Mírná zima včelstvům vyhovovala, nyní hrozí výskyt varroázy

Letošní velmi mírná zima byla pro včelstva v České republice příznivá, jsou v dobré kondici a úhyny by neměly překročit deset procent. Informoval o tom Miloslav Peroutka z Českého svazu včelařů. Varoval však, že v důsledku nezvykle teplého počasí v zimních měsících může hrozit v průběhu roku zvýšený výskyt roztoče Varroa destructor, původce nemoci varroázy. Ta v roce 2007 chovy českých včelařů zdecimovala.

„Včelstva přezimovala poměrně dobře i na to, jak to vypadalo ošklivě, protože se vyskytla pozdní medovice a byly zde obavy, že by včelstva nemusela dobře přezimovat,“ podotkl Peroutka. Dobrému přezimování podle něj nahrála velice mírná zima. Přesná čísla o tom, kolik včelstev zimu bez úhony přečkalo, by měl mít svaz k dispozici na přelomu dubna a května.

Zima ale nebyla příznivá z hlediska rozvoje roztoče Varroa, uvedl Peroutka s tím, že podobně mírná zima byla také na přelomu let 2007 a 2008. Roztoč se na podzim roku 2007 přemnožil, v důsledku toho zimu následně nepřežila přibližně třetina včelstev v zemi. Trvalo potom několik let, než se jejich počty zvýšily na stav před epidemií.
Včelaři by proto měly podle Peroutky letos v létě věnovat sledování zdravotního stavu svých včel mimořádnou pozornost a při zjištění varroázy včas nasadit léky. Varroáza se léčí například za pomoci kyseliny mravenčí.
Varroáza je parazitní onemocnění včelího plodu i dospělých včel, které vyvolává roztoč Varroa destructor. Do Česka pronikl z Asie přes Balkánský poloostrov koncem sedmdesátých let. Léčba onemocnění je nutná každoročně, protože roztoč vyvolávající nemoc nemá ve zdejším klimatickém pásmu přirozeného nepřítele.
Produkce medu v Česku loni meziročně vzrostla o desetinu na 8063 tun, med zároveň mírně zdražil. Z dlouhodobého hlediska byla loňská snůška průměrná, na rozdíl od roku 2012 se však loni v důsledku příznivějšího počasí urodil i tmavý lesní med.
Zatímco v závěru roku 2012 tuzemští včelaři zazimovali 541 000 včelstev, loni na podzim to bylo 553 000. Stavy včelstev jsou zhruba o pětinu vyšší než po epidemii varroázy. Peroutka podotkl, že sice máme asi o 150 000 méně včelstev, než bychom potřebovali, ale pořád jsme na třetím místě v Evropské unii, co se týče počtu včelstev na kilometr čtvereční. Více včelstev na plochu mají podle něj pouze Řecko a Maďarsko.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *