Nové postupy v organizaci stáda

Slabých míst v rámci definovaných předpokladů efektivní produkce přetrvává celá řada. Jsou to zejména neodborné řízení, nezodpovědná ošetřovatelská práce, zastaralé technologie, špatná kvalita objemných krmiv, nedostatečná úroveň zvládání porodního období krav, nízká úroveň péče o jejich mléčnou žlázu, končetiny a novorozená telata a nekvalitní zajištění reprodukce stáda. Jejich hlavním důsledkem je rozvoj poruch zdravotního stavu a s nimi spojený pokles efektivity chovu.

Nastává nová realita českého i evropského zemědělství. Vedle příjmů za produkci a z dotací o ní nejvíce rozhodne nový přístup a kvalita výkonu.
Je důležité si uvědomit, že stávající krize chovu mléčného skotu zcela změní zaběhané způsoby práce se stádem dojnic. Postupy dostačující v nedávném relativně klidném období musejí být přehodnoceny a z velké části nahrazeny novými.
Hlavní vnitřní ekonomická rezerva chovu mléčného skotu se nachází v péči o zdraví zvířat. Úroveň řízení chovu totiž mnohdy neodpovídá genetickému potenciálu chovaného stáda. To pak často přivádí organismus dojnic na úroveň jeho patofyziologických limitů a k rozvoji subklinických či dokonce klinických produkčních onemocnění. A právě ta jsou hlavním zdravotním, welfare a ekonomickým problémem chovu dojnic. Je známo, že 80 % z nich má vazbu na porodní období.
Nejenom v jeho průběhu, ale v celém reprodukčního cyklu, byla opakovaně potvrzena významná interakce mezi produkčními onemocněními a nedostatečným naplňováním předpokladů efektivní produkce v hlavních oblastech. Těmi jsou:
– management, 
– ošetřovatelská péče, 
– welfare, 
– plemenářská práce, 
– obměna stáda, 
– produkce krmiv, výživa a konverze živin,
– péče o zdraví zvířat.

Oblasti, kde lze pro rok 2010 dosáhnout změny
Deset elementů nové organizace stáda
Element I – Preventivně–medicínské pojetí práce
Motto: U průměrného chovu může jeho zlepšení na špičkovou úroveň přinést snížení nákladů na litr mléka o 15 %, u špičkového o 10 %; ve špatném chovu se obvykle nezlepší nic.
Promyšleným předcházením poruchám zdravotního stavu lze nejvíce ušetřit na nákladech na litr mléka. V českých chovech se o uplatnění preventivní medicíny již dlouho hovoří, ale důsledně se neuplatňuje. Nyní je šance (a potřeba) ji konečně prosadit. Její součástí je vedle společného působení všech členů znalostního týmu i práce s daty a také moderní terapie a důsledné dodržování tzv. biosecurity programů, zahrnující vedle klasických DDD opatření také promyšlenou eliminaci původců, mj. eliminační program BVD, terapii kokcidiózy či komplexní vakcinační schémata.
Element II – Monitoring zdravotních a produkčních ukazatelů; analýza a využití dat
Motto: Co se nesleduje, nelze hodnotit. Vědět, kde jsme s chovem dnes, abychom mohli určit, kde chceme (míněno v dobrém) být zítra.
Základem těchto aktivit je denní shromažďování všech významných informací o jednotlivých zvířatech i celém stádu ve faremním počítačovém programu spolu s využíváním centrálních databází. Následně jejich počítačové zpracování (analýza), integrace, publikování a využití. Jedná se obvykle o měsíční hodnocení vybraných ukazatelů. PC programy umožňují předkládat výsledky v tabulkách a grafech a obvykle poskytují dvanáctiměsíční přehled. Starší výsledky jsou archivovány a mohou být také využity. Znalost ukazatelů pak umožňuje hodnocení výsledků v časové řadě, jejich srovnání s definovanými produkčními cíly (benchmarks) v rámci daného chovu, porovnání s jinými stády a posouzení na úrovni české či zahraniční populace.
Základními ukazateli monitoringu a současně klíčovými ukazateli výkonnosti stáda jsou: 1) denní nádoj na ustájenou krávu, 2) průměrný den laktace, 3) počet vyřazovaných plemenic do 60. dne po otelení, 4) PSB a 5) počet zabřezlých za měsíc (nebo pregnancy rate).
Další obvykle sledované ukazatele v rámci monitoringu popisují produkci mléka, jeho kvalitu, dosahovaný počet laktací, výskyt poruch zdravotního stavu, ukazatele reprodukce, ale i parametry komfortu, genetického pokroku, obměny stáda, produkce krmiv, výživy atd. Prostřednictvím hodnocení ukazatelů souhrnného měsíčního monitoringu (včetně klíčových ukazatelů a definovaných cílů) jsou nacházeny kritické kontrolní body stáda. Vyšší úrovní hodnocení pak je určování vzájemných souvislostí mezi danými ukazateli, obvykle vypracovávané pomocí algoritmů. Jejich příkladem je Transition Cow Index™.
Takovéto detailní hodnocení ukazatelů stáda je základem pro specializované analýzy a zdravotní programy, zaměřené na metabolismus, onemocnění v porodním období, mastitidy, reprodukci, končetiny či odchov telat. Zásadní je jejich využití v hodnocení ekonomických parametrů. Důležitou aktivitou na tomto poli je činnost Českomoravského svazu chovatelů (ČMSCH), a. s., v rámci projektu Milk Profit Data.
Součásti těchto aktivit je i zlepšování uvedených prvků řízení stáda dojnic (volba nových ukazatelů, softwarové modifikace, výpočet algoritmů a modifikace zdravotních programů). Definování uvedených ukazatelů a jejich permanentní dostupnost na počítačovém serveru zásadním způsobem usnadňuje činnost celého znalostního týmu působícího v chovu. Je podkladem pro práci chovatele i působení externích poradců a jejich komunikaci. Tvoří také informační bázi pro průběh kontrolních dnů v chovu.
Element III – Zajištění komfortu chovaných zvířat; minimalizace environmentálního stresu
Motto: Při vyšším komfortu jsou krávy zdravější, více dojí a lépe zabřezávají.
Je všeobecně uznáváno, že zásadní význam pro snížení nákladů na litr mléka má také zajištění co největší míry pohody chovaných zvířat, a to po celý jejich život. Bylo prokázáno, že na rozvoj peripartální lipomobilizace a s ní spojeného vzestupu hladin NEFA a BHB, indigesce, ketózy, jaterní steatózy, hypokalcemie a imunosuprese má vliv vzestup hladiny hormonu kortisolu uvolňovaného při environmentální stresové zátěži. Ta je spojena s poklesem příjmu krmiva. Zvýšená koncentrace kortisolu (zejména u krav s vyšší hodnotou BCS) prohlubuje lipolýzu a uvedené patologické pochody.
Je proto doporučováno co nejvíce dbát na kvalitu ustájení dojnic. Žádoucí je minimalizovat jejich přesuny v laktačních skupinách, ale také omezit jejich míchání v období od zaprahnutí po 21. den laktace. I proto má být v období kolem porodu zajištěno samostatné ustájení jalovic a starších krav, jejich postupné telení s ustájením čtyř, tří, dvou až jednoho kusu bez přísunu dalších jedinců do kotce, naskladňování do porodních kotců až na posledních deset dnů březosti, dostatek místa k ležení, optimální teplota a vlhkost prostředí, dostatek vody, vzduchu a volný přístup ke krmnému žlabu. Samozřejmostí musí být dezinfekce, stlaní a vysoká míra čistoty porodních kotců.
Element IV – Kontrola BCS, končetin a mléčné žlázy 100 dnů před porodem
Motto: Ke krávě se jde kvůli březosti i 10x za laktaci. Není problém u ní vykonat ještě jednu návštěvu.
Novou součástí péče o březí plemenice je individuální posouzení jejich mléčné žlázy, končetin a BCS přibližně 100 dnů před porodem. Při zjištěných zdravotních poruchách pak u nich musí následovat léčebný zákrok umožňující přivést zvíře k zaprahování a porodu již s korekcí zjištěné poruchy. Kontrola BCS je relativně snadná, pokud je příčinou jejího patologického vývoje stavu nesprávná výživa v závěru laktačního období. Větší problémy však přináší udržování fyziologické hodnoty BCS (3,00 ± 0,25 bodu stupnice) u zvířat s dlouhým mezidobím, zejména pak ve stádech s převodným křížením či více souběžně chovanými plemeny dojnic. Kontrola BCS je důležitá po celý život krávy, největší význam však má právě v období tří měsíců před porodem a tří měsíců po otelení.
Element V – Zvládnutí období stání na sucho
Motto: Letos uspoříme díky pšeničné slámě.
V posledních dvou létech je v řadě chovů po celém světě uplatňována po dobu stání na sucho (od zaprahnutí až po porod) jednotná krmná dávka (KD) s nízkým obsahem energie a vysokým obsahem vlákniny, nejlépe pšeničné slámy. Jedná se o způsob výživy navozující nízkou dotaci energie i při adlibitním příjmu TMR. Autory je tato krmná dávka označována jako tzv. The Goldilocks Diet. Ta v jejich sledováních vede k omezení inzulinové rezistence, zpomalení lipolýzy, snížení hladin NEFA, BHB a cytokinů v krevním séru krav, omezení výskytu jejich chronických zánětlivých procesů, poklesu výskytu komplikovaných porodů, mrtvě narozených telat a snížení četnosti indigescí, ketóz, ulehnutí, metritid, laminitid, dislokací slezu i k dalším projevům zlepšení zdraví stáda.
Jejími základními komponentami jsou kukuřičná siláž (představující 38 % sušiny krmné dávky), pšeničná sláma (22 % sušiny), travní, ev. jetelová nebo vojtěšková senáž (18 % sušiny), pivovarské mláto (5 % sušiny) a DKS (o složení 1 kg: 450 g SEŠ 48%, 250 g ŘEŠ, 100 g pšeničný šrot, 50 g sladový květ, 100 g MDK, 50 g MgSO4) v dávce 17 % sušiny KD. Podmínkou je, aby sušina dobře zamíchané TMR byla nižší než 50 % a krmná dávka byla zvířaty přijímána bez separace jednotlivých částí. Řezanka (vždy kvalitní) krmné slámy má činit 3 – 5 cm. Její dávka je faktorem bránícím zvířeti přijmout nadbytek energie i při vysoké žravosti.
Navíc významně snižuje příjem iontů Ca2+ a K+, a tím i podporuje udržení požadované úrovně DCAB a poporodní normokalcemie. Příprava této krmné dávky je jednoduchá a jednotná pro všechna suchostojná zvířata (i VBJ). Umožňuje moderovat jejich BCS ve třetím trimestru březosti. Zajišťuje u nich také udržení tzv. matrace z vláknitých komponent krmiva v bachoru a to až po dobu několika dnů po otelení, a tím stabilizaci předžaludků i celého vnitřního prostředí organismu plemenice v jejím kritickém peripartálním období.
Podle našich zkušeností je třeba, vzhledem k intenzivnímu přežvykování přijatého vláknitého krmiva zvířaty, a tím navozené tendenci k poporodní metabolické alkalóze, sledovat jejich celkový příjem vlákniny a také striktně limitovat jejich příjem alkalizujících komponent KD, zejména bobových senáží a vápníku (je třeba dosáhnout obsahu Ca < 0,7 % sušiny TMR). S ohledem na požadovaný průběh procesů tvorby mikrobiálního proteinu je také nutné zajistit dobrou živinovou a fermentační kvalitu objemných krmiv a dodržení receptury DKS. Výborným doplňkem této KD je podávání zákvasů v dávce 2 kg denně v porodních kotcích, případně i u zvířat v prvních dnech po otelení.
Za ekonomicky výhodné opatření je považováno zkrácení doby stání na sucho u březích zvířat na průměrnou hodnotu 50 dnů, s výjimkou prvotelek a krav s nejvyššími nádoji mléka ve stádu. Významným prvkem tohoto období reprodukčního cyklu je vakcinace proti původcům infekčních onemocnění, stanovená jako součást preventivně-medicínsky formulovaného zdravotně produkčního programu stáda. Jeho součástí má být v indikovaných případech diagnostika paratuberkulózy (spolu s dalšími kroky boje proti tomuto onemocnění).
Element VI – Úspěšný průběh rozdojovacího období
Motto: Rozhoduje individuální péče.
V období rozdojování je nutné přemýšlet nad každou jednotlivou plemenicí, protože tato fáze je nejvíce rizikovou v celém reprodukčním cyklu. Nejdůležitějších je prvních sedm dnů po porodu. Zásadní úkol zní sledovat a udržet dobrý zdravotní stav a vysoký (rostoucí) příjem sušiny KD, umožňující minimalizovat rozsah negativní bilance energie. Hodnota BCS by při správném zajištění tohoto období i při (požadovaném) rychlém nárůstu produkce mléka měla zůstat zachována na úrovni tří bodů, ev. může klesnout nejhůře na 2,75 bodu stupnice.
V současnosti je již v řadě chovů prováděno klinické sledování otelených krav. Nově je pak za účelem evidence jejich zdravotního stavu určován tzv. klinický index dojnice. Ten spočívá ve sčítání trestných bodů (vždy – 3 body při mírné odchylce, – 5 bodů při výrazné odchylce od fyziologické hodnoty) za jednotlivé zjištěné patologické procesy. Hodnoceny jsou tyto ukazatele: zdravotní stav zvířete před porodem, chuť k příjmu krmiva, průběh porodu, výskyt zadržení lůžka, rozvoj hypokalcemie, tělesná teplota, pohybová aktivita, náplň a motorika bachoru, rozvoj průjmu, výskyt ketolátek v moči, hodnota pH moči, vznik dislokace slezu, onemocnění mléčné žlázy (otok vemene, mastitis), onemocnění pohlavního traktu (výhřez dělohy, metritis), onemocnění končetin, rozvoj pneumonie, výrazné změny nádoje mléka a dynamika BCS za okoloporodní období. Výsledná hodnota slouží k určení tzv. klinického skóre dojnice, vyjadřovaného stupnicí 1 – 5 bodů, přičemž hodnota 1 bod značí fyziologický stav, hodnota 5 bodů výrazné narušení zdravotního stavu, ohrožující život zvířete. Případně je prováděno jednodušší definování klinického skóre, přesto však poskytující základní údaj o zdraví plemenic v této kritické fázi reprodukčního cyklu.
Na základě výsledků analýzy mléka je při první kontrole mléčné užitkovosti stanovováno tzv. mléčné skóre dojnice (také v hodnotách 1 – 5 bodů).
Novou součástí peripartální kontroly, umožňující přesnou diagnostiku patologických procesů, je určování tzv. biochemického skóre dojnice (hodnoceného opět v úrovni 1 – 5 bodů). Vychází z výsledků analýzy krevního séra, získávaného u dojnic v den porodu, 10. a 30. den laktace. Provádí se obvykle u 5 – 10 % chovaných zvířat. Jsou při něm vyšetřovány tyto ukazatele: celková bílkovina, albumin, močovina, AST, GMT, Ca, P, Mg, celkový bilirubin, NEMK a BHB, případně i další analyty. Biochemické skóre představuje nejpřesnější možný nástroj ke kontrole konverze živin při přechodu ze stávajícího na nový systém výživy, resp. celkové kontroly porodního období. Jeho zajištění je usnadněno používáním odběrových souprav Hemos a skladováním pipetovaných vzorků krevního séra v mrazničce do doby transportu do akreditované biochemické laboratoře. Ten je zajišťován, za dodržení principů vysoké kvality preanalytické fáze, svoznou linkou partnerské servisní organizace v rámci působení znalostního týmu.
Při uplatnění The Goldilocks Diet není nutné pro rozdojovací období připravovat zvláštní krmnou dávku a lze použít KD pro dojnice ve vrcholu laktace neboť riziko subakutní bachorové acidózy je eliminováno přítomností dostatečně velké vrstvy (matrace) z vláknitého krmiva v bachoru. Vhodný je, vedle zmíněného zákvasu, přídavek aditivních látek (energetických aditiv, antilipolytik, speciálních kmenů kvasinek, deaktivátorů mykotoxinů). Nově je navrhována organizace pouze jedné skupiny krav pro celé rozdojovací období, nejlépe na dobu 14 až 21 dnů po porodu. Podmínkou však je zajištění co nejvyšší míry pohody a individuální péče, využití kapacity lehacích boxů v sekci maximálně z 80 % a s minimálně 80 cm délky krmného žlabu na jedno chované zvíře.
Pro prevenci onemocnění mléčné žlázy a udržení nízkých hodnot PSB stáda je vhodné vyhodnocovat jejich hodnoty při 1. a 2. kontrole mléčné užitkovosti a bezprostředně po obdržení výsledků KU věnovat potřebnou péči dojnicím s vyššími hodnotami (tj. nově infikovaným jedincům).
Element VII – Ziskovost krav v období laktace
Motto: U každé plemenice je nutné zajistit předpoklady pro její ziskovost.
Vydělává jenom zdravá kráva. A to pouze tehdy, když hodně dojí a je opakovaně březí. K tomu nutně, po celý svůj život, potřebuje plnohodnotnou péči. Každá jednotlivě, ve stáji i na pastvině, i když jich vedle sebe stojí několik stovek kusů. Chovatel musí znát její stav a výkonnost.
Základem její zdravé výživy a plnohodnotné funkce jejích předžaludků byly a nadále budou vysoce stravitelná objemná krmiva (dnes je doporučováno sestavovat krmnou dávku s obsahem sušiny objemných krmiv ve výši 55 – 60 %). S doplňkem škrobů (22 – 25 % TMR), jednoduchých cukrů (5 % TMR) a premixů vitamínů a minerálních látek ve vybalancované krmné dávce. A jak je také stále více prosazováno, s přídavkem vlákniny nepocházející z píce (non forage fiber), např. pivovarského mláta, sladového květu, cukrovarských řízků, dužniny z citrusů, bavlníku apod. A také – podobně jako u suchostojných krav – s přídavkem kvalitní krmné slámy v dávce 2,5 – 4 % sušiny TMR (podle celkových hodnot hrubé vlákniny, resp. přesněji podle obsahu NDF a ADF v TMR). Což současně umožňuje vyřadit z krmné dávky krmnou sodu a další pufry. KD v období laktace přitom bývá mnohdy stanovována pouze pro vrchol a pak až pro závěr laktace; případně pro rozdojovací období.
Rozhodnutí o zařazení výpalků (DDGS) do krmné dávky by mělo být uskutečňováno až po kalkulaci jeho ekonomické návratnosti, při znalosti obsahu NL, fosforu a dalších živin a vyloučení přítomnosti mykotoxinů ve zkrmovaných šaržích.
Doporučováno je mírné snížení obsahu NL v TMR na 16,5 %, obdobně je v menším množství než v minulosti podáván fosfor.
Pro dosažení finanční prosperity chovu má být do 100 dnů po otelení minimálně 50 % plemenic březích, nad 200 dnů laktace pak nejméně 85 %. Důraz je třeba klást na kvalitu vyhledávání říjí. Osvědčenou metodou je uplatňování hormonálních postupů řízení reprodukčních funkcí.
Element VIII – Kvalita práce poradců a servisních firem
Motto: Odbornost, organizace, odpovědnost
Kvalita poradenství roste, k dokonalosti má však daleko. Firmy v rámci konkurenčního boje často slibují dodat se svými výrobky komplexní podporu chovu skotu a celkové řešení problémů. Sliby však často nejsou zodpovědně plněny a mnohdy ani nejsou vážně míněny.
Odborná pomoc chovateli by měla být etická, důsledná, se zaměřením na detaily a s nekompromisním důrazem na plnění přijatých úkolů, avšak nevtíravá a chovatele příliš nezatěžující. Charakterizovaná snahou o týmovou spolupráci, efektivní komunikací, ochotou naslouchat kritice, rychlým a komplexním řešením problémů, posilováním zodpovědnosti všech aktérů spolupráce. Její základní zaměření by mělo být na prevenci poruch zdravotního stavu, výkonnost a dlouhověkost dojnic a zejména pak na ekonomiku podniku.
Její součástí je vytvoření znalostního týmu, složeného ze zástupců zemědělského podniku a odborných služeb, v sestavě určované chovatelem. Tento odborný tým pak umožňuje koordinované působení skupiny domácích i zahraničních odborníků, včetně špičkových nezávislých poradců. Pro chovatele zabezpečuje vstupní a výroční hodnocení kvality naplňování předpokladů efektivní produkce, posouzení ekonomické stability chovu, vedení internetového serveru s daty podniku (přístupnými pouze definované skupině uživatelů), spolupráci s ČMSCH, a. s., (Milk-Profit Data) a profesními organizacemi, počítačovou analýzu, grafické vyhodnocení a sofistikované využití získaných dat, určování a kontrolu klíčových ukazatelů a produkčních cílů stáda a nově také určování vztahů, souvislostí a podmíněnosti působení jednotlivých škodlivých vlivů na produkci stáda.
K principům činnosti znalostního týmu dále patří soustavné zajišťování monitoringu dalších významných produkčních, zdravotních a ekonomických ukazatelů (vycházejícího mj. i z individuální kontroly chovaných zvířat, včetně vyhledávání, ošetřování a evidence rizikových jedinců), vzájemná internetová komunikace jeho členů, vedení kontrolních dnů v chovu, zpracovávání operativních zápisů z nich i z jednotlivých návštěv a jejich evidence na serveru, prohloubená kontrola kritických oblastí chovu (míry pohody zvířat, výroby kvalitních objemných krmiv, zajištění reprodukce, kontroly mléčné žlázy, končetin a vývoje telat).
Dále také poskytování analytického, diagnosticko-terapeutického zooveterinárního servisu (zahrnujícího mj. sestavování KD, vyšetření krmiv, analýzy mléka, metabolické profilové testy, biochemickou kontrolu porodního období, zdvojené odběry BT, kontrolu kvality napájení telat kolostrem, vyšetření moči, virologická, bakteriologická a parazitologická vyšetření), provádění zdravotně-produkčních analýz, definování kritických kontrolních oblastí, tvorbu zdravotně-produkčních a ekonomických programů a vypracovávání standardních pracovních postupů.
A zejména pak kontrolu účinnosti přijatých opatření a hodnocení jejich ekonomického přínosu.
Element IX – Systematické vzdělávání
Motto: Nestačí komerční aktivity firem.
Dokladem zodpovědné péče partnerských servisních organizací je zajištění systematického vzdělávání pracovníků partnerských zemědělských podniků (manažerů, techniků, ošetřovatelů) ve speciálních kurzech s dlouhodobě definovanou odbornou osnovou. Jejich průběh určitě nemohou nahradit velká shromáždění chovatelské veřejnosti, sloužící mnohdy více k marketingovým než odborným účelům.
Element X – Věda a výzkum
Motto: Je třeba získávat nové poznatky.
V rámci denního působení partnerských firem v chovech a samozřejmě také v kursech dlouhodobého vzdělávání je žádoucí chovatelům předávat nové vědecké poznatky. Ty lze mj. získat studiem odborné literatury, konzultacemi s pracovníky z vědeckých a výzkumných organizací v ČR (ČZU v Praze, VÚŽV Praha, JČU České Budějovice, MZLU v Brně, VFU Brno, VÚVeL Brno, VÚCHS Rapotín) a ze zahraničí (zejména z USA, Nizozemska, Dánska, Velké Británie a Německa).
Příkladem je 2. ročník projektu US-CZ Dairy Plan (zaměřený na spolupráci s pracovníky University of Wisconsin – Madison), v letošním roce orientovaný na práci s daty a problematiku porodního období. Nejvyšší formou přístupu k vědeckým poznatkům pak je přímá participace na výzkumných projektech (viz např. dlouholeté odborné aktivity pracovníků Agrokonzulty Žamberk či letos zahajovaný pětiletý interdisciplinární grantový projekt NAZV Efektivní postupy při řízení stáda dojnic) a jejich prezentace na domácích a zahraničních vědeckých kongresech.

 

Klíčové informace

– Bylo by chybou zaměřit se pouze na defenzivní strategii – potřeba potravin se určitě nesníží.
– V každém chovu je proto nutné přemýšlet a aktivně hledat řešení pro příští měsíce. 
– Je třeba určit oblasti vhodné ke změně a zejména nově stanovit klíčové ukazatele výkonnosti chovaného stáda. 
– Jejich úspěšné naplňování pak je předpokladem ke snížení nákladů na litr produkovaného mléka a současně i dokladem efektivnosti práce všech členů znalostního týmu – pracovníků chovu i externích poradců. 
– Pro chovatele je přitom výhodou, když poradci a dodavatelé výrobků a služeb neodpovídají pouze za předložení návrhů, ale i za jejich realizaci spolugarancí výsledků.  A podle jejich úrovně jsou také odměňováni a je jim prodlužována smlouva o spolupráci.

 

MVDr. Miloslav Skřivánek, CSc.
BIOMIN Czech, s. r. o.
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Fakulta veterinárního lékařství Ústav fyziologie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *