Na vysočině je méně kukuřice, plochy s obilím a kmínem se zvýšily

Na vysočině letos roste o něco méně plodin používaných na krmení zvířat a do bioplynových stanic, včetně kukuřice. Rozloha polí s bramborami na vysočině je přes mírný meziroční pokles stále největší v Česku. V porovnání s uplynulým rokem zemědělci v tomto kraji letos naseli o něco více obilí, máku a kmínu, neubylo ani řepky. Vyplývá to z aktuálního soupisu ploch osevů Českého statistického úřadu.

Brambory na vysočině zabírají 8261 hektarů orné půdy, o 41 hektarů méně než před rokem. Na celkové rozloze bramborových polí v republice se tento kraj přesto podílí více než 35 procenty.

Pěstitelé na vysočině nemají v porovnání s ostatními kraji významné postavení jen v produkci brambor. Kvůli velkému chovu skotu a početným bioplynovým stanicím pěstují nejvíc plodin sklízených na zeleno. Pole s kmínem a mákem jsou letos na vysočině druhá největší a plochy oseté řepkou jsou třetí největší v ČR.

Zemědělské plodiny zabírají na vysočině dohromady 278 561 hektarů půdy, což je třetí největší plocha mezi kraji. Větší rozlohu má jen Středočeský kraj a jižní Morava.

Obilí letos na vysočině roste na 133 481 hektarech orné půdy, oproti loňsku se plocha zvýšila zhruba o 2600 hektarů. Přes polovinu obilných polí zabírá pšenice, následuje ječmen.

Pole s řepkou na vysočině letos čítají 41 158 hektarů, víc řepky zraje jen ve středních a jižních Čechách. Mák tento rok na vysočině zabírá 5531 hektarů půdy, větší plochu dali této plodině pouze Středočeši. Rozlohu kmínových polí tento rok farmáři na vysočině téměř zdvojnásobili na 891 hektarů. V pěstování kmínu je předstihl jedině Plzeňský kraj.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *