Odchod Británie ovlivní i zemědělství

O dalším vývoji ve vyjednávání společné zemědělské politiky minulý týden na semináři, pořádaném Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů ve Skalském dvoře informoval vedoucí Oddělení zemědělství a životního prostředí Stálého zastoupení ČR při EU a mluvčí ve Zvláštním zemědělském výboru Miloš Pinkas. Poukázal zároveň na odchod Velké Británie z Evropské unie, který bude mít vliv na rozpočet budoucího období.

Britové si vloni v rámci referenda odhlasovali odchod z Evropské unie, následně britská premiérka aktivovala takzvaný článek 50, kdy oficiálně zahájila jednání o brexitu. Tato jednání jsou rozdělena na dvě fáze, první se týká výstupové dohody a uspořádání současných závazků mezi EU a Velkou Británií. Dosud proběhlo pět kole, ale pokrok v ní ale zatím není příliš velký. Zmíním dvě klíčové otázky, a to práva občanů, což nemá přímo vliv na společnou zemědělskou politiku, ale ta druhá už ano. Tou je finanční vyrovnání. V tuto dobu se řeší finanční prostředky, které se ještě týkají současného programovacího období. Stále tady ale nepanuje shoda. Dokud nebude dokončena či dosaženo výrazného pokroku v první fázi, tak nenastane druhá fáze, týkající se vyjednání budoucích vztahů Velké Británie (UK) a EU. I to bude mít nějaká finanční aspekty, například kdyby Spojené království bylo ochotno přispívat za určitý přístup na vnitřní trh EU do jejího rozpočtu a podobně. Musíme mít na paměti, že UK je významným, dokonce druhým čistým plátcem do evropského rozpočtu. To znamená, že prostředky, které UK nyní do evropského rozpočtu platí, po roce 2020 velmi pravděpodobně nebudou, pokud se v rámci druhé fáze UK s EU nedohodnou na něčem jiném. Prostředky od UK tak budou v dalším finančním programovacím období chybět, a to nejen že budou chybět, ale před unií stojí další výzvy, které musí EU financovat, ať už je to otázka bezpečnosti, terorismu, migrace a podobně, a to zvyšuje tlak na největší současné rozpočtové kapitoly. Těmi jsou společná zemědělská politika a koheze, v nynějším programovém období dohromady čerpaly z EU přibližně 80 procent finančních prostředků.
Pokud jde o víceletý finanční rámec po roce 2020, je zde určitá vůle více cílit a lépe vynakládat finanční prostředky nejen pouze na zemědělství a společnou zemědělskou politiku, tady se hovoří o takzvané přidané hodnotě. U veškerých prostředků, které by měly být vyplaceny, bude třeba zdůvodnit, proč by měl být směřovány zrovna na danou věc. Kromě toho před unií stojí nové výzvy, které bude třeba také financovat. To opět zvyšuje tlak na největší rozpočtové položky, jako je koheze a společné zemědělská politika. Již dnes je zřejmé, že obě kapitoly budou mít nižší rozpočet a bude boj o to, která se sníží více a která méně.

Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec č. 46

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *