Obilí ke spekulaci

Krmné obilí, mimořádně uvolněné po loňské nižší sklizni ze státních sýpek, mělo podle původního záměru pomoci chovatelům. Podle vyhlášených podmínek bylo prodávaných 250 tisíc tun krmného obilí, z toho přes 170 tisíc tun pšenice, určeno výhradně k domácí spotřebě. To také zopakoval na úterním Obilnářském fóru ministr zemědělství Jaroslav Palas. Zemědělci i výrobci krmných směsí však způsob prodeje kritizují a tvrdí, že z něj vytěžili jiní.

O nedostatkové zboží se mohl ucházet kdokoli, Správa státních hmotných rezerv (SSHR) ani ministerstvo zemědělství se přitom nehlásily k prověřování toho, zda se obilí skutečně použilo k proklamovanému účelu. „Stalo se předmětem spekulativních obchodů,“ prohlásil již dříve prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček. Podle předsedy Českomoravského sdružení organizací ZZN Miroslava Zobala překupníci obratem obilí nabízeli výkupům s vysokou přirážkou, pšenice se také vyvážela. „Pokud máte pochybnosti, že uvolnění obilí ze státních rezerv neprobíhalo podle předpisů, tak to doložte,“ reagoval ministr na výhrady výkupců. Kontrolu ze strany státních orgánů ovšem nepřislíbil. Jak letos na konci března informoval týdeník Zemědělec, MZe se tehdy odvolávalo na SSHR, že na něm je celá procedura vyskladňování obilí, včetně kontroly. Správa však tvrdila, že ověřování toho, jak bylo s obilím naloženo, je věcí MZe, protože sama na to nemá aparát.
„Kdyby se uskutečnily zápůjčky, jak už byly dojednané, prospělo by to zemědělství. Takhle při nekotrolovaném odprodeji přišlo o 400 milionů korun. Tři sta milionů představoval rozdíl v ceně kvůli nemožnosti zápůjček, dalších sto milionů vydělali překupníci,“ tvrdí Zobal.
Krmná pšenice měla také zčásti skončit u mlynářů. Po uvolnění státních zásob se zastavil růst cen obilí. Správa státních hmotných rezerv musela pro velký zájem poptávané množství pšenice krátit. Nejvíce mohl jednotlivý uchazeč koupit 1580 tun za cenu 3900 korun za tunu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *