Otěže unie jsme předali Švédům

Střídání předsednictví proběhlo symbolicky v první červencový den zároveň na švédské ambasádě v Praze a na české ve Stockholmu. Švédská velvyslankyně Catherine von Heidenstam ocenila v Praze výsledky, které dosáhlo české předsednictví v první polovině letošního roku. Přes názory, které se i ve vašich domácích médiích objevily, to bylo úspěšné předsednictví, řekla na tiskové koferenci přítomným novinářům. Švédsko, jak ambasadorka uvedla, chce sladit úsilí o obnovení ekonomického růstu s bojem proti klimatickým změnám. Chce také přirozeně navázat na českou snahu po Evropě bez bariér.

Ambasadorka poděkovala českému premiérovi Janu Fischerovi, jako představiteli České republiky a v podstatě obou vlád, které se na trůnu unie během půlročního předsednictví unii vystřídaly, za velmi dobře vedenou bruselskou agendu a výborně vykonanou práci. Prohlásila, že ostrá kritika, které se českému předsednictví dostalo zejména od francouzských médií, je neoprávněná.
Švédské priority
Heslo švédského předsednictví by se dalo přeložit jako “Čelit výzvě nebo Vypořádat se s výzvou”. Vizí předsednictví je silná a efektivní Evropa, která bude společně odpovídat na dnešní i zítřejší výzvy, včetně připravenosti zvládat krize. Nadcházejících šest měsíců by podle Švédů mělo být charakterizováno změnou i obnovou. To se projevuje i v uspořádání unie – svá křesla zaujímají nově zvolení europoslanci, vlády nad Bruselem se na podzim ujme Evropská komise v jiném složení. A pokud dojde ke konečnému schválení Lisabonské smlouvy, změní se i role jednotlivých institucí unie.
Švédové se bruselských opratí ujímají v době, kdy ekonomická krize v Evropě a na celém světě ještě zdaleka nedosáhla svého dna. Svět se i vlivem otřesů jí způsobených valem mění, a je proto zapotřebí na tyto změny rychle hledat odpovědi.
Evropská spolupráce byla málokdy důležitější než dnes, píší Švédové ve své tiskové zprávě a upozorňují, že globální změny je třeba řešit nejen na úrovni celé unie, ale také v jednotlivých regionech. Jsou si vědomi toho, že EU odstraňuje bariéry a dává obchodní příležitosti třetím zemím, zejména z rozvojového světa. “Potřebujeme pracovat společně pro Evropu, která je zodpovědná za ekonomiki, welfare, životní prostředí, bezpečnost a mír,” konstatují s tím, že spolupráce unie s třetími státy se musí rozvíjet tam, kde poskytuje přidanou hodnotu.
Švédský premiérFredrika Reinfeldta pvažuje za nezbytné rychle obnovit zavedení paktu stability a růstu. Podle něj nesmějí členské státy mít vyšší deficit rozpočtu než tři procenta hrubého domácího produktku.
Nejdůležitější body Nejdůležitějšími výzvami, které si vytklo švédské předsednictví, jsou ekonomika, zaměstnanost a ochrana klimatu. To jsou témata, která se dotýkají v podstatě každého obyvatele zemí unie.
Cíle švédského předsednictví:
• EU musí vyjít z ekonomické krize posílená. Švédové si jsou vědomi toho, že předsednictví přebírají v době, kdy je světová ekonomická situace velmi vážná, veřejné rozpočty napjaté a během podzimu se v unii očekává i růst nezaměstnanosti. Podle nich je zapotřebí společná kapacita pro akci jak na finančním, tak i ekonomickém poli a také v oblasti zaměstnanosti. Je nezbytné, aby EU čelila krizi efektivním způsobem.
• EU musí nadále pokračovat ve svém odpovědném přístupu ke klimatickým hrozbám. Úkolem předsednictví bude dosáhnout jednotného názoru všech členských států ke globální dohodě o klimatu. Ta by se měla uzavřít koncem roku v Kodani a nahradit končící Kjótský protokol o omezování emisí.
• Tyto úkoly jsou podle Švédů příležitostí pro posílení konkurenceschopnosti unie, vytváření nových pracovních míst a zlepšení ochrany životního prostředí. Předsednictví chce docílit spolupráci mezi různými oblastmi politik tak, aby ekonomický růst nezatížil životní prostředí a nezkomplikoval ochranu klimatu. To vyžaduje pokrokové nástroje politiky, nárůst inovační kapacity a obnovu podnikatelského sektoru v unii.
• EU musí pokračovat ve své znaze o otevřenost a bezpečnost. Švédové proto chtějí i nadále pokračovat v přeshraniční spolupráci se třetími zeměmi v zájmu ochrany demokratických hodnot a lidských práv. S tím souvisí i boj proti mezinárodní kriminalitě a také azylová a migrační politika, kterou by unie potřebovala zefektivnit.
• Řešení vyžadují také společné problémy, zejména environmentální, pobaltských zemí. Cílem prezidenství je přijmout strategii pro pobaltský region.
• Pokračovat bude i úsilí o rozšíření unie. Jde zejména o možný vstup Chorvatska.
Pochutnat si na tom, co se v tuzemsku urodí
S ochranou klimatu také úzce souvisí doprava. “Proč by se měly potraviny přepravovat na dlouhé vzdálenosti, když produkty potřebné pro svou obživu si můžeme vypěstovat doma?” zeptala se velkvyslankyně. A protože nejlépe se vysvětluje na názorných příkladech, dostali novináři, kteří se na švédském vyslanectví zúčastnili úvodní tiskové konference předsednictví, jako pozornost kromě tiskových materiálů také papírový pytlíček s mrkví, cibulí a malou cuketou. Na pytlíčku byl recept na přípravu chutného a zdravého jídla z těchto údajně v tuzemsku vypěstovaných surovin. (Redakci nezbývá než poznamenat, že podobná snaha splňuje nejen přání našich zemědělců či potravinářů, ale i většiny českých spotřebitelů. Jiného mínění budou patrně velkoobchodníci, mezinárodní přepravci a také vlády některých třetích zemí, pro něž export potravin představuje důležitý příjem.)
Priority v zemědělství
S prioritami švédského předsednictví v oblasti zemědělství, rozvoje venkova a rybolovu seznámil své kolegy nový šéf rady agrárních ministrů unie švédský ministr zemědělství Eskil Erlandsson. Kromě témat, která přecházejí z předchozích období a těch, která je třeba okamžitě řešit, jde Švédům hlavně o:
• Udržitelný rybolov – přáním Švédska je vytvoření podmínek pro udržitelné využívání zdrojů.
• Potraviny a klima jsou podle nového předsednictví hlavními výzvami, které stojí před zemědělstvím. Nejde přitom jen o otázky vlivu měnícího se klimatu na produkci potravin, ale také o potravinovou bezpečnost – tedy dostatek potravin pro rozrůstající se světovou populaci.
• Zdravé chovy a zdravá zvířata jsou podle Švédů klíčem k důvěře spotřebitelů v potraviny, veřejnému zdraví a finanční situaci producentů. Chtějí proto klást důraz na zdokonalení standardů welfare. Pro evropské chovy je podle nich klíčové motto “Prevence je lepší než léčba”, které vyplývá z Evropské strategie zdraví zvířat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *