, z tohoto pohledu ho můžeme chápat i jako významný antioxidační faktor. Zinek podporuje správnou funkci varlat, jeho karence může vést k zaostalosti vývinu Leydigových buněk, snížení produkce luteinizačního hormonu a snížení produkce pohlavních hormonů.
V součtu dopadů nedostatku zinku klesá celková produkce ejakulátu, podobně jako jeho kvalita. Celková využitelnost zinku, ve srovnání s manganem, je vyšší a pohybuje se na úrovni asix 10 %. 
Potřeba zinku v krmné dávce pro plemenné kance je 100 mg/kg. Zinek do krmných dávek dodáváme např. ve formě oxidu zinečnatého.
Posledním významným mikroprvkem, který má vliv na spermatogenezi u kanců, je selen. Tento mikroelement nabývá v posledních letech na důležitosti, jelikož v našich zeměpisných šířkách jsou půdy v porovnání např. s Jižní Amerikou až šedesátkrát chudší. V České republice jsou považovány za nejvíce deficitní oblasti západní, severní, severovýchodní Čechy a severní Morava. Z tohoto důvodu je třeba  zvířata, která jsou krmena plodinami vypěstovanými v těchto lokalitách, doplňovat selenem.
Selen je aktivním komponentem enzymu glutathion peroxidázy, který působí jako důležitý antioxidant.  Selen ve srovnání s ostatními prvky má nejmarkantnější vliv na kvalitu semene.
V pokusech, které byly provedeny na kancích, se došlo k jednoznačným závěrům, že přídavek selenu do krmné dávky měl významný vliv na motilitu spermií, vývoj spermatozoid, zvýšení objemu, zvýšení koncentrace spermií v ejakulátu, ale i zvýšené zabřezávání prasnic zapuštěných semenem od kanců, kterým byl selen podáván
Všechny tyto příznivé dopady doplňování selenu do krmných dávek plemenných kanců si většina autorů vysvětluje tím, že selen zajišťuje pohyblivost a celistvost bičíku spermie.
Selen se dávkuje do krmných směsí pro plemenné kance v dávce 0,3 mg/kg.
Selen může omezit u plemenných zvířat dopady tepelného stresu, který se podepisuje významnou měrou na snížení reprodukčních ukazatelů zejména v letních měsících.
Selen se do krmné dávky prasat nejčastěji přidává ve formě selenometioninu (tzv. selenové kvasnice), nebo jako seleničitan sodný. 

Organicky vázané minerály
Jak již bylo zmíněno, mnoho minerálních látek má poměrně nízkou využitelnost z anorganických forem. Z tohoto důvodu se v posledních letech dostávají do popředí zájmu chovatelů organicky vázané mikroprvky, tzv. cheláty.
Obecně je známo, že organické zdroje mikroprvků dokáže zvíře lépe využívat než jejich anorganické protějšky a umí s nimi i lépe hospodařit. Toto má za následek lepší zásobení tkání minerálními látkami při nižších dávkách těchto sloučenin a nižší zátěž pro životní prostředí.
Na druhé straně je nutné brát v potaz vyšší cenu organicky vázaných minerálů a správně zařazovat tyto látky do krmných směsí tak, aby tento zásah byl pro chovatele ekonomicky výhodný.
Jako nevýhodu organicky vázaných minerálních látek lze chápat i to, že jsou poměrně snadno falšovatelné.  
Příspěvek byl zpracován za podpory grantu TP3/2013.
Použitá literatura je k dispozici u jeho autorů.

 

Klíčové informace

– Dnešní moderní genotypy prasat jsou šlechtěny na vysokou produkci.
– Je třeba umět je správně nakrmit, abychom od nich očekávanou produkci skutečně dosáhli.
– Kromě vyvážené krmné dávky po energetické stránce je třeba dbát i na správnou minerální výživu – ta je neméně důležitá a v posledních letech nabírá na stále větším významu.

 

Ing. Pavel Horký, Ph.D.
Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc
.
Mendelova univerzita v Brně
Agronomická fakulta
Ústav výživy zvířat a pícninářství

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *