Obilní sklady: bodovat způsob prodeje?

Evropská komise nám dala svolení, že můžeme z operačního programu podporovat modernizaci a výstavbu skladů na obilí a olejniny. Šanci získat příspěvek mají mít žadatelé s nejméně 45 procenty příjmů ze zemědělské výroby. V současné době se dopilovávají pravidla pro nové opatření.

Proběhlo jedno jednání pracovní skupiny a druhé se podle Hugo Roldána z tiskového oddělení ministerstva zemědělství připravuje. „Monitorovací výbor pak schválí podopatření písemně. Vyhlášení příjmu žádostí nepředpokládáme dříve než v dubnu,“ uvedl Roldán. Na nový titul má jít letos 350 milionů korun, což představuje 22 procent z celkové dotace podopatření 1.1.1.
Tvorbu pravidel doprovází hlavní spor o to, zda při výběru žádostí upřednostnit zemědělce, kteří prodávají obilí přes odbytové družstvo. Velkými zastánci bodového zvýhodnění pro sdružené pěstitele jsou Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR. Opačného názoru je ministerstvo zemědělství, ostře proti je Společnost mladých agrárníků ČR. Asociace soukromého zemědělství prosazuje podle Michala Pospíšila, svého zástupce v národním monitorovacím výboru pro operační program, co nejjednodušší podmínky. „Pro nás je jasnou prioritou sedlák s příjmy nad padesát procent zemědělské výroby. Rozlišování způsobu odbytu by celý systém komplikovalo, proto členství v odbytových organizacích nepreferujeme,“ vysvětlil zástupce ASZ.
Deset bodů za společný odbyt se zavedlo u hodnocení projektů na přestavbu stájí pro skot, prasata, ovce a kozy. Některé žadatele zaskočilo, že čestné prohlášení, v němž se zavázali prodávat sto procent produkce prostřednictvím odbytového družstva, nebylo jen formalitou. „Doposud bylo tomuto kvůli bodovacímu kritériu vyřazeno devět projektů přijatých v roce 2004,“ sdělila tisková mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Jitka Sluková. V minulém roce se už ustoupilo od požadavku prodávat přes odbytové organizace veškerou produkci a stačilo 75 procent, vyřadily se také ovce a kozy. „Jelikož finanční limit na loňské kolo pokryl nároky všech zájemců, mohli tentokrát stáhnout své čestné prohlášení o odbytu 75 procent tržní produkce prostřednictvím odbytové organizace. Této možnosti využili všichni žadatelé,“ doplnila Sluková.

Partie názorů
Mají se při podpoře výstavby či modernizace obilních skladů z operačního programu bodově zvýhodnit zemědělci, kteří jsou členy odbytových družstev?

Pro: Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR
Bodové zvýhodnění za zapojení v odbytových družstvech budu u tohoto nového opatření prosazovat, i když jsem si vědom toho, že toto kritérium nebude až tak moc využité. Víme, že u obilí není společný prodej jednoduchý. Agrární komora však myšlenku sdružování podporuje a chce ji prosazovat i v tomto případě. Nerozumím zuřivému odporu mnoha účastníků v pracovní skupině, včetně zástupců ministerstva zemědělství, kteří připravují pravidla opatření na podporu výstavby a modernizace obilních skladů. Myslím si, že odpor je zbytečný, protože o mnoho nejde, jde ale o princip. Vadí mi, že někteří toto kritérium z principu vylučují, přitom trh obilí v naší republice je velice zvláštní a situace na něm vážná. V rekordním roce 2004 vykoupil Státní zemědělský intervenční fond – a všichni ho tehdy kritizovali, že nákup dělá špatně – 906 tisíc tun obilí, ale jen 14 procent z toho dodali zemědělci, vše ostatní obchodníci. I to je argument pro sklady a zvýhodnění těch, kteří budou obilí prodávat přes odbytové organizace. Ty jsou jednou z mála možností, jak trh s obilím a jeho farmářskou cenu řešit. Během února komora svolá představitele existujících regionálních družstev a uděláme první krok k založení národního obilního družstva po vzoru Centroodbytu. Konkrétní nastavení kritéria za členství v odbytové organizaci lze jistě připravit. Podniky, které část obilí spotřebovávají samy, by podle mého názoru měly produkci prodávat přes odbytovou organizaci, protože jinak by to asi nešlo, když každý doma využije jiné množství.

Proti: Pavel Moulis, prezident Společnosti mladých agrárníků ČR
Proti tomuto kritériu jsem byl už dříve, kdy se deset bodů navíc přiznávalo těm, kteří podávali projekty na investiční záměr racionalizace a přestavba zařízení v chovu skotu a prasat a čestným prohlášením se zavázali, že mléko a jatečná zvířata budou prodávat přes odbytové organizace. Stejné výhrady mám i v případě skladů na obilí a olejniny. Především mi vadí, že toto kritérium je koncepčně odlišné od všech ostatních. Jako jediné totiž hodnotí žadatele za něco, co nesplnil k datu podání žádosti. Finanční prostředky se mu tedy přidělují na základě slibu do budoucna. Když se za dva tři roky ukáže, že příjemce podpory tento závazek nesplnil, musí peníze vrátit. Jenže tyto prostředky už nepůjdou nazpátek do operačního programu, protože budeme na konci rozpočtového období, ale vrátí se do rozpočtu Evropské unie. Navíc jsme poznali, jak zvýhodňování odbytových organizací dopadlo u projektů na modernizaci stájí pro skot. Přitom u obilí je stanovení hranice pro prodej přes odbytové družstvo ještě problematičtější než u mléka. Podniky, které nemalou část sklizeného obilí zužitkují ve své živočišné výrobě, by toto kritérium poškodilo. A takových podniků u nás není málo. A pokud jim někdo radí, ať produkci papírově prodají přes odbytové družstvo a část, kterou potřebují pro zkrmení, ať si nazpět koupí, pak to svědčí o tom, že jde o nevhodně zvolený nástroj na podporu odbytových organizací. Samozřejmě proti myšlence spojování k odbytu a podpoře takových organizací v žádném případě nejsem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *