Palác marnosti (komentář)

Rozlehlý obchodní dům s lahůdkami rakouské firmy Julius Meinl otevřený koncem loňského roku v těsné blízkosti pražského Václavského náměstí skončil kvůli nezájmu zákazníků v úpadku. Gastronomické odborníky, ekonomy a zřejmě ani samotnou rakouskou společnost to nepřekvapilo. Nakonec na tuzemském maloobchodním trhu si už jednou zuby vylámala a ani sázka na tu nejbohatší klientelu jí o pár let později nevyšla.

Jistě, jsou země bývalého socialistického bloku, kde si ti hodně bohatí stavějí zlaté paláce, nakupují výhradně nejdražší zboží v nejhonosnějších prodejnách a na veřejnosti se svým bohatstvím okázale pyšní. Tam by možná projekt obřího gastronomického paláce na hlavní třídě fungovat mohl. V Praze ale ne a rozhodně to není nedostatkem boháčů nebo labužníků ochotných zaplatit za vybrané pochoutky výrazně vyšší cenu. Těch druhých je u nás opravdu hodně a dokazuje to nejen raketový růst a úspěšnost obchodů a restaurací se specialitami různých cizokrajných kuchyní, ale také všeobecný a trvalý zájem spotřebitelů o farmářské trhy a o kvalitní produkty tuzemské provenience.

O české povaze si můžeme myslet cokoli, jisté však je, že zdejší zákazník není hlupák. I když miluje slevy a je kvůli nim schopen učinit řadu ústupků, skutečnou kvalitu pozná a ví velmi dobře, že ji nedělají pozlacené lustry či nesmyslně přemrštěné ceny. To je také hlavním důvodem neúspěchu rakouské firmy.

Pokud se však přeci jen někomu zasteskne po gastronomickém paláci Julia Meinla, nezbude mu než se za ním vypravit do centra Vídně. S největší pravděpodobností tam nakoupí levněji, než by se mu to podařilo v tom pražském.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *