O regulaci pohybu veterinárních léčiv

Hlavním tématem Středoevropského veterinárního kongresu v Brně byly legislativní změny týkající se nakládání s veterinárními léčivy. „Smyslem celého kongresu je dopřát účastníkům, aby získali přehled o způsobu regulace pohybu veterinárních léčiv nejen v ČR, ale i okolních zemích EU nebo mimo ni,“ řekl prezident Komory veterinárních lékařů ČR Karel Daniel. Problémová oblast se týká léčiv volně prodejných i na předpis veterináře. Informovala o tom mediální agentrua EURO P.R.

Kongres se tak lišil od jiných akcí s veterinární tematikou, které se zabývají vlastním léčením zvířat. Jde spíše o celospolečenská témata jako legislativa a dopady na spotřebitele. Letošní stěžejní téma se týkalo diskutovaného zákona o léku, který umožňuje, aby chovatelé nakupovali veterinární léky na předpis přímo u distributorů. Jedním z hostů byl Ladislav Stodola, prezident Komory veterinárních lékařů Slovenské republiky. Na Slovensku byla distribuce veterinárních léčiv uvolněna na počátku loňského června a od té doby mohou chovatelé odebírat veterinární léčiva na předpis u distributorů. Před tímto datem musela všechna léčiva projít rukama veterináře. „Nejde o rozpor s právem. Riziko vidíme v tom, že veterinární lékař ztrácí kontrolu nad tokem léků,“ řekl prezident Stodola.
Pohled ze strany kontroly poskytl prof. Alfred Hera, ředitel Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv. S ohledem na evropskou situaci ústav oslovil většinu evropských států a Evropskou komisi, aby se dozvěděl konkrétní podmínky distribuce léčiv. „Překvapilo nás, že je relativně akceptovatelné uvolnění distribučních cest za předpokladu, že stát zajistí vhodnou kontrolu ochrany potravin,“ řekl ředitel Hera. Uvolněná distribuce veterinárních léčiv existuje v různých podobách v šesti evropských státech. Profesor Hera k tomu uvedl: „V Rakousku může mít chovatel zásobu léků od svého veterináře, se kterým má uzavřenou smlouvu na ošetřování zvířat. To vylučuje, aby léky předepsala osoba, která zvířata nevyšetřila. V současnosti hledáme s Ministerstvem zemědělství ČR vhodnou cestu, která by při určitém uvolnění distribuce zajistila požadovanou kontrolu.“ V takovém případě dojde k nárůstu požadavků na kontrolu osob, které budou s léky disponovat.
V souvislosti s uvedenou problematikou mohli účastníci vyslechnout příspěvky řady zahraničních hostů, například Dr. Vaarkampa z univerzity v Utrechtu o regulaci veterinárních léčiv v Nizozemsku nebo Ashley-Smith z evropské agentury EMEA o procedurách schvalování nových léčiv. Z domácích účastníků promluvil kupříkladu MVDr. Jan Bernardy o volném pohybu veterinárních služeb v EU.
Podle MVDr. Karla Daniela lze znění většiny příspěvků k hlavnímu tématu shrnout do dvou tezí. Tou první je, že rozhodnutí o použití veterinárních léčiv musí být založeno na profesionálně postavené diagnóze. Druhá zmiňuje nutnost podporovat opatrné používání veterinárních léčiv.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *