Nezaměstnanost v našem zemědělství roste

V loňském roce pokračovalo v našem agrárním sektoru dynamické snižování zaměstnanosti. Meziročně klesl počet pracovníků v zemědělských podnicích o pět procent a míra nezaměstnanosti na venkově se pohybovala nad republikovým průměrem na úrovni 10,2 procenta. Problémem odvětví je i věková struktura zaměstnanců, kdy v něm pracují především ti starší. Současně existuje mezi venkovem a městy značný rozdíl v úrovni příjmů, jenž se vloni meziročně ještě mírně prohloubil. Uvádí se to ve Zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 2010, tzv Zelené zprávě ministerstva zemědělství, kterou má Agroweb k dispozici.

Zpráva konstatuje, že dlouhodobé srovnání registrované míry nezaměstnanosti pro venkov, tedy pro obce do dvou tisíc obyvatel, a pro města, ukazuje, že od roku 2003 se míra nezaměstnanosti na venkově pohybuje nad republikovým průměrem. Od roku 2004 všechny zde sledované míry nezaměstnanosti klesaly až do roku 2008, poté se prudce zvýšily a jejich nárůst pokračoval i v roce 2010. Nejvýrazněji rostla právě průměrná roční registrovaná míra venkovské nezaměstnanosti, která vystoupila až na 10,2 procenta, což bylo meziroční zvýšení o 1,3 procentního bodu, zatímco ve městech se zvýšila o procentní bod pouze na 8,6 procenta.

Méně pracovních míst

Nejvyšší podíl na celkové zaměstnanosti v zemědělství byl zaznamenán v roce 2010 ve Středočeském kraji (14,3 %) nejnižší pak v kraji Karlovarském (0,9 %). K nejvýraznějšímu meziročnímu úbytku pracovníků došlo v kraji Jihomoravském, Moravskoslezském a Vysočina, a to o více než 1200 osob. Relativně nejvíc pak klesl počet pracovníků v zemědělství v kraji Moravskoslezském, a to zhruba o čtvrtinu.
Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí se vloni celorepublikově dále snížila nabídka volných pracovních míst. Zaměstnavatelé nabízeli prostřednictvím úřadů práce v průměru 33 tisíc volných pracovních míst, což je přibližně o 12 tisíc méně než v předchozím roce. Ve venkovském prostoru bylo k dispozici zhruba 5300 míst, tedy o celých 26 procent meziročně méně.
Zelená zpráva dokládá, že i vloni pokračovalo v odvětví výrazné snižování zaměstnanosti. Meziroční úbytek pracovníků v zemědělských podnicích činil pět procent a jejich počet poklesl na 114,2 tisíce. Podíl pracovníků v zemědělství na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství České republiky meziročně poklesl o jednu desetinu procentního bodu a činil 2,3 procenta. Úbytek zaměstnanců registrují všechny právní formy zemědělských podniků, nejvyšší zaznamenala již tradičně družstva (o 8,4 %) a obchodní společnosti (o 5,2 %).
Zpráva uvádí, že v zemědělské výrobě u nás převládá z hlediska jejího zaměření zaměstnanost v podnicích se smíšenou, tj. kombinovanou rostlinnou a živočišnou výrobou (84,6 %). O zbývajících zhruba 15 procent se pak dělí podniky specializované na živočišnou (9,5 %) a na rostlinnou výrobu (5,9 %). Meziročně nedošlo v podílech k zásadním změnám, avšak všechna výrobní zaměření zároveň vykázala výrazný úbytek pracovníků.
Problémem je podle ministerstva zemědělství také věková struktura zaměstnanosti v sektoru. Nejvyšší zastoupení vykazují pracovníci ve věku 45až 59 let (45,0 %), následovaní kategorií pracovníků mezi 30 a 44 lety (33,1 %). Nižší podíly vykazují nejmladší skupina 15 až 29 let (11,9 %) a skupina pracovníků ve věku 60 a více let (10,0 %). V součtu platí totéž co v roce 2009, tedy že podíl pracovníků ve věku 45 let a více v zemědělství dosahuje přibližně 55 procent.

Nižší mzdy, nižší výdaje

Zpráva potvrzuje že úroveň mezd v našem zemědělství přitom dlouhodobě zaostává za průmyslem a národním hospodářstvím celkem. Po velmi nepříznivém roce 2009, kdy mzdy v resortu dokonce poklesly, podařilo se vloni agrárnímu sektoru včetně lesnictví a rybářství svým mzdovým nárůstem 3,9 procenta v relativním vyjádření mírně překonat dvouprocentní nárůst mezd v národním hospodářství celkem. Porovnání absolutních mzdových přírůstků již nevyznívá tak příznivě: 703 Kč v zemědělství sice překonalo celonárodní průměr (463 Kč) nedosáhlo však přírůstku v průmyslu (821 Kč). Průměrná měsíční mzda v zemědělství dosáhla loni 18 644 Kč, přičemž v národním hospodářství to bylo 23 951 korun. Absolutní schodek resortu v průměrných mzdách tak skončil na 5307 Kč vůči průměru národního hospodářství.
„Situace v oblasti zemědělských mezd se tedy sice v roce 2010 celkově nijak zásadně nezměnila, nicméně lze pozorovat náznaky příznivějších trendů, které potvrzuje i vývoj v posledním čtvrtletí roku. Jejich udržení je nezbytné pro zlepšení postavení zemědělských podniků na trhu práce s cílem zatraktivnit práci v sektoru zejména pro mladé a kvalifikované pracovníky,“ uvádí Zpráva.
S nižšími mzdami v agrárním sektoru souvisí do značné míry také příjmy a výdaje venkovských domácností. Ty jsou ve srovnání s městskými domácnosti podle statistiků početnější, ale podíl pracujících osob je v domácnostech na venkově nižší než celostátní průměr, a zejména než ve velkých městech s 50 tisíci a více obyvateli.
V úrovni příjmů existuje mezi venkovem a městy značný rozdíl, jenž se vloni ještě meziročně mírně prohloubil. Venkované tak pobírali 91,8 procent průměru celkových hrubých a 92,8 procenta čistých peněžních příjmů, výrazně hlubší schodek se pak projevuje při srovnání s obyvateli velkých měst (84,2 %, resp. 86,0 %). Obecně nejvýznamnějším zdrojem jsou příjmy ze závislé činnosti, jež meziročně vzrostly, přičemž nárůst na venkově byl podprůměrný. Naproti tomu příjmy z podnikání celkově stagnovaly.
Ve všech kategoriích obcí kromě venkova však podle Zprávy vzrostla peněžní vydání. Ve venkovských oblastech tomu však bylo naopak. Nejvýraznější pokles výdajů se projevil v nákupech průmyslového zboží, v průměru o dvě procenta, ale ve venkovských domácnostech byl nejmarkantnější, když dosáhl 6,4 procenta.
S ekonomickou situací venkovských domácností úzce souvisí úroveň vzdělání a profesní zařazení jejich členů, které jsou je ve srovnání s městy značně odlišné. Je patrné, že s narůstající velikostí obce roste podíl osob s úplným středním a vysokoškolským vzděláním a naopak klesá podíl vyučených a s nižším středním vzděláním. V návaznosti na úroveň vzdělání se pak diferencuje i profesní zařazení: podíl technicko-hospodářských pracovníků roste s velikostí obce. Výrazně nižší vzdělanostní úroveň venkovanů determinuje podle Zprávy na straně jedné potenciální rozsah a kvalifikační úroveň jimi zastávaných pracovních pozic, na druhé straně venkovský prostor nabízí ve srovnání s městy málo pracovních příležitostí pro osoby s vyšším vzděláním. Vyšší míra závislosti obyvatel venkova na výrobních aktivitách se tak v období krize negativně projevila ve větším poklesu zaměstnanosti ve venkovských oblastech.
„Vzhledem k meziročnímu poklesu naturálních příjmů ve venkovských domácnostech je zřejmé, že zatím nedochází k posilování samozásobitelských aktivit, jež by teoreticky mělo být stimulováno hospodářskou krizí,“ soudí Zelená zpráva.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *