Obyvatel na venkově přibývá

Podle dlouhodobého srovnání se na našem venkově zvyšuje absolutní počet obyvatel, počet venkovských obcí se však trvale mírně snižuje, protože zvyšováním počtu obyvatel se původně menší obce přesouvají do vyšších velikostních kategorií. Jak uvádí Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2009 na venkově dnes žije více než čtvrtina všech obyvatel České republiky.

K počátku loňského roku tvořilo venkovský prostor České republiky 5582 obcí s méně než dvěma tisíci obyvatel, což představovalo téměř 90 procent všech obcí naší země a téměř 73 procent rozlohy republiky. Na takto vymezeném venkově žilo 26,3 procenta obyvatel státu.
V období let 2001 až 2009 vzrostl celkový počet obyvatel venkova o 3,3 procenta, zatímco počet obyvatel ČR se zvýšil pouze o 2,3 procenta. Rozdílný vývoj se odehrává uvnitř jednotlivých velikostních kategorií obcí. Zatímco v obcích nad 500 obyvatel se počet obyvatel zvýšil a narostl i počet těchto obcí, v obcích do 500 obyvatel naopak klesal a klesal i jejich počet. Souhrnně ve sledovaném období ubyla čtyři procenta obcí do 500 obyvatel a počet jejich obyvatel klesl o 2,7 procenta. Nejhorší situace je v tomto směru v obcích s méně než 200 obyvateli. Životaschopnost venkovských obcí však podle zprávy závisí i na mnoha dalších faktorech, zejména na jejich vzdálenosti od center zaměstnanosti.
Venkov versus město Zelená zpráva uvádí, že venkovské domácnosti mají více členů (2,49) než domácnosti městské (2,23), přičemž podíl osob ekonomicky aktivních je v nich nižší. Venkované přitom vydělávají podstatně méně než obyvatelé měst, a to pouze 91,4 procenta hrubých a 92,3 procenta čistých příjmů ve srovnání s msty. Současně ve všech kategoriích obcí jsou nejvýznamnější položkou příjmy ze závislé činnosti. U obyvatel venkova loni nadále přetrvával poněkud nižší podíl příjmů z podnikání, a to i přes jeho meziroční zvýšení, a naopak vyšší podíl sociálních příjmů. Důchody pobírají venkované nižší, což se projevuje i v absolutně nižším celkovém objemu sociálních příjmů rodin na venkově.
Vydání lidí žijících na venkově jsou celkově rovněž nižší než ve městech, při porovnání čistých peněžních vydání celkem je to 5,5 procenta. Rozdíl je však méně výrazný než u příjmů. Takřka čtvrtinu vydání tvoří prostředky vynaložené na potraviny, nápoje a veřejné stravování, a to jak na venkově, tak ve městech. Zásadní rozdíly však panují v dalších výdajových položkách – zatímco na venkově dominuje spotřební zboží, jež výrazně převažuje nad službami, ve městech je tomu právě naopak. Významnou roli zde samozřejmě hraje horší nabídka a dostupnost služeb na venkově. Nutnost dojíždění z vesnic do větších center – především za prací, do škol, za službami aj. – se nevyhnutně projevuje ve vyšších a nadále rostoucích výdajích na dopravu vynakládaných obyvateli venkova. K významné změně došlo v roce 2008 v oblasti půjček domácností – saldo přijatých půjček a splacených úvěrů se mezi venkovem a městy plně vyrovnalo, především však v důsledku změn ekonomického chování městských domácností.
Z aktuálních údajů ze statistiky rodinných účtů za poslední čtvrtletí 2009 při porovnání se stejným obdobím minulého roku je patrná stagnace příjmů v roce 2009, jež postihla stejně tak venkov jako města. V návaznosti na vývoj příjmů se projevily i ve výdajích domácností jen mírné nárůsty. Výdaje na potraviny dokonce na venkově i ve městech poklesly. Zvýšily se náklady na bydlení, a to výrazněji ve městech, zatímco na venkově nejvíce vzrostly náklady na dopravu.
Různé vzdělání Mezi venkovem a městy se u nás projevují významné rozdíly v úrovni vzdělání a profesní struktuře. S narůstající velikostní kategorií obce roste podíl osob s úplným středním a vysokoškolským vzděláním a naopak klesá podíl vyučených a s nižším středním vzděláním. Úroveň vzdělání se pak odráží v profesním zařazení – podíl technicko-hospodářských pracovníků roste s velikostí obce.
Výrazně nižší vzdělanostní úroveň venkovanů determinuje na straně jedné potenciální rozsah jimi zastávaných pracovních pozic, na druhé straně venkovský prostor sám nabízí ve srovnání s městy málo míst pro osoby s vyšším vzděláním. Venkovští obyvatelé jsou v mnohem větší míře závislí přímo na výrobě, a to jak zemědělské, tak zejména průmyslové, a propady v zaměstnanosti v souvislosti s hospodářskou krizí postihují ve hlubší míře venkovské oblasti.
Co se týká ekonomické aktivity na venkově, zpráva konstatuje, že obecně lze obyvatele venkovských obcí ve srovnání s obyvateli měst charakterizovat poněkud nižší mírou ekonomické aktivity a vyšší zaměstnaností v zemědělství, průmyslu a stavebnictví.
Na základě údajů o počtu dosažitelných uchazečů v obcích ČR uvedených na portálu ministerstva práce a sociálních věcí byly provedeny odhady registrované míry nezaměstnanosti pro venkov a města, přičemž dlouhodobé srovnání ukazuje, že od roku 2003 se míra nezaměstnanosti na venkově pohybuje nad celorepublikovým průměrem. Vloni narostla průměrná roční registrovaná míra nezaměstnanosti na venkově na 8,9 procenta, byla tedy meziročně o 3,1 procentního bodu vyšší, naproti tomu ve městech se zvýšila na 7,7 procenta a meziroční nárůst činil pouze 2,4 procentního bodu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *