Naposled pod naší taktovkou

Nové vymezení oblastí s přírodním znevýhodněním, budoucnost společné zemědělské politiky, ochrana zvířat v době jejich porážení, vztah zemědělství ke změnám klimatu, rovnováha v zemědělskopotravinářském řetězci, zejména v souvislosti s cenami mléka, politika ochrany kvality potravin i vyhlídky evropské akvakultury – to byly hlavní témata poslední rady ministrů zemědělství členských zemí Evropské unie, která za českého předsednictví a pod vedením ministra Jakuba Šebesty proběhla počátkem uplynulého týdne v Lucemburku.

 Českému předsednictví se – alespoň v oblasti zemědělství – podařilo otevřít mnohá důležitá témata a nalézt řešení různých otázek. Některá témata se podařilo uzavřít do závěru nám vymezeného pololetí.
Pro cílenější podporu Za českého předsednictví se položily základy novému vymezení oblastí s přírodním znevýhodněním (LFA). Na poslední radě ministrů zemědělství se delegace členských států zavázaly zkusmo ne svých územích tyto oblasti vytyčit na základě přijatých objektivních biofyzikálních kritérií. Tím vlastně účinnost a využitelnost těchto kritérií otestují. Výsledky této simulace předají ve formě map Evropské komisi do konce letošního roku. Komise předpokládá, že tento postup jí pomůže nalézt optimální metodiku pro určování LFA. Výsledkem by měla být cílenější podpora směřující na farmáře, kteří na těchto územích hospodaří a nesou s tím související zvýšené náklady. Optimální určení LFA oblastí bylo i jednou z priorit našeho předsednictví. „Objektivní přírodní kritéria zlepší transparentnost vytyčování znevýhodněných území, pomohou dostat peníze tam, kde je jich nejvíce zapotřebí, a zachovat tak obhospodařování některých mimořádně důležitých oblastí,“ podotkl k tomu ministr Šebesta.
Komise navrhla osm biofyzikálních kritérií – teplotu, teplotní stres, svažitost, propustnost půdy, texturu a skeletovitost půdy, hloubku půdy, chemické složení půdy a bilanci vody v půdě – na jejichž základě se mají nově vymezit tzv. ostatní znevýhodněné oblastí LFA. Simulované mapy nemají předjímat budoucí podobu a rozlohu LFA, ale ověřit, zda navržená kritéria postihnou všechna znevýhodněná území a lépe nasměrují finanční podporu hospodaření v takových oblastech. Podle komisařky pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerové Boelové nechce komise zredukovat rozlohu LFA, ale objektivněji a transparentněji ji vymezit. Komisařka zároveň vyzvala členské státy, aby předložily návrhů případných alternativních kritérií, která podle vědeckých poznatků tuto objektivitu vymezení LFA zaručí. Příslušný legislativní návrh by se měl projednávat až na podzim roku 2011 a měl by být součástí budoucí podoby společné zemědělské politiky a rozvoje venkova po roce 2013.
Klíčová je kvalita Návrhy na vytvoření souhrnného předpisu pro obchodní normy, zlepšení informovanosti spotřebitelů i producentů, zjednodušení systémů kvality, vypracování jednotných pokynů pro certifikaci výrobků, vyjasnění a zjednodušení systémů chráněných označení potravin a nápojů v Evropské unii a posílení jejich ochrany na mezinárodní úrovni i snaha vytvořit jednotné logo pro bioprodukty obsahují podle zprávy ministerstva zemědělství závěry rady k politice kvality potravin a zemědělských produktů. Formulovalo je naše předsednictví a ministři v pondělí v Lucemburku jednomyslně schválili. Kvalita potravin a revize její unijní politiky byly jednou z priorit našeho předsednictví, kterou se podařilo úspěšně uzavřít. „Propracovaná politika kvality poskytuje evropským producentům konkurenční výhodu, je klíčová také z pohledu regionálního rozvoje a zachování regionálních specifik a pomáhá chránit trh před nekvalitní produkcí třetích zemí,“ podotkl k tomu Šebesta a dodal: „Evropská politika kvality dává spotřebitelům informace i záruky, že za svoje peníze dostanou potraviny nejen bezpečné, ale i potraviny, které mají určité všeobecně srozumitelné parametry. Politika kvality podle názoru členských zemí může být efektivní jen s efektivním systémem kontroly a vyváženým ohledem na zájmy producentů i spotřebitelů.“
„Jasným sdělením je, že sázka na kvalitu je jednoznačnou cestou k zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti a vyšší přidané hodnoty evropské zemědělské produkce,“ doplnil první náměstek ministra Ivo Hlaváč a pokračoval: „Jedná se o velmi významný kompromis, který podtrhuje význam dosavadních schémat politiky kvality a nutnost jejich dalšího posilování, především v oblasti zeměpisných označení a ekologického zemědělství.“
Podstatnými prvky tohoto kompromisu podle ministerstva zemědělství jsou:
• Závazek rady lépe komunikovat se zemědělci, prodejci i spotřebiteli ohledně jakosti a vysokých požadavků na evropskou produkci, včetně prozkoumání možnosti označování „místa hospodaření“.
• Požadavek na zásadní zjednodušení administrativních procedur registrace zeměpisných označení a lepší propagace tohoto systému.
• Posílení ochrany registrovaných produktů vůči třetím zemím.
• Posílení systému zaručených tradičních specialit (ten původně navrhovala komise zrušit).
Budoucnost zemědělství
Další prioritou našeho předsednictví bylo otevření diskuse o podobě budoucí společné zemědělské politiky po roce 2013. Jasným závěrem rady je nutnost revidovat současný systém přímých plateb. K jejich konečné podobě je ještě dlouhá cesta, stejně jako není dnes zdaleka jasné, jaká částka v budoucím sedmiletém rozpočtu unie na ně bude k dispozici. Českému předsednictví se však podařilo tuto zásadní otázku otevřít a dospět v diskusi s ostatními partnery ke shodě na tom, že změna je nezbytná. Členské státy se shodly, že současný systém nezaručuje spravedlivé a transparentní rozložení přímých plateb a že všechny země mají zájem na silné společné zemědělské politice. „Závěry zdůrazňují nutnost dále důkladně diskutovat o tom, jakou funkci a roli má systém přímých plateb plnit, ať už bude v budoucnu jakýkoli,“ vysvětlil Šebesta s tím, že záměrem je zlepšit systém přímých plateb tak, aby dokázal reagovat na změny a výzvy zemědělství po roce 2013. Za zásadní ministr pokládá v závěrech rady zakotvený důraz na to, že je třeba v diskuzi pokračovat a podrobit systém přímých plateb důkladné analýze. „Kompromisní text navržený předsednictvím podpořilo jedenadvacet členských států, to je významný signál,“ zhodnotil jednání Hlaváč. Z proběhlých diskusí je podle něj zřejmé, že budoucí přímé platby musejí být férové, efektivní, jednoduše proveditelné a lépe obhajitelné před veřejností. Členské státy na jednání rady také posílily závazek vzešlý ze zdravotní kontroly (health checku), že je nezbytné srovnat úroveň přímých plateb zemědělců napříč unií.
„Některé delegace ale konstruktivní dialog, který předsednictví vedlo, nebyly připraveny vést a jinak velmi široký kompromis rady podpořit. Navíc to byly delegace, které dlouhodobě po otevřené a předsudky nedeformované diskusi volají,“ zdůraznil ministr Šebesta. Podle něj je škoda, že tak zemědělci nedostali jasný a jednomyslný signál týkající se jejich budoucnosti.
Pravidla pro porážku V závěru předsednictví se podařilo dokončit projednávání návrhu nařízení, které reviduje pravidla zacházení se zvířaty při porážce a usmrcování. Nová pravidla zdůrazňují odpovědnost provozovatelů jatek a zaručení odpovídající kompetentnosti příslušných pracovníků. Vycházejí z nejnovějších vědeckých poznatků a technických možností. Dovolují konkrétní postupy při zacházení se zvířaty při porážkách podle vývoje vědy flexibilně upravovat. „Cesta k finální podobě návrhu byla lemována řadou otazníků, když jsme se dotýkali vysoce citlivých oblastí, jako jsou například náboženské rituály a kulturní tradice, domácí zvyklosti v různých členských státech či fungování vnitřního trhu,“ vysvětlil Šebesta a dodal: „Drželi jsme se základní premisy, že svoboda vyznání je jednou z hodnot Evropského společenství, stejně jako ohleduplný přístup ke zvířatům, coby žijícím a vnímajícím bytostem, které zasluhují respekt a ochranu.“ Podle Hlaváče nové nařízení upravuje i otázku přístupu ke zvířatům v nouzových situacích, jako v případě eradikace přenosných chorob nebo nucené porážky.
Pro nás významné je to, že nařízení umožňuje nadále provozovat tradičních domácí zabíjačky. „Přes počáteční rezervovaný postoj komise i některých členských zemí bylo zvoleno řešení svým způsobem ještě výhodnější než nabízela současná legislativa,“ ujistil ministr.
Udržitelná akvakultura Ministři schválili závěry k akvakultuře, které mají podpořit růst a konkurenceschopnost tohoto odvětví. Akvakultura je významnou součástí společné rybářské politiky EU i důležitou prioritou českého předsednictví. Udržitelná akvakulturní produkce, tedy obhospodařování vodních ploch s cílem zajistit stálé výnosy živočichů i rostlin, nejen ryb, ale i korýšů nebo řas, může přispět ke globální potravinové bezpečnosti.
„Akvakultura je rybolovem budoucnosti. Máme-li v roce 2050 zajistit potraviny pro svět s devíti nebo deseti miliardami obyvatel, musí být akvakultura v centru našeho zájmu,“ uvedl k tomu Šebesta. Celosvětová spotřeba ryb vzrůstá, naopak některé rybí populace se zmenšují nebo stagnují. Akvakultura tedy může být odpovědí na rostoucí poptávku. „Téměř polovina celosvětové konzumace ryb a vodních živočichů už teď pochází z akvakulturní produkce. V Evropě ale akvakultura pokrývá jen asi jedenáct procent spotřeby. Z toho vyplývá, že Evropa mohutně dováží, a to převážně z oblastí, ve kterých výrobní podmínky ne vždy dosahují evropských standardů,“ připomněl Šebesta.
„Aby dostála těmto výzvám a stala se skutečným rybolovem budoucnosti, musí být akvakulturní produkce udržitelná,“ podotkl Hlaváč. V té souvislosti zmínil důležitost inovací, rozvoje technologií, obnovy rybníků a konkurenceschopnosti odvětví. „Veškerá produkce do budoucna musí být šetrná k životnímu prostředí a spotřebitelé musí mít možnost ji jako takovou vnímat. Akvakultura produkuje šetrně, zdravě a kvalitně. O tom je třeba spotřebitele informovat,“ dodal náměstek. Podle členských států je pro další rozvoj akvakultury mimo jiné zásadní podpora podnikání v odvětví, stanovení kvalitativních standardů pro dovoz ze třetích zemí, ale i účinný postup proti kormoránům a dalším predátorům. V případě kormorána je nutná součinnost resortů a rady pro životního prostředí. Neméně důležité je zachování rozmanitosti druhů.
Pro Českou republiku, která je vnitrozemským státem, jde o sladkovodní akvakulturu, tedy vlastně o rybářství. Pro nás je důležité zachování historického dědictví v oblastech s tradiční akvakulturou, podpora mimoprodukčních funkcí rybníků, včetně jejich odbahňování. Významná je také modernizace, investice podporující konkurenceschopnost a navazující dotační program po roce 2014.
Trh s mlékem
Problematickou situaci na trhu s mlékem připomněli ministrům a komisařce v Lucemburku důrazně četní demonstranti. Podle komise přetrvávající potíže už nezpůsobuje pouze nadvýroba, ale i celosvětová ekonomická krize. Pozornost by se proto měla obrátit ke stimulaci poptávky, restrukturalizaci sektoru a transparentnosti vztahu k řetězcům.
Na pomoc trhu se podle komisařky podařilo rozběhnout řadu nástrojů, například intervenční nákupy formou tendrů, exportní subvence a podpora soukromého skladování, jejichž dobu trvání i objemové parametry už komise navýšila. Jediným dosud nevyužitým nástrojem, který má komise k dispozici, je zpracování odtučněného mléka na kasein nebo jeho využití v krmivech. Komisařka však míní, že jeho zavedení by nebylo efektivní. Celkově se s podporou komise podařilo stáhnout z unijního trhu ekvivalent odpovídající 1,6 procenta celkové roční produkce mléka v EU. Podle komisařky ale tyto zásahy do trhu dosáhly stropu svých možností. Unie musí respektovat podmínky dojednané ve Světové obchodní organizaci (WTO).
Komisařka je přesvědčena, že přetrvávající problémy odvětví mléka dnes nezpůsobuje ani tak přetlak na trhu, ale celosvětová recese a obtížná dostupnost úvěrů a bankovních záruk pro producenty. Odmítla případné změny reformy kvótového systému, která pokračuje od roku 1992. „Současná situace na trhu s mlékem nemá souvislost s kvótami. Za nízké ceny může kombinace poklesu poptávky, zvlášť po výrobcích s vysokou přidanou hodnotou, a vyšší konkurence hlavních exportérů mimo EU,“ prohlásila a zároveň uznala, že výkupní cena mléka ve výši kolem 24 centů za litr je dlouhodobě neudržitelná. Díky dosud přijatým opatřením se podle ní pokles cen zastavil, ačkoliv napříč unií stále existují významné rozdíly.
Rada již na svém neformálním jednání na počátku června dala komisi za úkol do dvou měsíců vypracovat podrobnou analýzu situace a navrhnout další možné kroky ke stabilizaci trhu s mlékem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *