O hlasech rozhodne vláda

O tom jak budou hlasovat v nadcházejícím referendu o vstupu České republiky do Evropské unie zemědělci a obyvatelé venkova rozhodne do jisté míry vláda. Ta by totiž měla tento týden na svém posledním zasedání před referendem jednat o dorovnání přímých plateb zemědělcům po vstupu do EU i o pomoci celému odvětví, které se v minulém roce kvůli poklesu cen agrárních komodit a nepřízni počasí propadlo do výrazné ztráty zatímco ještě v roce 2001 vykázalo zisk.

Přestože ministr zemědělství Jaroslav Palas materiál požadující dorovnání přímých plateb i uvolnění dodatečných tří miliard korun na řešení současných problémů zemědělství do vlády minulý týden přinesl, kabinet ho kvůli nepřítomnosti ministra financí Bohuslava Sobotky neprojednal. Palas nicméně uvedl, že na řešení aktuálních ztrát rolníků by mělo být v první fázi uvolněno asi 1,4 miliardy korun. Další peníze mají přijít z operací státních finančních aktiv, tedy z mimořádných zdrojů. Časový horizont plnění odhaduje ministr v řádu měsíců. Informoval také, že na společném jednání s představiteli nevládních agrárních organizací, kterého se účastnil i premiér Vladimír Špidla, byli zástupci zemědělců ujištěni, že vláda bude v otázce dorovnání přímých plateb z národních zdrojů postupovat podle koaliční smlouvy. V té je podle něj jednoznačně deklarována podpora rovného přístupu českých zemědělců při integračním procesu a s tím související maximální využití výsledků vyjednaných v Kodani.
Přes tato ujištění však panuje mezi zemědělskou veřejností nejistota, která se odráží i v jejím postoji ke vstupu naší země do EU. Dorovnání přímých plateb na 55 procent úrovně vyplácené v unii totiž představuje z národního rozpočtu v příštím roce náklady asi 7,6 miliardy korun. Nevládní organizace proto požadují od vlády na toto doplacení záruky a tvrdí, že bez něj hrozí našemu zemědělství ztráta konkurenceschopnosti a kolaps.
„Nebudeme radit zemědělcům, jak mají v referendu hlasovat, ale jako komora budeme definovat podmínky, za kterých může být naše zemědělství konkurenceschopné, a ať si z toho vybere každý sám,“ říká prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček. Podle něj bude záležet především na tom, jak se podaří dotáhnout otázku podmínek vstupu. „Nejde jen o přímé platby, ale také o institucionální připravenost, o platební agenturu a o to, zda budeme vůbec schopni rozdělovat peníze z EU. Dorovnané přímé platby nám nebudou nic platné, když je nebudeme moci rozdělovat“, vysvětluje. Podle něj by o stavu příprav na vstup do unie měla vláda zemědělce poctivě informovat ještě před referendem, aby skutečně věděli, co je čeká. Samotnou debatu o tom, zda dorovnat přímé platby či nikoli považuje Hlaváček za zbytečnou. „Tím, že si tato vláda vytkla za cíl dovést ČR do EU se ztotožnila také se společnou zemědělskou politikou unie a z toho logicky vyplývá i dorovnání přímých plateb. Vláda prostě nemůže říkat ano i ne,“ zdůraznil.
Podobný názor zastává i předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Podle něj by měla vláda jednoznačně potvrdit, že zajistí zemědělcům po vstupu do unie skutečně takové podmínky, jaké byly v Kodani dojednány. „Při splnění těchto podmínek, se kterými jsme zemědělce podrobně seznámili, jsme svým členům doporučovali hlasovat pro vstup. Bez potvrzení vlády, že je opravdu splní, je hlasování v referendu věcí osobního názoru každého jednotlivce“, dodává.
Ani předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů JanVeleba, nehodlá členy svazu přesvědčovat, i když soudí, že rozšiřování unie je objektivní fakt, proti kterému nemá smysl se stavět. „Já sám budu hlasovat pro. Svým členům ale doporučíme, aby se každý rozhodl sám, v návaznosti na to, zda dostaneme od vlády důvěryhodný příslib na dorovnání přímých plateb do výše 55 procent, pokud takový příslib nebude, či dorovnávání plateb bude nižší, tak je těžké po nich chtít, aby zvedli ruku pro vstup,“ řekl s tím, že vláda by měla rychle rozhodnout o tom, že splní, co slíbila. A tím lidem na venkově hlasování o vstupu do EU ulehčit.
Poněkud optimističtěji vidí situaci předseda Oborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Bohumír Dufek. Podle něj budou hlasovat všichni zemědělci pro vstup, „protože si to dovedou velice dobře spočítat“. On sám věří že vláda rozhodne ve prospěch našeho zemědělství, dorovná přímé platby a pomůže, protože náklady na sanaci tohoto odvětví po případném kolapsu by byly daleko větší.
Jednoznačně pro vstup do EU je předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Stanislav Němec, který soudí, že jiná alternativa pro naše zemědělce není. „Samozřejmě chceme, aby vláda dodržela svoje sliby, ale dělat nyní nějaké silácká gesta, že když nám nedorovnají platby, tak budeme hlasovat proti, je myslím zbytečné. Vstup do EU nepřináší jen klady, ale také náklady a jedním z nich je společná zemědělská politika, a když do unie vstoupíme, musí ji vláda také plnit,“ je přesvědčen Němec.
Samotní zemědělci jsou většinou nakloněni tomu hlasovat v referendu pro vstupu do EU, i když si rizika uvědomují. Jaroslav Plecháč z Dolní Branné v Podkrkonoší je podle vlastních slov zatím „na vážkách“, ale je přesvědčen, že hlasovat proti je špatné. „Nevím sice jestli vláda platby dorovná, ale Brusel nám takovou možnost dal a vláda by si měla uvědomit, že bez dorovnání, tedy pouze se čtvrtinovými platbami oproti zemědělcům na západě nemůžeme existovat,“ říká. Méně smířlivý je předseda představenstva agrární komory Trutnov Vladimír Šimek. Podle něj v poslední době řada lidí ustupuje od názoru, že není jiná volba, než do unie vstoupit. A to proto, že vláda i ministr Palas dlouhodobě nepní své sliby a zemědělci nemají jistotu. „Pokud vláda nedodrží sliby, budou zemědělci a obyvatelé venkova proti vstupu do EU, a to i ti, kteří ještě nedávno byli pro“, konstatuje.
„Za současného přístupu vlády nejsem pro vstup do unie,“ říká jednoznačně Jaroslav Kopista sedlák, jehož rodinná farma hospodaří na Chrudimsku, a dodává, že to není otázka politická ale čistě ekonomická. Vláda totiž podle něj vůbec nehájí hospodářský prostor České republiky a rámec, který k podnikání stát vytváří, činí ekonomickou situaci jeho farmy naprosto neudržitelnou i přesto, že dosahuje výnosů na úrovni evropského průměru. Podle jeho názoru zde chybí promyšlená zemědělská politika, kterou nedokáží nahradit ani jednorázové finanční výpomoci do resortu, například kompenzace dopadů nepříznivého počasí. „Když nám vláda dneska nasype, a tím to skončí, nebude to nic platné. V tom musí být systém tak, jako to dělají jinde,“ dodává.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *