Odpověď k obilí: sít ho méně

Zemědělské podnikání je podnikání jako každé jiné, prohlásil minulý čtvrtek ministr zemědělství Petr Zgarba při odpovědi na interpelaci stínového protějšku z ODS Jiřího Papeže kvůli neuspokojivému průběhu intervenčního nákupu obilí. „Předpokládám, že zemědělci se z tohoto stavu (přetlak na trhu s obilím – pozn. red.) poučí a naloží se svými osevními plochami podle vývoje na českém trhu,“ prohlásil Zgarba.

Uznal, že Papež má pravdu, když říká, že současná situace na obilním trhu nevyhovuje zemědělcům. „Nejsou to náhodou velké obchodní firmy, které vlastní podstatnou část skladovacích kapacit a které svým rozhodováním určují funkčnost intervenčního nákupu, a tím následně farmářskou cenu na trhu? Nenahrává náhodou chování Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) právě těmto firmám?“ ptal se ministra Papež.
Prostřednictvím SZIF se zájemci snaží prodat přes 1,348 milionu tun obilovin. „Po odečtení odmítnutých nabídek z důvodu neodpovídající jakosti či stornování ze strany prodávajících činí celkové množství pro intervenční nákup 1,091 milionu tun,“ sdělila mluvčí fondu Jitka Sluková. Jak dodala, k 10. květnu fond převzal a zaplatil téměř 518 tisíc tun a uhradil 1,489 miliardy korun. Pro zajištění skladů vyhlásil SZIF celkem pět kol výběrového řízení. „K 12. květnu uzavřel fond smlouvy na skladování, včetně dodatků ke smlouvě a navýšení, o celkové kapacitě zhruba 580 tisíc tun obilovin,“ informovala mluvčí.
Ve speciálním tendru vypsaném v březnu Evropskou komisí pro vývoz intervenční pšenice prozatím z české nabídky uspělo 170 031 tun. Pro ČR je přitom otevřen limit 300 tisíc tun. Množství pšenice, s níž Česko ve výběrovém řízení v Bruselu obstálo, se uplynulý čtvrtek, kdy řídící výbor pro obiloviny rozhodoval o dalších nabídkách, nezvýšilo.
Podle Slukové je pro zlepšení situace na českém trhu s obilovinami rozhodující zájem obchodníků o účast v tomto tendru, dále pak představa orgánů v Bruselu o výši nabídnuté vývozní ceny a v neposlední řadě rychlost exportu. „Dosud nám v Bruselu odsouhlasili nabídky za cenu od 88,6 do 91,5 eura za tunu,“ upřesnila Sluková. Do šestého kola vývozního tendru s uzávěrkou 12. května se v ČR přihlásily tři subjekty s nabídkou přes 97 tisíc tun pšenice. „Po vytřídění totožných nabídek byla do Bruselu odeslána nabídka ve výši 87 tisíc tun,“ doplnila mluvčí s tím, že Česká republika tentokrát neuspěla.
Z rakouských nabídek bylo podle informací SZIF akceptováno 36 740 tun za 97,02 eura za tunu, z maďarských nabídek bylo akceptováno 29 756 tun za 89 eur za tunu. Slovensko se tohoto kola nezúčastnilo. Nabídky ostatních zemí akceptovány nebyly, neboť nabízená výkupní cena byla příliš nízká.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *