Mléčný trh je zatím klidu

Výroba mléka roste ve většině dodavatelských zemí, ale je zřejmé, že zatím s ní spotřeba drží krok a předchází vzniku napětí na trhu. Zatímco v některých produkčních zemích Evropské unie se dodávky mléka do mlékáren zvyšovaly, v České republice v posledním kvótovém roce naopak klesly. Nestálá situace na trhu s mléčnými výrobky, jakou známe z posledních let, způsobuje, že prognóza vývoje je podle analytiků stále obtížnější.

 Situace na evropském i globálním trhu s mlékem a prognózy toho, co mohou prvovýrobci i zpracovatelé očekávat do budoucnosti, byly na programu prvního setkání odborníků z řídícího výboru a poradní skupiny pro mléko i z praxe, které proběhlo počátkem července. Jde o jedno z opatření unijního balíčku pro mléko. Na setkání zazněly názory pracovníků Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG Agri), odborníků z členských zemí, analytiků i zástupců zemědělců a mlékáren.
Světový trh Je zřejmé, že zatím je globální trh s mlékem v dobrém stavu. Podle poradenské mlékárenské italské firmy CLAL dodávky mléka ve většině produkčních zemí na světě s výjimkou Ukrajiny v poslední době stoupaly. Růst dodávek vyrovnává zvyšující se spotřeba. Podle Beatriz Velázquezové z DG Agri světová produkce a spotřeba letos porostou. Silná je poptávka po dovozu másla z Ruska, jihovýchodní Asie a zemí Středního východu. O sušené odstředěné mléko má stále zájem jihovýchodní Asie a Rusko. Naproti tomu velké objemy této komodity exportuje USA, EU, Austrálie, méně Nový Zéland. Odbyt plnotučného sušeného mléka neustále roste v Číně. Jeho hlavními exportéry jsou Nový Zéland a Argentina. Dobře se na světovém trhu prodávají sýry.
Produkční země se blíží stropu kvóty Podobná situace jako na světovém je i na unijním trhu s mlékem. Jak uvedla Monika Wohlfarthová z Zentrale Milchmarkt Berichterstattung GmbH (ZMB, zpravodajství centrálního trhu s mlékem), od jara 2010 rostou dodávky mléka v hlavních produkčních zemích unie. V kvótovém roce od dubna 2010 do konce března 2011 se meziročně zvýšily dodávky mléka do mlékáren ve Francii o 950 000 t, Německu o 729 000 t, Irsku o 154 000 t, Velké Británii o 522 000 t, Begii o 156 000 t, pobaltských státech celkem o 112 000 t, Rakousku o 93 000 t, Španělsku o 72 000 t a Dánsku o 65 000 t. Naproti tomu v ČR klesly o 18 000 t, Portugalsku o 27 000 t, Maďarsku o 127 000 t, Itálii o 186 000 t a na Slovensku o 34 000 t. Jak je vidět, produkci zvedali hlavně nejsilnější hráči na mléčném trhu unie, tj. Francie, Německo, Irsko, Velká Británie a Belgie. Důvodem byly vhodné klimatické podmínky, rostoucí ceny mléka a prostor v kvótě. V prvních měsících letošního roku rostla v hlavních zemích EU spotřeba sýrů. Zvýšené dodávky pomohl odčerpat z trhu i větší export sýrů a sušeného odstředěného mléka, jehož zásoby v unii poklesly. Intervenční zásoby ve výši 147 532 t chce Brusel věnovat potřebným lidem v unii (letos 93 956 t a příští rok 53 570 t). Nízké jsou i zásoby másla. V intervenčních skladech je celkem 1544 t, z toho 1363 v Litvě a zbytek v Estonsku. V privátních skladech je celkem 66 539 t, z toho nejvíce – 18 705 – ve Francii a 18 042 v Nizozemsku. Ceny většiny mlékárenských výrobků rostly a dosáhly vyšší úrovně než odpovídá jejich dlouhodobému průměru. Trh byl dobře vyvážený, podotkla Wohlfarthová.
Podle komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Daciana Cioloșe se zvýšené dodávky mléka využily na produkty s vyšší přidanou hodnotou, tedy na sýry a kysané mléčné výrobky, jako jsou třeba jogurty.
Další vyhlídky Wohlfarthová i Brusel očekávají, že se růst produkce mléka v unii zpomalí vlivem sucha, které na jaře postihlo některé hlavní produkční členské země (zejména Francii, Německo a Velkou Británii) a oslabilo krmivovou základnu pro nadcházející měsíce. Vliv mají i rostoucí nálady na krmiva, naftu a energie a také produkce bioenergie ze zemědělských plodin. Dalším důvodem je skutečnost, že se některé státy blíží stropu své kvóty, za jehož překročení hrozí postih. Očekává se, že svou kvótu překročí Nizozemsko, Dánsko, Rakousko, Belgie, Kypr a Lucembursko.
Další vyhlídky trhu se kvůli jeho poměrně velké volatilitě, jakou předvedl v posledních letech, podle analytiků poměrně obtížně odhadují. Šancí pro dobrou prognózu je podle Wohlfarthové zpomalení růstu produkce mléka kvůli menšímu prostoru v kvótách a jarnímu suchu v severozápadní Evropě. Pozitivní jsou i poměrně nízké zásoby, potřeba pro zpracování v dalších potravinářských oborech a předpokládaný růst poptávky v Asii a Rusku.
Rizikem pro mléčný trh jsou naopak vyšší maloobchodní ceny, které mohou snížit poptávku po mléčných výrobcích, oslabení ekonomik v jižní Evropě, slábnutí dolaru i eura a sílící produkce mléka mimo unii, což může ohrozit export, shrnula Wohlfarthová s tím, že pro rovnováhu na mléčném trhu je podstatný odbyt sýrů.
Stabilnější ceny Výkupní ceny mléka jsou poměrně stálé a ve váženém průměru EU-27 dosáhly letos v dubnu 33,10 eurocentů za 100 kilogramů, což je zhruba o 17 procent více než loni. Cena mléka ovšem není v celé EU-27 stejná. Nejvyšší cenu letos v dubnu hlásil Kypr, kde 100 kg mléka stálo v průměru 52,10 eura, Malta (47 eur), Řecko (41,50 eura) a Finsko (40,90 eura). Na opačném konci žebříčku jako poslední byla Velká Británie (29,10 eura), Rumunsko (29,30 eura), Slovinsko (30,10 eura) a Polsko (30,20 eura). ČR se s rovnými 33 eury ocitla těsně pod průměrem unie, o několik míst za ní skončilo Slovensko (31,80 eura).
Nutno ale podotknout, že stejně jako v ostatních sektorech živočišné výroby rostou výrobní náklady chovatelů.
Konsolidace průmyslu Jednou z reakcí na předchozí vývoj na trhu byla podle Joopa Kleibeukera, generálního tajemníka Evropské mlékařské asociace (EDA), konsolidace zpracovatelského průmyslu. Díky ní se zvýšila efektivita při shromažďování mléka, jeho zpracování a distribuci mléčných výrobků. Investice do výzkumu a inovací vedly k vývoji nových výrobků, producentům se vyplatily i prostředky vydané za marketing.
Mezi zeměmi stále existují velké rozdíly v koncentraci zpracovatelů. V Dánsku a Nizozemsku jedna společnost zpracovává více než 75 procent mléka, ve Francii hlavních pět firem odebírá 60 procent mléka, v Německu největších pět společností zpracovává 46 procent dodávek mléka a v celé evropské sedmadvacítce největší čtyři společnosti odebírají méně než 20 procent celkových dodávek mléka v unii. Na světové úrovni největších 21 mlékárenských firem zpracovává 24 procent dodávek mléka (v roce 2009 to bylo 21 procent). Kleibeuker upozornil na rostoucí roli mimounijních firem. Světovou mlékárensko jedničkou je nadnárodní Fonterra se sídlem na Novém Zélandu (letos dosáhla tří procent světové produkce)), na druhé příčce je americká firma Dairy Farmers of America (2,5 procenta), na třetí švýcarská nadnárodní společnost Nestle (2,2 procenta), na čtvrté americká Dean Foods (1,7 procenta) a až na pátém místě první unijní firma nizozemská Royal Friesland Campina (1,5 procenta) následovaná v těsném závěsu francouzským nadnárodním Lactalisem (1,5 procenta), dánsko švédskou firmou Arla Foods (1,3 procenta) a francouzským nadnárodním Danone (1,2 procenta).
Podle Kleibeukera roste důležitost společenské poptávky, která se orientuje hlavně na a zdraví, výživu, ochranu životního prostředí a udržitelnost produkce. Zvyšuje se také konkurence alternativních mléko nahrazujících výrobků.
Naděje na odbyt je na rostoucích trzích
Jak Kleibeuker uvedl, světová poptávka po mléčných výrobcích rostla v letech 2005 až 2007 v průměru zhruba o 2,6 procenta ročně, v roce 2008 o 0,8 procenta a v roce 2009 o 0,7 procenta. Očekává se, že v hospodářském roce 2010/2011 to bude o 1,8 procenta a v letech 2012 až 2014 o 2,5 procenta. Jak ale upozornil, trendy spotřeby nejsou ve všech zemích stejné. Tak například v letech 2007 až 2009 se zvedala spotřeba tekutých mlék v Číně meziročně o 18,3 procenta, v Turecku o 3,8 procenta. Ale v EU-27 poklesl zájem o tuto skupinu výrobků o 0,9 procenta. Konzumace sýrů se ve stejné době zvýšila v EU o 0,9 procenta, v Mexiku o pět procent a v Brazílii o 3,5 procenta. Spotřeba másla narostla v tomtéž období v Indii o 8,6 procenta a v Číně o 5,8 procenta. Naproti tomu se v EU omezila o 2,1 procenta. Kleibeuker tím dokládá, že příležitosti pro odbyt výrobků jsou hlavně na rozvíjejících se trzích, jimiž podle něho jsou Čína, Indie, Severní Amerika, jihovýchodní Asie a střední Východ.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *