Mlékárny vyhodnotily dodavatele

Cena, množství a produkce mléka se stává za posledních dvacet, třicet let globální tematikou. Přibývá krav na farmu a zvyšuje se mléčná užitkovost. Uvedl to veterinární lékař Ondřej Bečvář na jubilejním 20. ročníku setkání zástupců Polabských mlékáren se svými dodavateli, které se tentokrát netradičně uskutečnilo v Choťovicích v Hotelu na farmě, ne jako v předchozích letech v Poděbradech. Ani tentokrát však nechybělo vyhodnocení soutěže O nejlepší stádo a nejlepší dojnici.

Směřování k větší koncentraci zvířat doložil Bečvář v rámci svého příspěvku na příkladu amerických farem. Od roku 1999 do roku 2009 se počet farem v USA, které chovaly méně než 500 krav, snížil o 25 procent. „Ubývá farem s malým počtem krav a nahrazují se farmami s jejich větším počtem,“ řekl. V roce 2009 se počet farem, kde se dojí více než 2000 krav, ztrojnásobil. Bečvář poukázal na to, že při růstu počtu krav o 25 až 30 procent se stálé náklady nezvýší. „Tato evoluce je nezvratná a je to jednoznačná nutnost,“ konstatoval.

Připomněl, že v dnešní době se na planetě nachází sedm miliard lidí, a předpokládá se, že v roce 2050 jich bude devět miliard. „To představuje potřebu obrovského množství potravin, masa, mléka i vajec,“ zdůraznil s tím, že právě zlepšení technologií v zemědělství  je jedinou  možností, jak lidi nakrmit, aniž by došlo k nějakému porušení stability země.

Zdůraznil, že za poslední léta se výrazně zvýšila průměrná užitkovost dojnic. Podle něj na tom měl výrazný podíl zákon o elektrifikaci, pak zavedení umělé inseminace a začátek výroby anorganických hnojiv v roce 1946. Výrazným pokrokem byla podle něj směsná krmná dávka.  „Technologie a inovace umožnily dnešnímu farmáři ve srovnání s farmářem 1944 vyprodukovat o 58 procent více mléka s o 64 procent nižším počtem krav. Je to obrovský posun, mohou za to technologie a inovace v produkci mléka,“ řekl.                  

Jak na setkání informoval Jan Suda z Polabských mlékáren, podnik nakoupil za leden až říjen od producentů 46,461 milionu litrů mléka a 5,796 milionu na volném trhu. „Letos nás opustili dva velcí producenti. Tento výpadek se podařilo nahradit, opět došlo k navýšení produkce u stávajících dodavatelů. Vedle toho jsme přivítali šest nových,“ ohlédl se za uplynulým rokem.  Kromě kravského mléka letos mlékárny nakoupily i prvních 14 660 litrů kozího mléka a vyrobily z něho sýry. „Kozí program plánujeme i nadále rozvíjet, rozšiřovat sortiment výrobků a oslovovat další dodavatele kozího mléka. Pro mlékárnu Poděbrady má tato výroba velkou perspektivu,“ podotkl Suda.  

Hodnotila se i kvalita

Mezi současnými dodavateli, kam ještě nejsou zahrnuti chovatelé koz, byli vyhodnoceni ti nejlepší. Absolutně nejvyšší užitkovost mezi biododavateli má už tradičně farma, která je současně nejvýše položeným chovatelem v republice, a to farma Příchovice. Jejich průměrná užitkovost by podle Sudy obstála i proti mnohým konvenčním dodavatelům.  Představovala  7054 kilogramů mléka, při 3,85 procenta tuku a 3,51 procenta bílkoviny.

Nejlepší dojnice je pak z farmy Chlumek USP Měřín a obhájila loňské vítězství. Vítězka čísla 375 033 961 nadojila za poslední laktaci 9696 kilogramů mléka se 700 kilogramy tuku a bílkoviny. Vítězka mezi konvenčními dodavateli je z farmy společnosti Karsit Agro Hřibojedy a letos nadojila 18 831 kilogramů mléka a na výrobu produktů mlékárny dodala 1320 tuků a bílkoviny.

Nejlepší stádo má pak společnost Rýcholka z Choustníkova Hradiště. Tento dodavatel v posledních deseti letech svoje denní dodávky mléka více než dvojnásobně zvýšil a podobně zvýšil i svoji užitkovost, a to z 5334 kilogramů mléka v roce 1994 na letošních vítězných 11 303 kilogramů mléka na jednu laktaci a obsahu složek 784 kilogramů.   

Stejně jako každým rokem vyhodnocovaly Polabské mlékárny kvalitu dodávaného mléka. Suda však upozornil, že mikrobiologická kvalita mléka v minulém roce byal druhá nejhorší za sledované období. Celkový počet mikroorganismů představoval 28 tisíc v mililitru. „Doufejme, že rok 2014 bude rokem zlomovým podobně jako rok 2003, kdy byl také velký výskyt somatických buněk. Situace je špatná zejména mezi menšími dodavateli,“ řekl.  

Mezi dodavateli do 2000 litrů mléka denně zvítězila Eva Semecká s průměrem celkového množství mikroorganismů 17 tisíc na mililitr. Mezi dodavateli nad 2000 litrů denně zvítězila společnost Agro Bystřice s ročním průměrem 14,6 tisíce v mililitru. Mezi dodavateli biomléka si vítězství odnesl Krakonošův ranč Poniklá s 12 tisíci mikroorganismy v mililitru.  

Dalším důležitým kritériem je obsah somatických buněk. „Tady jsme naopak dosáhli historicky nejlepšího výsledku. Ten se snížil z 259 v roce 2012 přes 249 vloni na letošních 224 tisíc somatických buněk v mililitru. Mezi dodavateli do 2000 litrů zvítězil Alois Rylich s 104 tisíci somatických buněk na mililitr. V kategorii dodavatelů nad 2000 litrů denně to bylo ZEPO Podmoky s 168 tisíci somatických buněk na mililitr a mezi dodavateli biomléka Zdeňka Nováková Markvartice, která letos přešla na novou technologii dojení a je první mezi dodavateli společnosti, kdo používá dojicího robota. Dosáhla ročního průměru 143 tisíc na mililitr. „Kvalitní surovina je pro nás nezbytným předpokladem produkce kvalitních výrobků. Proto letos zvyšujeme motivaci našich dodavatelů zavedením Q třídy mléka,“ zdůraznil.

Zástupci mlékárny vyhodnotili i deset dodavatelů, kteří se zúčastnili soutěže již v prvním ročníku. Nejvíc vítězství v dějinách soutěže dosáhl David Urbánek, zvítězil celkem osmkrát a od roku 2002 dodal sedm milionů litrů mléka. Nejčastěji se na stupních vítězů ukázala Zemědělská společnost Sloveč, a to třináctkrát. Tato společnost od roku 2002 dodala Polabským mlékárnám 61 milionů litrů mléka. „Hledali jsme i dodavatele, který nám v tomto tisíciletí dodal vůbec nejvíc mléka, a tím je Karsit Agro, dříve ZD Dubenec. Od roku 2002 dodal 67 milionů litrů mléka,“ dodal Suda. Zástupci Polabských mlékáren neopomněli však ani na nejlepšího dopravce, kterým byl Special transport Dušan Suško. „Doprava totiž má nemalý podíl na kvalitě suroviny,“ doplnil Suda.

Specializovali se na výrobu tvarohů                               

Akciová společnost Polabské mlékárny se sídlem v Poděbradech vznikla v roce 1992 a svojí činností navázala na původně mlékařské družstvo. V roce 1952 byla mlékárna zestátněna a o šest let později se stala součástí národního podniku Laktos. 

Tato česká mlékárna se zaměřila na výrobu tvarohů a tvarohových specialit pod značkou Milko. „Portfolio našich výrobků začíná u základních řad tradičních bílých tvarohů, které najdou uplatnění v každé kuchyni při přípravě široké škály sladkých i slaných pokrmů. Velmi oblíbené řady dezertů,“ přiblížil její produkci generální ředitel společnosti Pavel Vybíral. Podnik se však věnuje i produkci biopotravin. V roce 2004 byl dokonce první mlékárnou v ČR certifikovanou pro výrobu bi sýrů. „Nazvali jsme je Mandava a vyrábíme je vedle široké škály BIO produktů, které získávají stabilně mnohá ocenění, dodnes,“ podotkl.

Polabské mlékárny patří podle generálního ředitele mezi producenty biopotravin k průkopníkům. Produkce bio mléčných výrobků v Polabských mlékárnách Poděbrady začala v roce 2002 prvním nákupem mléka v kvalitě bio od dvou producentů z Krkonoš, pokračovala v roce 2004 úspěšným schválením Mlékárny Varnsdorf jako producenta biovýrobků kontrolní organizací KEZ Chrudim, následovala certifikace samotných Polabských mlékáren v roce 2006. Zástupci Polabských mlékáren připomněli, že mlékárna ve Varnsdorfu byla založena v nelehké době roku 1943 a její život prodělal za 70 let historie mnoho změn, nyní je součástí společnosti Polabské mlékárny. 

V současnosti Polabské mlékárny vykupují biomléko z 13 biofarem z nejčistších oblastí České republiky, a to ze Šluknovského výběžku, z chráněných krajinných oblastí Labské pískovce a České středohoří, z Jizerských hor, Krkonoš a Vysočiny, dodal generální ředitel*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *