O podpoře živočišné produkce

Podpora živočišných komodit je prioritou ministerstva zemědělství, protože vytváří přidanou hodnotu nabídky více pracovních míst zejména na venkově. Také proto budou v letošním roce dotace do živočišné výroby výrazně vyšší, přestože celkově se objem přímých plateb pro Českou republiku mírně sníží z 909 milionů eur v roce 2013 na letošních 875 milionů eur. Snížení je podle ministerstva vynuceno nižším rozpočtem celé Evropské unie v letech 2014 až 2020.

Bývalý ministr Toman rozhodl o využití článku 68 nařízení Rady Evropské unie a poskytne chovatelům dotaci v maximální možné výši 6,5 procenta vnitrostátního stropu pro přímé platby. V roce 2013 byla tato podpora ve výši 3,5 procenta. Danou změnu umožňuje reforma společné zemědělské politiky, která byla v loňském prosinci po téměř tříletém vyjednávání schválená s konečnou platností v Bruselu na radě ministrů zemědělství.

Svaz marginálních oblastí poukázal na aktuální informaci rakouské platební agentury AgrarMarkt Austria, podle níž budou za rok 2013 vyplaceny prémie na chov krav bez tržní produkce mléka a jalovic ve výši 230 eur na kus. Na dojené krávy bude vyplaceno 52,12 euro na kus. Rakousko uvedeným poměrem plateb zohledňuje rozdílné tržby a ziskovost chovu masných a mléčných krav. Zatímco průměrná dojná kráva přináší tržbu přes 70 tisíc korun ročně, u masné krávy činí roční tržba asi 12 tisíc korun. Mléčná kráva je na tom lépe i z hlediska ziskovosti. Český přístup je odlišný a s ekonomikou nekalkuluje, protože Ministerstvo zemědělství nedisponuje ekonomickými údaji z této oblasti. Na masnou i mléčnou krávu jsou vypláceny stejné peníze ve výši zhruba 60 eur na kus podle konceptu „kráva jako kráva“, který prosadila jedna z nevládních zemědělských organizací – Agrární komora ČR. Přestože se při uvedeném rozdělování nejedná o peníze z rozpočtu EU, ale o české národní prostředky, i takové rozhodování by mělo stát na podkladech, které identifikují rozdíly v ekonomice masného a mléčného skotu.

Ještě větší rozdíl je v Rakousku u jalovic z masného a dojného systému, když masné jalovice mají za rok 2013 nárok na stejných 230 eur na kus jako masné krávy, zatímco mléčné jalovice obdrží pouze 48 procent základní platby mléčných krav, to je 25 eur na kus. V České republice se žádné peníze na jalovice nevyplácí, což udržuje handicap chovu masných krav.

Vyšší ziskovost chovu mléčných krav se promítá ve faktu, že všude tam, kde jsou pro to alespoň základní podmínky, jsou chovány mléčné krávy. Pouze v méně úrodných oblastech, kde už se chov mléčných krav nevyplácí, jsou chovány masné krávy. Chov masných krav tam funguje pro zemědělce jako poslední smysluplná zemědělská aktivita, sama o sobě sice prodělečná, ale umožňující splnit podmínku pro čerpání významné části příjmů – agroenvironmentálních plateb za údržbu krajiny, které jsou právě chovem dobytka podmíněné. Zemědělci z těchto oblastí proto musí masný skot chovat, pokud nechtějí skončit se zemědělským hospodařením, sdělil Svaz marginálních oblastí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *