Nepovolené GM brambory v ČR zřejmě nejsou

Osivo obsahující semena v Evropské unii nepovoleného druhu geneticky modifikovaných brambor se do České republiky zřejmě nedostalo. Ministerstvo zemědělství ČR tak reagovalo na sdělení mluvčího Evropské komise Frédérica Vincenta, podle nějž ve Švédsku jedna společnost spadající pod německý koncern BASF údajně smíchala semena povoleného druhu Amflora se zatím neschváleným typem Amadea. Amflora se pěstuje i v ČR.

 „Amflora se nyní pěstuje ve třech unijních státech: Německu, České republice a Švédsku,“ uvedl Vincent. Právě ve skandinávské zemi úřady zjistily, že se na polích objevily i rostliny z nepovoleného druhu. Evropská komise podle svého mluvčího situaci bedlivě sleduje.  MZe se podle své mluvčí Terezy Dvořáčkové o přimíchání jiné genetické modifikace do brambor Amflora dozvědělo od švédských úřadů již koncem minulého týdne. „Podle jejich sdělení se tyto příměsi vyskytují výhradně ve dvou dodávkách sadby, z nichž ani jedna nebyla exportována mimo švédské území, a tedy by se neměla vyskytnout v GM bramborách Amflora pěstovaných v ČR,“ sdělila. Evropská komise odešle výzvu společnosti Plant Science Sweden, aby její zástupci přijeli do Bruselu a vše vysvětlili. Komise bude také v kontaktu s úřady v dalších „dotčených“ státech – v Německu a České republice, doplnil Vincent. 
Pěstovat v zemích Evropské unie geneticky modifikované brambory Amflora od firmy BASF povolila Evropská komise letos na jaře. Používat se mohou k průmyslovému využití, například k výrobě papíru, a jako krmivo. Bylo to poprvé za 12 let, kdy EK poskytla nové povolení k pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO). O případném pěstování na svém území rozhodují vlády jednotlivých zemí.
V České republice byly letos brambory Amflora vysázeny na 150 hektarech v kraji Vysočina, který je tradiční bramborářskou oblastí. Podle MZe mají být brambory využity k výrobě průmyslového škrobu. Od roku 2005 se v Česku pěstuje geneticky upravovaná kukuřice. Její plocha se letos meziročně snížila o 28 procent na 4680 hektarů.
Evropská unie pod tlakem ekologických organizací zůstává k pěstování geneticky modifikovaných plodin dlouhodobě skeptická. V jejich produkci tak zaostává za ostatním světem. Nedávná zpráva mezinárodní organizace pro zemědělské biotechnologie ISAAA ukázala, že plocha osetá GMO v zemích EU loni klesla o 12 procent na 94.750 hektarů.
Na rozdíl od EU celosvětově plocha osetá GMO loni stoupla o sedm procent na 134 milionů hektarů. Největší plochu s geneticky modifikovanými plodinami měly Spojené státy, celkem 64 milionů hektarů. Následovaly Brazílie a Argentina.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *