Monitorování zdravotního stavu lesů v České republice – ICP Forests

Nepříznivý vývoj zdravotního stavu většiny lesních dřevin v evropských zemích počátkem 80.let vyvolal snahu důsledně a koordinovaně sledovat a vyhodnocovat změny prostředí, které vedou k destabilizaci lesních ekosystémů. Mezinárodní kooperativní program sledování a vyhodnocování vlivu znečištění ovzduší na lesy (International Cooperative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests - ICP Forests) vznikl na třetím zasedání výkonného orgánu Konvence o dálkovém přenosu látek znečišťujících ovzduší v červnu 1985.

Úkolem tohoto programu je koordinovat na evropské úrovni shromažďování srovnatelných údajů o změnách v lesních porostech, souvisejících s aktuálním stavem prostředí (znečištění ovzduší, kyselé depozice aj.) a přispět tak k hodnocení trendů poškození a k lepšímu pochopení vztahů příčin a následků.

V současné době se pravidelné šetření ICP Forests v České republice provádí na monitoračních plochách základní sítě 16×16 km a vybraných plochách ze sítě 8×8 km v celkovém počtu 300 ploch, které jsou rozmístěny rovnoměrně podle lesnatosti po celém území České republiky (obr.1). Plochy jsou umístěny v lesních porostech tak, aby dobře charakterizovaly dané stanovištní a porostní podmínky. V nadmořských výškách od 150 m do 1300 m se hodnotí každým rokem více než 14 tisíc stromů, reprezentujících 28 druhů lesních dřevin v různých věkových třídách. Na každé monitorační ploše jsou zjišťovány základní stanovištní a porostní charakteristiky (souřadnice, výška n. m., orientace, věk, zastoupení dřevin, dostupnost vody aj.). V pravidelných intervalech (1-5 let) se provádí tato odborná šetření: hodnocení stavu koruny (defoliace, barevné změny aj.), zjišťování sociálního postavení, měření dendrometrických parametrů a fytocenologické snímkování. V nepravidelných intervalech se jako doplňující šetření provádí listové, půdní a letokruhové analýzy.

Tento program pozemního šetření v současné době jako jediný v ČR pokrývá svou činností celé naše území a poskytuje informace v souladu s přesnou evropskou metodikou, což má z hlediska dlouhodobého charakteru sledovaného problému a jeho celoevropského rozsahu prvořadý význam. Neméně důležitý je i význam těchto informací při vyhodnocování zdravotního stavu lesa z leteckých nebo satelitních snímků.

Jednou z nejdůležitějších informací ze všech prováděných pozemních šetření zdravotního stavu lesa je defoliace, doplněná o barevné změny a sociální postavení. Defoliace stromu je definována jako relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách (obr.2-7). Je to ztráta, která je způsobena především vlivem nepříznivých změn prostředí lesních ekosystémů, jako důsledku dlouhodobého a nadměrného znečištění ovzduší různými škodlivinami (SO2, NOx, F, Cl, O3, těžké kovy, prachové částice aj.). Defoliace je nespecifický symptom poškození, které je způsobené zpravidla více škodlivými faktory, které mohou působit samostatně nebo společně a přitom navíc vstupovat do vzájemných interakcí. Určit jejich podíl na rozsahu poškození a prioritu je ve většině případech velmi obtížné. Proto nelze oddělovat vliv imisí od jiných nepříznivých faktorů působících na lesy. Hodnocení příčin poškození lesních dřevin je komplikováno skutečností, že charakter a množství škodlivých faktorů podléhají stále rychleji změnám a lesní ekosystémy reagují na tyto změny s určitým zpožděním. Defoliace se vyjadřuje procenticky v intervalech po 5%. Hodnotí se vizuálně a je proto zatížena určitou chybou, vyplývající ze subjektivního vlivu hodnotitele. Tato chyba je minimalizována systémem kontroly věrohodnosti a spolehlivosti zjištěných dat, který je uplatňovaný jak v národním tak i mezinárodním hodnocení.

Dynamika vývoje defoliace u hospodářsky nejvýznamnějších jehličnatých druhů je výrazně odlišná v průběhu konce osmdesátých let, kdy došlo k prudkému zhoršování zdravotního stavu, a v následujícím období devadesátých let s výrazným poklesem této dynamiky. Ve sledovaném období 1986 – 2001 kulminovala průměrná hodnota defoliace u jehličnatých dřevin v roce1992. Následovala stagnace a v posledních letech, přes určité výkyvy, mírný pokles. V jednotlivých krajích České republiky jsou v dlouhodobém vývoji defoliace patrné určité rozdílnosti.

Grafy č.1-13 dokumentují vývoj defoliace jehličnatých porostů starších jak 60 let podle jednotlivých krajů. Z pohledu na tento vývoj v posledních deseti letech lze rozdělit kraje do několika skupin. Jako vyrovnaný lze označit trend defoliace v kraji Olomouckém, Ústeckém a Libereckém. Mírně stoupající trend defoliace se vyskytuje u největší skupiny krajů: Středočeský, Pardubický, Vysočina, Královéhradecký, Moravskoslezský, Zlínský a Jihomoravský. K postupnému zvýšení defoliace a následnému snížení ve stejném období došlo v kraji Plzeňském, Jihočeském a Karlovarském. Největší rozkolísanost ve vývoji defoliace, pravděpodobně ovlivněné především nerovnoměrností v průběhu klimatických podmínek, byla sledována v kraji Jihomoravském a Pardubickém. Relativně nejnižší defoliace v roce 2001 se vyskytla v kraji Karlovarském, Olomouckém a Zlínském. Naopak nejvyšší defoliace v roce 2001 se vyskytla v kraji Královéhradeckém, Jihomoravském, Moravskoslezském a Středočeském, kde procento zastoupení třídy defoliace 2 – 4 (defoliace větší jak 25 %) ve všech těchto krajích přesáhlo hodnotu 70 %.

Mladší porosty (do 60 let) dosahují všeobecně nižších hodnot defoliace, přitom tento rozdíl ve srovnání se staršími porosty je nejvýraznější právě u jehličnanů.

Nedá se předpokládat přímá a bezprostřední závislost mezi stupněm poškození lesů a mírou znečištění ovzduší, protože v České republice, podobně jako v dalších zemích Evropy, klesají od poloviny osmdesátých let emise hlavních znečišťujících látek (SO2 a tuhé látky) a zčásti i NOx, CO a VOC, zatímco rozsah poškození lesních porostů neustále stoupal až dosáhl určité stagnace. Reakce na zlepšení imisní situace probíhá přirozeně s určitým časovým zpožděním, s jakým lesní porosty na změny prostředí reagují.

Ing. Petr Fabiánek
VÚLHM Jíloviště-Strnady

Obr.1: Monitorační plochy ICP Forests v České republice (mapa)
Obr.2: Smrk – defoliace 15% (foto 0027)
Obr.3: Smrk – defoliace 75% (foto 0024)
Obr.4: Borovice – defoliace 10% (foto 0035)
Obr.5: Borovice – defoliace 40% (foto 0036)
Obr.6: Dub – defoliace 5% (foto 0045)
Obr.7: Dub – defoliace 35% (foto 0006)

Graf 1: Jihočeský kraj (JC)
Graf 2: Jihomoravský kraj (JM)
Graf 3: Královéhradecký kraj (KH)
Graf 4: Karlovarský kraj (KV)
Graf 5: Liberecký kraj (LI)
Graf 6: Moravskoslezský kraj (MS)
Graf 7: Olomoucký kraj (OL)
Graf 8: Pardubický kraj (PA)
Graf 9: Plzeňský kraj (PL)
Graf 10: Středočeský kraj (SC)
Graf 11: Ústecký kraj (US)
Graf 12: Vysočina (VY)
Graf 13: Zlínský kraj (ZL)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *