Nabízejí privátní sklady

Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu nerozumí tomu, proč resort trvá na záměru postavit státní sila. Vlastníci největších skladovacích kapacit přitom nabízejí intervenčnímu fondu prostory na dlouhodobé skladování.

„Majitelé dvou největších skupin – Agrofertu a Agropolu – deklarovali ministrovi zemědělství, že jsou ochotni dlouhodobě pronajmout Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu sklady až na 500 tisíc tun, a to na dobu pět až dvacet let,“ uvedl předseda sdružení ZZN Zdeněk Kubiska.
Na téma skladů jednali během ledna s ministrem zemědělství Janem Mládkem nejprve představitelé sdružení a posléze také zástupci vlastníků skladů. „Nabídku dlouhodobého pronájmu pro SZIF dali ministrovi nejen ústně, ale i písemně. Nechápu proto, proč má stát investovat do výstavby nových sil na sto tisíc tun obilí a pak platit režijní náklady, když mu jsou majitelé ochotni za nájem poskytnout mnohem větší kapacity,“ konstatoval Kubiska. Fond by si podle něho v takto dlouhodobě nasmlouvaných skladech sám rozhodoval o tom, jaké zboží do nich naveze. „Platí také, že vyšší nabídce obilí by skladovatelé vyčlenili pro krátkodobější uložení intervenčního zboží i další prostory,“ zdůraznil předseda sdružení ZZN. Připomíná, že v jiných zemích stát sklady nevlastní a diví se, proč má jít Česká republika jinou cestou. „Intervenční agentury v členských zemích si skladování zajišťují u privátních subjektů formou nájmu,“ poznamenal.
Ministr zemědělství žádá vládu o souhlas s vybudováním dvou sil s kapacitou celkem sto tisíc tun. Počítá, že je postaví v příštím roce za 200 až 250 milionů korun.
Pořizovat nová sila považuje Kubiska za nesmyslné také proto, že fungování intervenčního nákupu je otázkou času. Toho si je vědom i ministr Mládek. Sám v souvislosti se zrušením exportních subvencí, na nichž se k roku 2013 dohodla WTO, upozorňuje zemědělce na to, že tento nástroj společné zemědělské politiky Evropské unie nebude možné dál používat na jejich podporu.
Podle sdružení ZZN by se mělo ministerstvo zaměřit spíše na otázku, jak naložit s produkcí obilí, která se v nadcházejících letech bude spíše zvyšovat, zatímco spotřeba dále klesat. „Tedy pohnout s podmínkami pro bioetanol, zabránit snižování rozměru živočišné výroby. Tyto kroky by ministerstvo mělo podporovat spíš než výstavbu nových skladů,“ dodává Zdeněk Kubiska.
Jan Mládek označuje biopaliva jako jeden z mála perspektivních směrů. Od příštího roku se u nás má začít s jejich plošným přimícháváním. „Nejsem si vůbec jistý, jak stihneme k 1. lednu 2007 tyto závazky,“ konstatoval nedávno. Ministr se odvolává na volební rok a upozorňuje, že potřebná změna zákona o spotřební dani bude časově náročná. Podle jeho slov se zatím začne s výrobou bioetanolu ze pšenice, do budoucna ale bude nutné povolit jako surovinu také cukrovku vzhledem k velmi napjaté situaci u cukru na evropském trhu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *