Pálit či nepálit aneb Co s ním

Pálit či nepálit obilí? Je to biomasa jako každá jiná nebo má spalování obilí zvláštní etický rozměr? To, že se vůbec na toto téma u nás mluví a že elektrárenská společnost ČEZ začala na burze poptávat znehodnocené obilí na technologickou zkoušku, má na svědomí loňská vysoká úroda, nedostatek vhodných skladů i pravděpodobnost, že se podobná situace může opět opakovat.

Pohled etický
Etický, ekonomický a technologický rozměr má podle Jana Veleby, prezidenta Agrární komory ČR (AK), otázka, zda se má, či nemá pálit obilí. „Obilí nepěstujeme proto, abychom je pálili, ale pro výživu lidí a zvířat,“ prohlásil u kulatého stolu, k němuž na půdě AK zasedli odborníci reprezentující různé úhly pohledu na tuto problematiku. Jak prezident poznamenal, má obilí pro evropskou kulturu zvláštní význam. Navíc, pokud je mu známo, ve světě zatím nedošlo k dlouhodobějšímu využití obilí jako paliva. Připomněl, že se také ještě nenašlo ani 150 tun nevhodným skladováním znehodnoceného obilí, které na Plodinové burze Brno poptávají České energetické závody (ČEZ). Velké množství obilí — zhruba 2,6 až 2,8 milionu tun ročně — zpracovávají na krmiva podniky Zemědělského zásobování a nákupu (ZZN). Podle předsedy Českomoravského sdružení ZZN Zdeňka Kubiska je pálení obilí v elektrárnách jen náhradním řešením pro znehodnocené obilí. V názoru, že obilí má sloužit pro výživu lidí a zvířat se shodl s Velebou. Podle Jana Habarta z CZ Biom je obilí nevhodné k topení nejen z etického důvodu, ale i proto, že se při jeho šlechtění sledují jiné cíle než vysoký energetický potenciál.

Slovo má ekonomika
Pokud jde o hledisko ekonomické, náklady na produkci tuny obilí odhaduje Veleba podle výnosu na 2500 až 3000 Kč/t. Ve srovnání s tímto číslem je společností ČEZ nabízená cena 1100 Kč/t velmi nízká. „Musíme však vzít v úvahu, že jde o obilí odpadní,“ podotkl Veleba. Pokud by se mělo uvažovat o spalování obilí, pak je podle Kubisky hlavní pohled ekonomický. Letos sice stojí na trhu krmná pšenice kolem 2000Kč/t, ale loni na jaře to bylo dvakrát více. Elektrárny by však podle něj potřebovaly obilí za stálou cenu. Roli jejího stabilizátora by tedy patrně, jak se Kubiska domnívá, musel hrát stát.

Přebytky na biolíh
Nové technologie pro spalování obilí podle Veleby není nutné hledat, když existuje možnost z obilí vyrábět líh určený pro přimíchávání do benzínu. Tímto způsobem se u nás přebytečné obilí využívalo běžně již za první republiky. Jak prezident připomněl, do roku 2010 by podíl biolihu v benzínu měl činit alespoň 5,25 procent. Pro tento záměr, který je v souladu s požadavky Evropské unie, bude zapotřebí jeden milion tun obilí. Obilí by se také mělo využít ke krmení skotu, jehož stavy stále klesají. I podle Kubisky je lepší než úvahy o možném spalování obilí jeho využití na produkci bioetanolu. Považuje ji za jediné řešení, které pomůže zemědělství, a tím i všem na něm závislým sektorům. „Udělejme všechno pro to, aby co u nás ze země vyroste, se také u nás zpracovalo a aby to u nás dostalo přidanou hodnotu,“ dodal. Podle Jana Habarta z CZ Biom je klasická technologie výroby lihu energeticky velmi náročná a poměr dodané a získané energie se pohybuje kolem 1 : 1,2, zatímco při spálení je tento poměr až 1 : 15. Tajemník AK Jan Záhorka k tomu poznamenal, že v lihovaru se z obilí využijí i klíčky a bílkovina zrna. Ekonomika se tak lepší. I tak je však podle něj nutné, aby se obilí na biolíh právě z ekonomických důvodů zpracovávalo ve velkých lihovarech.

Přístup elektrárenský
Pro elektrárny není podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže spalování obilí z etického i ekonomického hlediska zajímavé. Na myšlenku spalovat plísněmi napadené a jinak skladováním poškozené obilí přišel podle něj ČEZ na základě podnětu některých zemědělců. Přestože společnost poptávala na burze 150 tun poškozeného obilí na potřebné technologické zkoušky, nenašel se nikdo, kdo by měl zájem toto obilí za nabídnutu cenu 1100 Kč/t prodat. „Pro nás jsou zajímavé jiné energetické plodiny,“ poznamenal Kříž s tím, že ČEZ podporuje cílené pěstování tzv. energetické biomasy, která má daleko vyšší výhřevnost.

Ideál soběstačnosti
Energeticky soběstačná obec je ideálem firmy Verner, která dodává kotle pro spalování biomasy pro rodinné domky i pro větší třeba obecní kotelny. K vytápění soběstačné obce by podle Jiřího Hlávky z firmy Verner mělo stačit to, co si její obyvatelé vypěstují za humny. Pro vytápění rodinného pro jednu topnou sezónu se podle něj dá počítat s produkcí obilí z jednoho až 1,5 hektaru pole. „Netvrdíme, že to nutně musí být obilí, ale díváme se na něj jako na biomasu, která se dá k energeticým účelům využít,“ prohlásil s tím, že domácnosti se při dnešních cenách energie vyplatí dát až 3500 korun za tunu obilí. Snem firmy podle něj je, aby její kotle uměly spalovat co nejširší škálu zemědělské produkce, tedy nejen obilí, ale i olejniny, či seno apod. Bylo by tedy možné použít cokoliv, co se dá běžnými metodami vypěstovat a běžnou technologií sklidit. Při špatné úrodě se může zemědělec rozmyslet, zda obilí spálí, nebo použije k jinému účelu. Podle Kubisky by se firma měla zaměřit zejména na možnost spalování obilného prachu, který odpadá při čištění obilí a jehož likvidaci znesnadňuje a prodražuje zákon o odpadech. Habart je jednoznačně jen pro pálení znehodnoceného obilí. Jinak, jak upozornil, existují plodiny s daleko vyšším potenciálem energie na jednotku hmoty. Spíš než lokální topení biomasou v kotlích rodinných domků je podle něj energeticky výhodnější kogenerační výroba tepla a elektrické energie ve větších spalovnách.

Výjimka nebo trend
Podle Zdeňka Trnky, ředitele odboru rostlinných komodit z ministerstva zemědělství (MZe), je otázkou, zda loňská úroda byla náhodou, nebo zvyšující se produkce obilovin představuje dlouhodobý trend. Pokud by tomu tak bylo, pak by bylo třeba, aby vznikly nové skladovací kapacity na obilí, a to třeba i s podporou státu. Vzhledem k tomu, že se po loňské sklizni ke skladování využívaly všechny i méně vhodné prostory, nemusí dnes některé obilí splňovat nejen parametry pro potravinářskou ale ani krmnou pšenici a také ani pro výrobu biolihu. MZe tedy podle Trnky chápe, že někteří zemědělci obilí využívají k vytápěním, ale tento způsob apriori nepodporuje a bere jej jen jako nouzové řešení havarovaného obilí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *