Od embrya k výživě kuřat ve výkrmu

Trávicí ústrojí ptáků má od trávicího traktu savců řadu odlišností. Ptáci nemají zuby, jejich trávicí ústrojí začíná zobákem. Po něm následuje vole nebo rozšířený jícen, žaludek se dvěma úseky, tenké střevo, játra a pankreas, dvě slepá střeva a kloaka.

Vchod a východ z volete jsou uzavřeny svěrači. Ve voleti se potrava tráví pouze částečně, výměšek žláz volete totiž neobsahuje žádné enzymy, proto nemá pro trávení podstatný význam.
U slepice pojme vole přibližně 100 g krmiva. Pokud je drůbež vyhládlá, prochází voda a krmivo přímo do žaludku.
Žaludek drůbeže má dva úseky. Žláznatý žaludek je poměrně malý a potrava se v něm zpracovává chemickou cestou, stimulem pro vylučování žaludeční šťávy je procházející potrava, která mechanicky dráždí sliznici. Nejvíce žaludeční šťávy se u slepic vylučuje při obsahu 16–18 % bílkovin v krmné dávce. Tato trávicí šťáva obsahuje zejména pepsin, který štěpí bílkoviny, a pH čisté žaludeční šťávy se pohybuje v rozmezí 1,4–2.
Svalnatý žaludek přejímá funkci zubů a dochází v něm k mechanickému zpracování potravy, která nabobtnala ve voleti a byla částečně natrávena ve žláznatém žaludku. Smršťování žaludku zajišťuje hladká svalovina, která vyvíjí třecí, mlecí a drticí pohyby. Drticí a mlecí účinek svalnatého žaludku zvyšují kaménky, které ptáci ve volné přírodě běžně požírají. Kaménky můžeme záměrně podávat v krmivu a označujeme je jako grit.
Při krmení celým zrnem grit zlepšuje využití krmiva až o 30 %. Rozlišujeme dva typy gritů. Můžeme používat grit nerozpustný (např. drcená žula), který se v žaludku obrušuje jen pozvolna, vydrží v něm dlouho, a proto jej podáváme v delších intervalech (1x týdně). Nebo můžeme zařadit grit vápenatý (drcený vápenec, drcené lastury mlžů), který se díky kyselině chlorovodíkové v žaludku rozpouští, takže je zároveň zdrojem vápníku. Tento grit se používá pouze pro nosnice, pro ostatní drůbež je naprosto nevhodný, protože přebytek vápníku v dietě zhoršuje využití fosforu a zvyšuje požadavky i na další minerální látky (Mg, Fe, I, Mn, Zn a Cu). Trávení dále pokračuje ve dvanáctníku, kam ústí vývod pankreatu, kde jsou produkovány enzymy. Množství a složení pankreatické šťávy závisí i na složení krmiva. Zkrmování sóji vede ke zvětšení pankreatu a k vyšší aktivitě enzymů trypsinu a amylázy. Do dvanáctníku rovněž ústí žlučové vývody.
V tlustém střevě se pak trávení dokončuje enzymy tenkého střeva a mikrobiální činností. Tlusté střevo má u ptáků dvě slepá střeva, kde probíhá intenzivní mikrobiální trávení, při kterém jsou vytvářeny těkavé mastné kyseliny a některé vitamíny. Slepá střeva jsou dobře vyvinuta především u kachen a hus, které přijímají krmivo s vysokým obsahem celulózy. Ve slepém střevě je krmivo tráveno 24–48 hodin a jeho vyprazdňování připadá zpravidla na noční dobu. Na 7–11 běžných výkalů připadá jeden výkal ze slepých střev. Vyloučený obsah slepých střev je tmavě hnědý, mazlavý a pronikavě páchne, lze jej snadno odlišit od ostatních exkrementů. Trávicí trakt ptáků je zakončen kloakou, která tvoří společný vývod trávicího i močového ústrojí. Trus ptáků jsou tedy pospolu vylučované výkaly a moč, kde moč vytváří na trusu bělavou čepičku.
Drůbež má minimální počet chuťových pohárků, které jsou citlivé zejména na kyselou chuť, málo vnímají chuť slanou. Krmivo si ptáci vybírají hlavně podle tvaru a velikosti částic a také podle jejich barvy. Z toho vyplývá, že se při granulování krmných směsí pro kuřata zvýší jejich spotřeba, vykrmovaná kuřata pak rostou rychleji a snižuje se spotřeba na jednotku přírůstku. Také se při tvarování krmiva snižuje oxidace tuků, vitamínů a nedochází k zalepování zobáků lepkem jemného šrotu.

Vývoj embrya ptáků

Vývoj embrya začíná již před snesením vejce nosnicí. Po snášce oplozeného vejce dojde k jeho ochlazení a vývoj se dočasně zastaví. Vložením oplozeného násadového vejce do prostředí s inkubační teplotou (u kura 37,8 °C) vývoj embrya opět pokračuje. Prvních 30–36 hodin inkubace embryo čerpá kyslík a živiny z cytoplazmy. Po 30–40 hodinách inkubace již začíná tlouct srdce a vytváří se krevní oběh využíváním živin žloutkového vaku. Dochází k výměně vody a minerálních látek mezi žloutkem a bílkem. Šestý den inkubace se embryo již začíná pohybovat, můžeme rozeznat tvořící se zobák a prsty na křídlech a končetinách, hmotnost embrya je v tuto chvíli asi 260 mg (viz obr).
Přibližně od osmého dne inkubace začíná embryo dýchat vnější vzduch pomocí alantoidních cév a vyživuje se vaječným bílkem. Přibližně od 11. dne má již embryo vzhled kuřete a hmotnost asi 3,5 g. Období mezi 18. dnem až do proklubání kuřete se označuje jako stadium využití kyslíku ze vzduchové komůrky vejce. Dochází také ke vtahování žloutkového vaku do tělní dutiny. Bílek je již zcela resorbován. Od 20. dne embryo volně dýchá plícemi a je slyšet pípání. Žloutkový vak se zcela vtahuje do tělní dutiny a uzavírá se pupek. Ze žloutkového vaku kuře získává pasivní imunitu v podobě imunoglobulinů. Hmotnost žloutkového vaku po vylíhnutí je asi 5–8 g a tvoří koncentrovaný zdroj živin, který by kuřeti stačil až pro čtyři dny života. Toho se využívá pro přepravu, kterou kuřata první dva dny po vylíhnutí dobře snášejí i bez krmiva a vody.
Kvalitní kuře poznáme tak, že vykazuje tyto znaky: suché a nadýchané ochmýření, jasné oko, zcela zhojený pupek, lesklé běháčky, aktivní a čilé chování a žádné deformity zobáku a běháků.

Výkrm masných hybridů na podestýlce

Před zástavem kuřat je nutné halu mechanicky očistit a dezinfikovat. Důležitá je příprava podestýlky, která by měla dobře absorbovat vlhkost a neměla by být příliš prašná. V případě potřeby můžeme přistýlat i během výkrmu. Po přípravě technologie a podestýlky ještě provedeme plynovou dezinfekci. Podestýlku je vhodné nachystat nejprve do kruhů, nad kterými budou umístěny elektrické kvočny. V kruzích kuřata musí mít k dispozici vodu v kloboukových nebo kapátkových napáječkách a krmivo je vhodné v prvních dnech života kuřat umístit např. na papírové proložky od vajec, kuřata po nich budou chodit a krmivo snadno najdou.
Nejprve kuřatům svítíme 24 hodin denně, aby snadno našla vodu a krmivo, podle vyhlášky 464/2009 Sb., která je v platnosti od 1. ledna 2010, musí světelný režim od sedmi dní věku kuřat zahrnovat alespoň šest hodin tmy denně.
Kuřatům umožníme přístup do celého prostoru haly ve věku 10–14 dní. Brojlerová kuřata jsou ve výkrmu krmena ad libitum od vylíhnutí až do porážkové hmotnosti. Důležitým faktorem v krmných směsích pro brojlery je obsah energie. Potřeba energie se snižuje s růstem teploty. Rovněž potřeba aminokyselin pro růst kuřat je poměrně vysoká, musíme si uvědomit, že kuře zvýší svoji živou hmotnost do 35 dnů věku přibližně 50krát. Potřeba jednotlivých živin je závislá především na věku a pohlaví kuřat, ale i na vztazích mezi živinami, důležitý je poměr mezi dusíkatými látkami a energií. Na začátku výkrmu je vysoká potřeba dusíkatých látek na růst (úzký poměr živin), zatímco později roste nárok na energii (širší poměr živin).
Podle těchto požadavků se mění poměr živin v krmných směsích v jednotlivých fázích výkrmu. Nejprve podáváme kuřatům starterovou směs neboli BR 1, která má úzký poměr živin, zkrmujeme ji obvykle do deseti dní věku. Potom přecházíme na růstovou směs (grower neboli BR 2), kterou podáváme do věku 25 až 29 dní a výkrm zakončujeme směsí finišér (BR 3), která již nesmí obsahovat antikokcidika.
Ve výkrmu je nezbytné regulovat výšku krmítek a napáječek podle velikosti kuřat, hrana krmítek a napáječek by měla být asi ve výšce hřbetu. Vlhká podestýlka pod zdrojem vody znamená, že jsou napáječky umístěny příliš nízko, mimořádně suchá podestýlka naopak může indikovat nízký tlak vody v napájecím systému. Nejvhodnější jsou kapátkové napáječky, u kterých se nespotřebovaná voda z kapátka zachytává do misky a zbytečně tak nezvlhčuje podestýlku (viz obr.). Aby kuřata dosáhla na kapátko, měla by se vždy spíše natáhnout do výšky a nikoli se sklánět dolů. Při pití si však kuřata nemají stoupat na špičky. Obvykle se doporučuje jedna napáječka pro 10–12 kuřat. Na jedno kuře se počítají 2 cm krmítka. Dostatek místa u krmítek je při výkrmu kuřat naprosto zásadní. Z hlediska ekonomiky je vhodnější použití talířových krmítek oproti žlábkovým nebo tubusovým, při jejich použití se snižuje spotřeba krmiva o 5 %.
Krmné směsi je vhodné sestavit podle doporučení např. ČAZV (Zelenka a kol., 2007), které je spolu s programem na výpočet krmných dávek pro drůbež (Vyskočil, 2008) k dispozici na stránkách Ústavu výživy zvířat a pícninářství Mendelovy univerzity v Brně http://uvzp.af.mendelu.cz/cz/vyuka/vyukove_materialy.

Oddělený výkrm podle pohlaví

Při odděleném výkrmu podle pohlaví se využívá vyšší intenzity růstu kohoutků, zatímco slepičky můžeme vykrmovat do nižších hmotností a můžeme jim zkrmovat směsi s nižším obsahem dusíkatých látek (asi o 2 %). Kohouty můžeme vykrmovat do vyšších hmotností jako tzv. roastry (živá hmotnost vyšší než 2,9 kg), mají větší jatečnou výtěžnost a vyšší podíl prsní svaloviny. Problémem může být jejich vyšší úhyn a větší procento defektů končetin. Odděleně vykrmovaná kuřata jsou pak vyrovnanější a tím i vhodnější pro zpracování na jatkách.
Příspěvek byl připraven za podpory MSM 621 564 8905.

 

Klíčové informace

– Důležité je naučit kuřata pít a přijímat krmivo co nejdříve. 
– Krmení drůbeže v období bezprostředně po vylíhnutí totiž ovlivňuje rozvoj střev a svaloviny. Prvních 14 dnů života kuřete rozhodne o jeho užitkovosti. 
– Známy jsou experimenty s krmením kuřecího embrya již ve vejci, do kterého byl čtyři dny před vyklubáním vstřikován roztok živin – a to pak zlepšilo líhnivost, hmotnost a životaschopnost kuřat.

 

Ing. Šárka Hošková
Mendelova univerzita v Brně
Agronomická fakulta
Ústav výživy zvířat a pícninářství

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *