Nemecko a Francie nechtějí rovné dotace

Francie a Německo se snaží prosadit, aby Evropská unie i v budoucnosti vyplácela zemědělcům z nových členských států méně peněz než těm ze starých členských zemí. Čeští zemědělci nicméně trvají na srovnání dotačních podmínek, na které mají podle smluv podepsaných před vstupem do EU právo.

Ministři zemědělství Francie a Německo argumentují tím, že stejná výše dotací by neodrážela ekonomickou realitu, protože východoevropští farmáři mají údajně nižší výrobní náklady.
„Co se týče rozdělování přímých plateb zemědělců, sledují Francie a Německo přirozeně vlastní finanční zájmy, nicméně diskuse ministrů jasně ukázala, že většina členských států očekává modernizaci a nastolení spravedlivých podmínek, nikoliv zakonzervování stávajících nerovností,“ uvedl ministr zemědělství ČR Ivan Fuksa. „Za zcela zásadní prioritu považuji nastolení spravedlivých podmínek pro všechny členské státy Evropské unie. Je důležité se zbavit historických zátěží, které oslabují společnou zemědělskou politiku v očích veřejnosti“, zdůraznil Fuksa.
Francouzský ministr zemědělství Bruno Le Maire podle agentury Reuters ovšem řekl, že jeho a německé návrhy mají podporu zhruba 20 členských států unie. Na straně většiny nových členských států však zase stojí Velká Británie. Londýnu se nelíbí, že státy, kde hrají zemědělci historicky důležitou roli, odmítají hovořit o škrtech v zemědělských dotacích
Britská ministryně zemědělství Caroline Spelmanová upozornila, že dvě země (Francie a Německo) nemohou v žádném případě diktovat, jak bude vypadat konečná zemědělská reforma, přestože tomu tak v minulosti často bylo.
Jak informoval prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, koncem listopadu se zřejmě sjedou do Brna zemědělci z nových členských zemí unie, aby zde naplánovali společný postup při jednání o podobě společné unijní zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. Evropská komise má totiž 17. listopadu zveřejnit svůj návrh budoucí podoby SZP. Podle informací, které si zástupci českých zemědělských organizací přivezli z nedávného jednání v Bruselu, však nejspíše podlehne tlaku nejmocnějších členů unie a navrhne prodloužení rozdílných dotací i do dalšího rozpočtového období. Pokud bude rozhodnutí komise opačné, zemědělci by brněnskou schůzku zrušili. „S tím ale vůbec nepočítáme. Musíme být realisti,“ podotkl Veleba.
Agrární komora bude podle něj usilovat o to, aby se do moravské metropole sjeli zástupci všech 12 zemí, které do EU vstoupily v roce 2004 a později. Prezident nicméně odmítl, že by zemědělci plánovali kvůli nestejným dotacím demonstrovat, tak jako to bylo v minulosti. Připustil však, že se obrátí se žalobami na Evropský soud pro lidská práva do Štrasburku. Další přechodné období a zachování nestejných dotací by podle něj bylo porušením předvstupních smluv i lisabonské smlouvy.
Podobný názor zastává i Asociace soukromého zemědělství ČR. „Myslím si, že by Česká republika měla držet pozici rovných podmínek po roce 2013,“ řekl k tomu její předseda Josef Stehlík.
Evropská unie omezovala úroveň přímých plateb pro zemědělce z nových členských států již od vstupu do evropské sedmadvacítky v roce 2004 a jejich výše v přepočtu na hektar se i dnes zásadně liší. Zatímco například zemědělci z Lotyšska mohou dostat zhruba sto eur na hektar, což je asi 2500 korun, Řekové za stejnou výměru inkasují až 500 eur, tedy zhruba 12 500 korun.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *