Novoroční očekávání

Začíná druhý úplný rok, po který bude české zemědělství a potravinářství součástí jednotného trhu Evropské unie. Co od něj očekává šéf resortu a agrární lídři, naznačuje naše anketa.

Ministr zemědělství Jan Mládek považuje letošní rok za klíčový zejména z hlediska příprav na nový Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), který zahrne všechny dosavadní formy podpory plynoucí ze společných fondů Evropské unie a bude sloužit i k vytváření nových pracovních příležitostí v činnostech přímo nesouvisejících se zemědělskou výrobou. „To by mělo pomoci snižovat rostoucí závislost zemědělců na produkčních podporách. V tomto směru je bezpochyby velmi pozitivní skutečnost, že představitelé vlád členských zemí se dokázali shodnout na společném rozpočtu pro léta 2007 až 2013. Dokazuje to, že EU není v takové krizi, jak někteří tvrdí, a současně to znamená, že můžeme postavit dlouhodobé podpůrné programy pro celý venkov na reálném základě,“ zdůrazňuje Mládek.
České zemědělství podle něj loňský rok ukončilo opět se ziskem, který by měl být podle odhadů kolem čtyř miliard korun. „To je pozitivní výsledek druhý rok po sobě, když v roce 2004 se na kladném výsledku jednoznačně projevil vstup země do EU. Lze tudíž říci, že český agrární sektor se ctí zvládl svůj první rok řádného členství země v unii, přestože to nebyl rok zcela bezproblémový. Nyní je třeba, aby se podnikatelé zamysleli nad svými záměry před blížícím se novým finančním obdobím společné zemědělské politiky,“ doporučuje ministr.
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba považuje za hlavní prioritu letošního roku vzájemná jednání prvovýrobců a potravinářů. „Chtěli bychom usednout za jeden stůl a věcně jednat. Jde nám o to, aby se co největší část zpracovatelů vrátila do agrární komory,“ přeje si. „Současně ale musíme udělat rozhodující krok a opravdu začít budovat odbytové organizace,“ apeluje Veleba. Sám je přesvědčen, že nejdříve je třeba vytvořit určitou formu celostátní odbytové organizace pro obilí. „Pokud to neuděláme a nebude neúroda, čeká nás podobně jako loni výrazný propad cen rostlinné produkce,“ připomíná. Neméně důležité je také podle Veleby „ohlídat“ konečné znění Národního programu rozvoje venkova, který máme do konce prvního pololetí předložit do Bruselu. „Musíme se především rozumně domluvit na rozdělení zdrojů z fondu EAFRD mezi zemědělce a venkovský prostor,“ doplňuje Veleba. Agrární komora by také měla podle něj napříště sehrávat významnější roli v prosazení zájmu českých zemědělců v Bruselu. „V nejbližším období je pak naším cílem dokončit práci na posílení přímých plateb, kde zbývá ještě doplnit z rozpočtu na základě premiérova slibu 800 milionů korun,“ uzavírá.
„Rozhodujícím cílem pro druhý rok našeho zemědělství v EU by mělo být prosazení našich požadavků v EAFRD,“ soudí předseda zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. „Finanční oblast českého zemědělství je nejslabším místem pro jeho konkurenceschopnost v rámci unie. Musíme se tedy zaměřit na to, abychom získali co nejvíce prostředků, a to i z národních zdrojů, protože požadavky, které jsou v cross compliance, znamenají výraznou potřebu investic, a jestliže nebudou zdroje, bude pokračovat útlum odvětví. Byla by to velká chyba, která by se promítla i do navazujících oborů,“ vysvětluje Jirovský. Současně kritizuje a navrhuje změnit také administrativní náročnost jak u dotací, tak u operačního programu, a přísné kontroly ze strany státních orgánů, jejichž požadavky „někdy překonávají standardy obvyklé v unii“. Podobně jako Veleba věří i Jirovský, že se v tomto roce podaří zemědělcům dohodnout se zpracovateli a navázat dlouhodobé oboustranně výhodné vztahy.
Mnohé se letos v zemědělství bude odvíjet od toho, jak budou fungovat státní instituce spojené s tímto odvětvím, poukazuje předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Stanislav Němec. „Bylo by nejlepší, aby fungovaly pokud možno co nejméně a neotravovaly nás neustále svými výmysly. A činnost, kterou skutečně musí dělat, aby vykonávaly efektivně a rychle. Zatím se tak děje většinou na regionální úrovni, v centru je situace dost tristní, počínaje Státním zemědělským intervenčním fondem a Pozemkovým fondem ČR konče,“ řekl Němec. Za důležité také považuje, jak se letos rozhodne o rozdělení financí pro další rozpočtové období. „Je otázka, jak Česká republika v čele s novým ministrem zemědělství bude schopna ovlivnit nastavení peněžních nástrojů za určitým účelem. Pokud se to bude tlačit pořád jen výrobním směrem a velkovýrobním ještě k tomu, tak to moc optimisticky nevidím,“ poznamenal předseda ASZ. Doufá, že od druhého pololetí se sedláci snad konečně dočkají vedení resortu, které je bude alespoň trošku podporovat a sunout zemědělství směrem, který si představují.
Hlavně skutečnou podporu mladých začínajících zemědělců postrádá profesní organizace, která tuto skupinu farmářů u nás reprezentuje. Společnost mladých agrárníků (SMA) se chce proto v letošním roce soustředit na prosazení nového programu pro mladé začínající zemědělce tak, aby bez problémů fungoval od roku 2007 hned se spuštěním nového fondu známého pod zkratkou EAFRD. „Tato podpora, která by plynule navazovala na již existující program ukončení zemědělské činnosti, u nás stále chybí,“ připomíná prezident SMA Pavel Moulis.
Zdeněk Koubek si za Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, jehož je předsedou, hlavně přeje, aby vláda splnila slib dorovnat přímé platby na 65 procent oproti úrovni farmářů v evropské patnáctce. Připomíná také slova premiéra Jiřího Paroubka, která pronesl na loňské výstavě Země živitelka, že se podívá na možnost revize přístupových podmínek. „Víme od našich sousedů v Rakousku, že i oni se chystají přístupová jednání otevřít a dohodnout si lepší podmínky,“ poznamenal Koubek. Za svaz podnikatelů by si také přál, aby nevládní organizace působící v zemědělství spolu aktivně spolupracovaly na vytváření státní zemědělské politiky. „Myslím tím, aby některá nekřičela hot a jiná čehý,“ řekl.
Zvýšení cen potravin v průměru kolem tří procent v letošním roce avizují jejich výrobci v
v souvislosti s očekávaným zdražením energií. „Ceny potravin se nebudou zvyšovat skokem a jejich nárůst bude záviset na daném oboru, například pekaři předpokládají zdražení až o deset procent,“ uvedl prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík. Doplnil, že cenový vývoj samozřejmě ovlivní i ceny surovin a příští úroda. Jak připomněl, že cena syrového mléka se nesnížila, zatímco u vepřového masa se vrátila na původní úroveň. „Ani letos nečekáme výrazné zlepšení odbytu potravin na domácím trhu a v zahraničí. To by musela začít pořádně fungovat marketingová agentura a stejně by trvalo rok, než by se její práce projevila,“ domnívá se Camplík. Pozitivní dopad, který se ale neprojeví hned v tomto roce, očekávají potravináři od reformy cukerního režimu. Přivítali by také otevření unijního trhu pro třetí země. „Znamenalo by to určité oživení a možnost dovozu levnějších surovin. Současně by se také měly otevřít trhy třetích zemí, kam by se naše zboží mohlo spíš exportovat než do zemí EU,“ dodal.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *