Mladí hospodáři potřebují podporu

V souvislosti s reformou společné zemědělské politiky se občas objeví zmínka o mladých farmářích. Právě oni totiž představují budoucnosti evropského zemědělství a budou novou reformovanou politiku naplňovat v praxi. Nemají to však jednoduché ani u nás, ani v ostatních zemích Evropské unie. Není proto divu, že podle statistik je hospodářů mladších 35 let v celm společenství pouhých sedm procent. Článek Erica Beukemy z nizozemského časopisu Boerderij názorně ukazuje potíže, které má nastupující generace hospodářů s přebíráním štafety po svých rodičích. Řešení tohoto problému se snaží hledat různé organizace.

Zvyšování hodnoty pozemků a staveb v kombinaci s neustálým růstem produkce vede k tomu, že je pro mladé farmáře čím dál tím těžší převzít farmu po rodičích. A to v době, kdy se věkový průměr farmářů v EU rychle zvyšuje. Jak uvádí časopis Boerderij, předseda Evropského svazu mladých farmářů (Ceja) Joris Baecke vyzval na mezinárodním kongresu o budoucnosti nové společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie k tomu, aby se tomuto narůstajícímu problému věnovala větší pozornost. Baecke poukázal na to, že pouhých sedm procent farmářů v EU je mladších 35 let, v Nizozemsku je to dokonce jen pět procent.
Nedostatek financí Jaké jsou hlavní problémy mladých farmářů? Podle Beukemy je to zejména problematické získávání půdy a také bankovních úvěrů. Farmáři, kteří přebírají hospodářství po rodičích, musí nejprve vyplatit ostatní členy své rodiny. Pokud se jim to vůbec podaří, vyčerpají tím často zcela svoje finanční rezervy a už jim nezbývá na investice do farmy. Hodnota statků stoupá a jakékoliv možné zvýhodnění potomka, který chce v hospodaření pokračovat, chápou velmi často ostatní členové rodiny jako nespravedlivé. To vede k tomu, že se nakonec statek prodá někomu mimo rodinu.
Beukema upozorňuje na to, že oficiálně vykazovaný procentuální podíl mladých farmářů může být zkreslený. Mladí zemědělci totiž velmi často farmu nepřebírají, ale pokud je to možné, spolupracují raději se svými rodiči jako společníci. Po delší spolupráci je možné zvýšení hodnoty farmy rozdělit mezi společníky. Převod farmy je pak snazší a pro mladého hospodáře i levnější.
Mladí by si zasloužili pomoc Předseda nizozemského svazu mladých farmářů Joris Baecke je přesvědčen, že kvůli problémům s přebíráním farem by měli mladí farmáři dostávat od EU podporu pro začínající podnikatele. Tato podpora se podle něho musí stát pevnou součástí SZP. Měla by však být závazná pro všechny členské státy a neměla by být nepovinná, jako je tomu dnes. Politika zaměřená na mladé farmáře se podle něho má stát dokonce jedním z hlavních cílů zemědělské politiky EU. Mladí zemědělci by měli mít snadnější přístup k úvěrům a možnost čerpat půjčky s nízkým úrokem, domnívá se. Baecke si také myslí, že vlády by měly plně využívat politiku rozvoje venkova. Během kontroly stavu SZP (health check) v roce 2008 bylo rozhodnuto, že strop podpory bude činit 70 000 eur na farmu. Tento prostor se však plně nevyužívá. V Nizozemsku činí 25 000 eur.
Zvýšit podíl Bruselu Baecke také upozornil na to, že v současné SZP přispívá Brusel na podporu mladých farmářů maximálně 50 procenty. Zbytek se musí financovat se státních nebo místních prostředků. Pokud by se tento poměr změnil na 75 : 25, bude podpora mladých zemědělců pro členské státy mnohem atraktivnější, domnívá se Baecke. Další možnost nabízejí daňově zvýhodněné půjčky mezi členy rodiny a přáteli.
Oddělit provoz a majetek farmy Problém vysokých nákladů spojených s převzetím farmy lze podle Jana Breembroeka ze skupiny Gibo zmírnit tím, že se oddělí provoz a majetek. Podle tohoto modelu by pak ostatní děti byly spolu se svým sourozencem, který farmu přebírá, jejími spoluvlastníky. Komplikací ovšem je, že většina nástupců hospodáře si nepřeje, aby se do jejich záležitostí vměšovali sourozenci. Navíc u menších hospodářství bývají výdělky většinou příliš nízké na to, aby bylo možné výnosy z hospodaření rozdělit mezi všechny spoluvlastníky. Peníze na vyplacení ostatních dětí je možné získat také odprodejem části půdy. To však lze jen tam, kde i po prodeji zbude životaschopná farma.
V Nizozemsku komplikuje situaci i nejistota, zda se daň z příjmu nebude vztahovat i na změnu hodnoty půdy, což zatím není. Pokud by se ale zvýšehí hodnoty půdy zdanilo, způsobilo by to další obrovské problémy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *