O mléku diplomaticky

Proč by České republice měla Evropská komise přiřknout u mléka národní kvótu 3,1 miliardy kilogramů, budou naši vyjednavači vysvětlovat při blížících se negociačních jednáních. Své slovo budou mít při hodnocení tohoto i dalších požadavků také diplomaté evropské patnáctky působící v naší zemi. Hlavně proto je představitelé ministerstva zemědělství nedávno pozvali do olomoucké Olmy, aby u nich lobbovali za sektor mléka a přiblížili jim, jak je pro Českou republiku významný.

„Pro Evropskou unii by neměl být problém vyhovět nám v požadavku na výši národní kvóty,“ je přesvědčen Jiří Burdych, vedoucí samostatného oddělení pro mléko na ministerstvu zemědělství, který setkání inicioval. Argumentoval především rostoucí domácí spotřebou mléka a mléčných výrobků, která po hlubokém propadu z 260 kg na obyvatele v roce 1989 na 180 kg v roce 1995 opět roste. „Do průměrné spotřeby vyspělých mlékárenských států máme sice daleko, nicméně údaje z posledních let naznačují, že se naše spotřeba zotavuje,“ sdělil Burdych zástupcům velvyslanectví a Delegace Evropské komise, kteří do Olomouce přijeli.
Dalšími důvody, které podle Burdycha hovoří ve prospěch požadavku na kvótu 3,1 miliardy kg, jsou nízké čerpání vysokých limitů závazků WTO na subvencování vývozu mléka a nízký podíl našeho vývozu na trhy unie. „Od roku 1993 poklesl objem exportu mléka a mléčných výrobků a naopak se zvyšuje jejich dovoz do ČR. Jestliže v roce 1993 směřovalo na trhy EU 58 procent objemu našeho vývozu, tak loni to bylo jen 15,5 procenta. Naproti tomu se rozšířil vývoz do třetích zemí,“ informoval Burdych. Diplomaty zároveň ujistil, že naše nadprodukce neohrozí domácí trhy unie. „Vzhledem k tomu, že plníme naše závazky WTO u sušených mlék pouze z 29 procent a u ostatních mléčných výrobků z 54 procent, budou mít z objemu těchto závazků po vstupu spíše výhodu nynější členské státy. Náš objem současného a postupně klesajícího subvencovatelného přebytku tedy není problémem v otázce nadcházejících negociací,“ zdůraznil Burdych.
O vysoké kvalitě hygieny výroby a zpracování mléka, kterou dále zmínil jako plus při obhajobě kvóty, se zahraniční hosté mohli přesvědčit při prohlídce Olmy. Vedoucí sektoru mléka neopomněl jmenovat význam požadované kvóty z hlediska agroenvironmentální stability. „Jestliže počet dojených krav na sto hektarů trvalých travních porostů činil v roce 1989 asi 151 kusů, nyní se zredukoval na 57. Na údržbu trvalých travních porostů bychom v současné době potřebovali využívat zhruba 950 tisíc VDJ, v roce 2007 odhadem 1,2 milionu VDJ, ovšem dnes je to „pouze“ 470 tisíc VDJ.“
Hlavní zemědělský vyjednavač, náměstek ministra Tomáš Zídek při této příležitosti diplomaty požádal, aby nepřipustili žádné zpoždění v otázce přímých plateb. „Evropská komise připravila revidovanou společnou pozici, o které se nyní jedná na různých úrovních. Objevila se v ní také klauzule, že o přímých platbách bude rozhodnuto později,“ uvedl Zídek, který se brání rozdělení Evropy na dvě skupiny zemědělců s různými podmínkami.
Za podporu při posuzování požadavku na národní kvótu a prosazení práva našich výrobců mléka na přímé platby se u zástupců diplomatického sboru členských států unie přimlouval i prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček. Apeloval rovněž na to, aby EU za belgického předsednictví definovala konkrétní podmínky a termín rozšíření unie, což podle něho čeští zemědělci očekávají. Potravinářskou komoru ČR zastupoval na setkání Michal Němec, který vyzdvihl význam našeho sektoru mléka a vyjádřil přesvědčení, že poroste i v budoucnosti. Komora potravinářů se podle něho významně zapojuje do programu SAPARD a očekává příliv značných investičních prostředků pro zpracovatelské podniky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *