Autor
Kategorie:
Nezařazené

Minimalizace vzniku poruch metabolismu

Poruchy související s výživou obvykle registrujeme mezi otelením a vrcholem laktace. Výživářské problémy, které přispívají ke vzniku těchto poruch, se však typicky objevují již před otelením. V tomto příspěvku jsou shrnuta některá výživářská doporučení pro krávy v tranzitním (přechodném, okoloporodním, peripartálním) období před porodem, která mají za cíl minimalizovat pravděpodobnost vzniku metabolických poruch po otelení.

Vyhodnocení vlivu výživy na výskyt metabolických poruch vyžaduje obrovské statistické soubory. Je potřeba větší počet zvířat, než k jakému mají obvykle univerzity přístup. Malé množství údajů v literatuře pochází z epidemiologických studií provedených v užitkových chovech dojnic. V důsledku toho je většina níže uvedených doporučení založena na nepřímých důkazech, tj. kompilaci údajů z mnoha studií a vyvození závěrů.

Bilance energie

Energetický status v tranzitním období je pravděpodobně nejlepším indikátorem toho, zda u dojnice dojde k poporodním komplikacím. Výzkumníci z Michiganu (Dyke et al., 1995) měřili obsah NEMK (neesterifikovaných mastných kyselin) v postpartálním období jako indikátor energetické bilance a pozorovali pozitivní korelaci mezi NEMK a výskytem všech běžných postpartálních poruch, kromě poporodní parézy.
Energetická bilance je funkcí příjmu energie, potřeby na záchovu, přírůstek, růst plodu, růst mléčné žlázy a syntézu mléka. Chovatelé dojnic by měli zvířata krmit tak, aby předcházeli negativní energetické bilanci a dramatickým propadům energetické bilance těsně před otelením. Z faktorů, které determinují energetickou bilanci, může chovatel ovlivnit pouze příjem energie. Příjem energie je funkcí příjmu sušiny a koncentrace energie v krmné dávce.

Příjem sušiny

Po mnoho let jsem zdůrazňoval potřebu dosáhnout maximálního příjmu sušiny u krav v tranzitním období před otelením. To bylo založeno na výsledcích z naší laboratoře (Bertics et al., 1992). Ty prokázaly, že krávy nuceně krmené před otelením měly nižší koncentraci triglyceridů v játrech a ketolátek v krevní plazmě a vyšší produkci mléka a mléčného tuku po otelení v porovnání s kravami, které prošly obvyklým snížením příjmu krmiva před otelením. Nedávno však bylo provedeno několik studií ukazujících, že maximální příjem sušiny nemusí být nezbytný. Výzkumníci z Illinois (Grum et al., 1996; Douglas et al., 1998) zjistili, že krávy s restrikcí krmiva po celé období stání na sucho měly nižší koncentrace triglyceridů v játrech v době telení a vyšší příjem sušiny po otelení.
Neesterifikované mastné kyseliny v plazmě byly zvýšené u těchto krav po několik týdnů před otelením. Játra se snad dokáží adaptovat na chronické vystavení zvýšené hladině NEMK v plazmě a přizpůsobí svůj metabolismus směrem k vyšší oxidaci mastných kyselin a nižší esterifikaci triglyceridů.
Studie, ve kterých byl snížen příjem sušiny u krav před porodem zvýšením obsahu neutrálně detergentní vlákniny (NDF) v krmné dávce, zjistily, že nedochází prakticky k žádnému vlivu na koncentrace triglyceridů v játrech v době telení (Minor et al., 1998, Rabelo et al., 2003, 2005).
Velmi plochá křivka příjmu krmiva s velmi malým nebo žádným poklesem příjmu krmiva před otelením je běžně pozorována ve studiích, v nichž byla provedena přímá (předkládání menšího množství krmiva) nebo nepřímá (vyšší podíl vlákniny v krmné dávce) redukce příjmu krmiva u krav v přípravě na porod. Tento typ křivky příjmu krmiva je také pozorován u prvotelek, které mají nižší příjem krmiva (jenž je funkcí tělesné hmotnosti), ale také nižší výskyt metabolických poruch než dospělé krávy.
Zajímavé je, že jalovice mají vyšší koncentraci NEMK v plazmě a nižší koncentraci triglyceridů v játrech při telení, a proto je u nich situace podobná jako ve studii z Illinois. Jak mohou výsledky ze studií provedených v Illinois a na Floridě (Grum et al., 1996; Douglas et al., 1998; Holcomb et al., 2001) a výsledky získané u jalovic být porovnány s naší studií (Bertics et al., 1992), která jasně prokázala, že je výhodné maximalizovat příjem krmiva nuceným krmením? Vzpomeňte si, že takto krmené krávy také měly velmi plochou křivku příjmu krmiva, tj. nedocházelo u nich ke snížení příjmu krmiva s blížícím se telením.
Chceme-li vše nyní shrnout, můžeme říci s jistotou, že musíme dosáhnout maximálního příjmu krmiva. Ačkoliv já sám to doporučuji, tento závěr se obtížně dokládá výsledky výzkumů. Důkazy poskytnuté praktickými výživáři však podporují tuto koncepci.
Snad nejdůležitější je minimalizovat pokles příjmu krmiva s blížícím se porodem. Bohužel, strategie výživy, které umožní minimalizovat pokles v příjmu krmiva, nebyly dostatečně prostudovány.
V tabulce 1 jsou uvedena kritéria pro příjem sušiny doporučená NRC (2001). Tyto hodnoty lze použít pro výpočet očekávaného příjmu krmiva v období přípravy na porod, v závislosti na podílu prvotelek a krav na dalších laktacích. Jak je popsáno výše, příjem krmiva nižší než hodnoty uvedené v tabulce nemusí mít negativní dopad. Pokud je však skutečně nižší, je potřeba provést výpočty pro odhad energetické bilance zvířat. K negativní energetické bilanci by nemělo docházet dříve než několik dní před otelením a příjem krmiva by neměl poklesnout o více než 30 % v posledním týdnu před otelením.

Koncentrace energie v krmné dávce

Ve Spojených státech jsou v současné době značné spory o tom, jak by měly být krmeny dojnice v přípravném období k porodu.
Po několik desetiletí se doporučovalo zvyšovat postupně jádro v posledních třech týdnech před otelením. My často používáme výraz „steaming up“, tj. že „nažhavíme“ krávu před porodem pomocí krmné dávky. Autorství tohoto termínu se přisuzuje Robertu Boutflourovi, který na World Dairy Congress (1928) poprvé navrhl krmnou dávku „steam up“ jako způsob, jak zabránit „ignorování přípravy dojnic na období laktace“. Termín byl myšlen jako analogie přípravy parní mlátičky. Logickým základem této krmné strategie bylo přizpůsobit bachorové mikroorganismy krmné dávce s vyšším podílem jádra, která bude podávána po porodu. Myslelo se, že při používání této praktiky je méně pravděpodobné, že krávy přestanou žrát nebo u nich dojde k bachorové acidóze.
V následujících desetiletích byly shromážděny další důvody, proč provádět „steaming up“ u krav před otelením. Patří sem: dosažení maximálního příjmu sušiny, produkce většího množství kyseliny propionové v bachoru pro podporu jaterní glukoneogeneze a snížení mobilizace tuku z tukové tkáně a zvětšení bachorových papil pro zvýšení absorpce těkavých mastných kyselin v bachoru.
Dnes však mnozí poradci pro výživu dojnic a někteří vědci navrhují nepředkládat krmné dávky se zvýšeným podílem jádra v přípravě na porod. Nedávno publikovaný souhrn vědecké literatury (tabulka 2; Grummer et al., 2007) ukázal, že poměr objem : jádro (ani obsah NDF) v krmné dávce během přípravy na porod neměl žádný vliv na příjem sušiny po porodu, produkci mléka a koncentrace triglyceridů v játrech. Pokud snížení podílu objemného krmiva v krmné dávce pro přípravu na porod nemá žádný přínos, pak je možné podávat jednu krmnou dávku po celou dobu stání na sucho.
Ve Spojených státech nebyl doposud velký zájem krmit nepícninové zdroje vlákniny (nonforage fiber sources, NFFS) dojnicím v tranzitním období. Jednou z obav při zvyšování koncentrace energie pomocí jádra je, že nadměrné dávky škrobu po několik týdnů by mohly zvýšit riziko ztučnění dojnic a rozvoje steatózy jater a dislokací slezu. Jiní navrhují, že nahrazení píce nepícninovými zdroji vlákniny (NNFS) by mohlo zvýšit příjem sušiny.
Studie vědců z Pensylvánie (Ordway et al., 2001) ukázaly, že náhrada konvenčních pícnin (zejména kukuřičné siláže) směsí kukuřičných palic, bavlníkových slupek a sójových slupek v podílu 20 % sušiny krmné dávky zvyšuje příjem sušiny o 20 %.
Příjem sušiny před porodem se zvýšil, když travní seno bylo nahrazeno z 0, 15, 30 a 45 % sójovými slupkami – 7,03; 8,47; 9,38 a 10,50 kg/den (Underwood et al., 1998). Dojnice, které dostávaly sójové slupky, měly nižší ztrátu tělesné kondice před porodem a krávy krmené 30 % sójových slupek měly vyšší dojivost na vrcholu laktace než kontrolní skupina nebo skupina s 45 % (37,7 oproti 35,9 a 34,2 kg mléka/den).

Nevláknité sacharidy

Nevláknité sacharidy (NFC) by měly být rychle fermentovány, aby bylo dosaženo maximální produkce těkavých mastných kyselin v bachoru. Metody jako hydrotermické úpravy (vločkování), jemné mletí nebo skladování o vysoké vlhkosti v případě zrnin zvýší intenzitu fermentace NFC. Výzkumníci z Pensylvánie (Dann et al., 1999) prokázali, že zkrmování vločkované kukuřice snížilo koncentraci NEFA v plazmě v předporodním období o 40 %.

Tuk 

Je běžně zahrnován do krmných dávek pro dojnice v laktaci za účelem zvýšení koncentrace energie bez nadměrného podávání jádra.
Bylo provedeno několik studií za účelem zjištění, zda tuk může plnit podobnou úlohu v krmné dávce v přípravě na porod.
Je ale mnohem více důkazů, že podávání tuku v přípravě na porod nemá žádný příznivý dopad na produkci mléka nebo zdravotní stav post partum. Jedna studie ukázala, že podávání tuku po celé období stání na sucho může snížit obsah tuku v játrech v době telení. Tato koncepce však není ještě dostatečně rozpracovaná pro použití v praxi. Shrnutí výsledků z osmi univerzit ukázalo, že příjem krmiva v přípravě na porod se může snížit, když jsou podávány doplňky tuku v období přípravy na porod (Hayirli et al., 1999). Proto nedoporučujeme zařazování tuku do krmných dávek pro přípravu na porod. Tuk může být podáván v období rozdojování. Několik studií však ukázalo, že příjem energie a produkce mléka se nezvyšují na počátku laktace, protože příjem sušiny je nižší. Může dojít ke zlepšení reprodukční užitkovosti, když se zkrmuje tuk na počátku laktace. Proto malý přídavek tuku (< 5 % celkového tuku v krmné dávce) do krmné dávky pro krávy po porodu se jeví jako logické opatření.

Bílkoviny

Na základě potřeb příjmu sušiny a bílkovin pro záchovu, růst matky a plodu je v nových normách NRC uveden odhad, že 12 % NL je dostatečných v krmné dávce pro přípravu na porod u krav a 14 až 15 % NL u prvotelek.
Někteří autoři obhajují vyšší hladiny dusíkatých látek. Jedním argumentem pro vyšší hladiny je ten, že nové normy NRC používají průměrný příjem pro vyvození hodnot a u mnohých krav je příjem podprůměrný. Dalším argumentem je to, že na začátku laktace není k dispozici dostatek prekurzorů glukózy (především kyseliny propionové) pro potřeby laktogeneze, když je příjem krmiva snížen; aminokyseliny mohou sloužit jako prekurzory glukózy. Někteří také spekulovali, že aminokyseliny jsou limitující pro základní funkce jater, například syntézu apolipoproteinů pro export triglyceridů z jater, v důsledku nízkých koncentrací lipoproteinů. Obrovské množství důkazů naznačuje, že nová doporučení NRC pro výživu krav v přechodném období jsou adekvátní.
Má podávání více než 14 až 15 % NL nějaké nedostatky? Možná ano. Ve čtyřech studiích byl zjištěn nižší příjem sušiny postpartum, když krmná dávka obsahovala více než 12 až 13 % NL. Zjistili jsme, že se může snížit schopnost jater detoxifikovat amoniak v peripartálním období, kdy je vysoká pravděpodobnost akumulace tuku v játrech. Po otelení je příjem sušiny stále ještě snížený, ale potřeba bílkovin se rychle zvyšuje v důsledku tvorby mléka. Proto by krmná dávka po otelení měla obsahovat 18 až 19 % dusíkatých látek a 35 až 40 % bílkovin by mělo být nedegradovatelných v bachoru. Je vhodné podávat bílkovinné doplňky, aby se snížila pravděpodobnost vzniku deficitu aminokyselin. Například u krmných dávek, založených téměř úplně na kukuřičných produktech, by mělo být zabráněno vzniku nedostatku lyzinu.

Strategie vytváření skupin

Správné sestavování skupin a přesuny krav mezi skupinami jsou nejzávažnějším faktorem, který ovlivňuje zdravotní stav dojnic po porodu. Přesuny mezi skupinami znamenají pro zvířata změnu a změna znamená stres. Stresované krávy mají tendenci snižovat příjem krmiva. Přesun z jedné skupiny do druhé obvykle znamená změnu v prostředí, sociálních interakcích, krmné dávce, komponentech krmné dávky apod.
V mnohých chovech mají zvláštní skupinu a krmnou dávku pro přípravu na porod a přesto mají vysoký výskyt metabolických poruch po porodu. To často odráží skutečnost, že změny jsou příliš náhlé a dramatické. Změny by měly být co nejmenší. V současné době se provádí intenzivní výzkum a vývoj krmné strategie, která by umožnila podávat pouze jednu krmnou dávku pro celé období stání na sucho.
Jak bylo uvedeno výše, pokud podávání vyššího podílu jádra nemá žádný přínos v posledních týdnech stání na sucho, pak je vhodné použít strategii spočívající v jedné skupině a jedné krmné dávce s vysokým obsahem vlákniny za celé období stání na sucho.
Když však je používáno stání na sucho v tradiční délce, tj. 60 dnů, obvykle se doporučuje mít dvě skupiny – stání na sucho a přípravu na porod. Krávy by měly být předvedeny do přípravy na porod alespoň tři týdny před otelením. Mohou vstoupit do této skupiny dříve, pokud se očekává, že budou mít dvojčata.
Výskyt dvojčat na farmách dojnic ve Spojených státech se zvyšuje a v některých chovech představuje 10 – 15 % porodů. Krávy, které jsou březí s dvojčaty, mají vyšší potřebu energie díky dvěma plodům a v průměru se telí o deset dnů dříve. Je jasné, že převedení těchto krav do přípravy na porod v 260. dni březosti (tři týdny před normálně očekávaným datem porodu pro březost 280 až 282 dní) má jen malý přínos. Předčasné převedení do přípravy na porod je také vhodné u krav, které jsou v nízké kondici a potřebovaly by zvýšit hmotnost. Teoreticky mohou krávy zvýšit svoji tělesnou kondici o půl bodu, pokud dostávají krmnou dávku pro přípravu na porod po celých osm týdnů.
Majitelé velkých farem mohou zvážit, zda by nebylo vhodné zřídit oddělené kotce pro přípravu na porod pro krávy a prvotelky. Prvotelky mají nižší příjem krmiva a potřebují energii a živiny pro růst. Proto podávání koncentrovanější krmné dávky po delší období (čtyři až pět týdnů) před otelením je vhodné. Ustájení prvotelek v odděleném kotci pro přípravu na porod zamezuje nežádoucímu konkurenčnímu boji se staršími, agresívnějšími kravami. Velké farmy mohou také zřídit zvláštní kotec pro krávy vystavené riziku metabolických poruch. Zde mohou být obézní krávy, plachá zvířata, nepříliš žravé krávy a krávy, které již při minulých porodech měly obtíže. Těmto zvířatům by se měla věnovat zvláštní péče (podávání propylenglykolu).
Z výživářského hlediska pravděpodobně není potřeba mít zvláštní skupinu pro rozdojování. Jak již bylo zmíněno, krávy by měly být schopny snášet krmnou dávku pro dojnice na vrcholu laktace, pokud byla krmná dávka pro přípravu na porod správně formulována. Je však doporučováno mít skupinu pro rozdoj do čtrnácti dnů po porodu pro lepší sledování otelených dojnic.

Klíčové informace

– Výživou dojnic je třeba předcházet negativní energetické bilanci a jejím dramatickým propadům těsně před otelením.
– Důležité je minimalizovat pokles příjmu krmiva s blížícím se porodem. 
– Krmná dávka po otelení by měla obsahovat 18 až 19 % dusíkatých látek a 35 až 40 % bílkovin by mělo být nedegradovatelných v bachoru.
– Správné sestavování skupin a přesuny zvířat mezi skupinami jsou nejzávažnějším faktorem, který ovlivňuje zdravotní stav dojnic po porodu.

 

Prof. Ric R. Grummer
Univerzita Madison, Wisconsin Spojené státy americké

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *