Peníze pro venkov

Peníze ze strukturálních fondů Evropské unie jdou do ČR prostřednictvím pěti operačních programů a dvou iniciativ (Interreg III a Equal). Na rozvoj venkova směřuje zejména Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, který obhospodařuje ministerstvo zemědělství, a z velké části také Společný regionální operační program, jehož řídící orgán je součástí ministerstva pro místní rozvoj.

Zatímco operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství čerpá peníze z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Společný regionální program je podporován z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu (finance z tohoto fondu podporují jen neinvestiční projekty).
Zaměření obou programů je od sebe přesně odděleno. Svědčí o tom i skutečnost, že přestože jednou z priorit Společného regionálního operačního programu je regionální podpora podnikání určená drobným podnikatelům do devíti zaměstnanců a malým a středním podnikům do 249 zaměstnanců (kteří působí alespoň tři roky), netýká se podnikatelů v zemědělské výrobě, a to ani v agroturistice.. Ti mohou své projekty směřovat pouze na Operační program multifunkční zemědělství a rozvoj venkova.
Protože Společný regionální operační program (SROP) slouží zejména ke zkvalitnění podmínek ve venkovských obcích, jejichž obyvateli jsou převážně zemědělci, zeptali jsme se Daniely Lýkové z jeho řídícího orgánu, na několik základních informací.
Prostředky z více zdrojů
Jak Lýková uvedla, kromě prostředků z Bruselu se na financování projektů, které v programu uspějí, podílejí i veřejné prostředky ČR, tedy státní rozpočet, Státní fond dopravní infrastruktury, rozpočty krajů či obcí apod. Žadatel může dostat na jeden projekt dotaci z více zdrojů, například ze státního rozpočtu i z daného kraje.
Finanční zajištění těchto zdrojů si musí žadatel zajistit ještě před schválením projektu. Vlastní fyzický převod finančních prostředků žadateli o dotaci se uskuteční až po realizaci a profinancování celého projektu. Projekty většího rozsahu nebo dlouhodobějšího trvání je možné rozdělit na logické etapy. Žadatelé si tedy stejně jako v případě programu Sapard musí zajistit dostatek finančních prostředků na předfinancování z vlastních zdrojů, popřípadě získat s předstihem úvěr od některé z bank, které již v souvislosti s programy ze strukturálních fondů EU zavedly nové bankovní produkty a služby. Musí také počítat s tím, že až na výjimku týkající se za určitých podmínek neziskových nestátních organizací, se bude na financování projektu podílet. Výše tohoto podílu závisí na typu žadatele i opatření, kterého se daný projekt týká. Stejně jako tomu bylo u předvstupního programu Sapard a jak je tomu u ostatních operačních programů, i u SROPu se rozlišují uznatelné náklady, na které může unie ze strukturálních fondů přispět. I u SROPu platí pro čerpání prostředků pravidlo n+2. To uznamená, že prostředky na projekt může daný subjekt čerpat ještě dva roky po podepsání smlouvy. Oproti Sapardu je novinkou, že projekty, u nichž by přijatelné náklady měly překročit čtyři miliony korun, je možné realizovat a také vyplácet po etapách. Náklady mohou být investiční — tedy na pořízení nemovitého majetku, ale také neinvestiční . například na financování práce lidí po určitou dobu, která bude nutná na rozjezd daného záměru.
Poskytnutí podpory na projekt je vázáno přesně danými podmínkami: naplnit cíle programu a monitorovací kritéria, která musí žadatel splnit nejen v průběhu realizace projektu, ale i po jeho dokončení. Jednou z nich je například to, že výsledek projektu musí určenému cíli sloužit nejméně dalších pět let od podpisu rozhodnutí o účasti financování ze státního rozpočtu a ze strukturálních fondů EU.
Projekty do Společného regionálního programu (SROP) mohou dávat kromě drobných podnikatelů, malých a středních podniků také obce, jejich svazky, kraje a organizace zřizované obcemi, kraji či státem a také nestátní neziskové organizace.
Čtyři hlavní oblasti
Lýková upozornila, že program se orientuje na podporu čtyř hlavních oblastí:
— regionální podpora podnikání (týká se hlavně podpory podnikání v regionech s vysokou nezaměstnaností, pro období 2004 až 2006 je k dispozici celkem 45,138 mil. eur),
— regionální rozvoj infrastruktury (jednotlivá opatření se týkají rozvoje dopravy v regionech, regionální infrastruktury, dopravní obslužnosti v regionech, informačních a komunikačních technologií v regionech a regenerace a revitalizace vybraných měst, celkem 196,999 mil. eur),
— rozvoj lidských zdrojů v regionech (opatření směřují k budování infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů v regionech, podporu sociální integrace, posílení kapacity místních a regionálních orgánů pro plánování a realizaci programů, celkem 92,303 mil. eur),
— rozvoj cestovního ruchu (rozvoj služeb pro cestovní ruch, a to i nadregionálních, regionálních a místních, rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch, podpora nadregionální, regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu, 108,086 mil. eur).
Pro zlepšení života v obcích
Příkladem projektů, které zlepšují život v obcích, tak může být oprava nebo výstavba místních komunikací ve vlastnictví obcí, napojení obce na průmyslovou zónu, napojení na silniční síť, zvýšení bezpečnosti provozu, investiční projekty na zlepšení dopravní obslužnosti, například zajištěním pravidelné autobusové linky, pořízením bezbariérového autobusu. V oblasti telekomunikací je pro obce zajímavá tématika zavádění širokopásmového internetu, podpora místní komunikační sítě. V případě rozvoje lidských zdrojů může SROP obci poskytnout finanční podporu v neinvestičních i investičních projektech podporujících programy zaměřené na celoživotní vzdělávání, sociální integraci, podporu znevýhodněných skupin obyvatelstva. Obce se výrazně mohou podílet také na investicích a službách na podporu cestovního ruchu.
Podle Josefa Kořínka, vedoucího Koordinačního centra pro poradenství Ústavu zemědělských a potravinářských informací, by při budování krajských informačních center KIS bylo výhodné využít možnosti, které dává program SROP. Jde o opatření Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech, které by mělo pomoci zajistit veřejný přístup občanů v obci na internet a také aby služby veřejné správy na místní i regionální úrovni byly prostřednictvím internetu všem přístupné.
Větší pravomoc krajům
SROP je decentralizovaným programem. Jeho řídícím orgánem je ministerstvo pro místní rozvoj, ale na administraci a realizaci se podílí jednotlivé kraje. Program rozlišuje dva základní typy projektů, a to individuální a tzv. grantová schémata. Grantová schémata předkládají kraje. Na jednotlivé záměry v nich, tzv. akce, podávají projekty podnikatelé, neziskové nestátní organizace i obce. Oba typy projektů žadatelé předkládají v sídlech sekretariátů regionálních rad. Nadregionální projekty, které se týkají cestovního ruchu, se odevzdávají na odboru rozvojových programů v cestovním ruchu MMR.
Téměř 400 žádostí
Zahájení příjmu projektů do prvního kola vyhlásil řídící orgán SROP v zájmu zachování jednotného postupu ve všech regionech na 3. května 2004. Žadatelé mohli své projekty předkládat po šedesát dnů. V prvním kole šlo o projekty v opatření a podopatření: Rozvoj regionální dopravy v regionech, Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech, Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech, Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech a Rozvoj cestovního ruchu jak na celostátní, tak regionální úrovni.

„K 30. červenci 2004 bylo přijato ve všech vyhlášených opatřeních a podopatřeních na 13 sekretariátech regionálních rad a na odboru rozvojových programů v cestovním ruchu na MMR celkem 383 žádostí,“ uvedla Lýková a pokračovala: „V současné době se dokončila registrace a probíhá hodnocení projektů od kontroly formálních náležitostí, přijatelnosti projektů až po bodování a výběr k financování na národní a krajské úrovni. Ty, s jejichž předkladateli bude uzavřena smlouva o spolufinancování z programu SROP, vyberou příslušné regionální rady. Vodítkem pro ně budou nejen počty bodů, které projekty získaly, ale také celkový objem prostředků, který má daný region k dispozici a které chce pro určité opatření uvolnit již v prvním kole. Pro to, aby se podařilo vyčerpat co nejvíce prostředků z Bruselu, bude samozřejmě výhodné rozdělit peníze na jednotlivé projekty co nejdříve. Ve druhé výzvě na další kolo příjmu žádostí do programu SROP by tedy již mohla některá opatření chybět. Bude záležet na tom, jaké projekty žadatelé v prvním kole předložili. Předpokládaným termínem pro uzavírání prvních smluv s předkladateli projektů je listopad 2004.“
Nedostatky v projektech
Přesto, že první kolo příjmu žádostí ještě není uzavřeno, je podle Lýkové již nyní možné shrnout první nedostatky, které vedly k nepřijetí projektu: „Ve velmi malé míře se objevily formální nedostatky, např. nedoložení požadovaných příloh. V dalších případech se projevuje nenaplnění cílů SROP, nenaplnění požadovaných monitorovacích ukazatelů, např. počet nově vzniklých pracovních míst, počet ubytovacích kapacit apod., konstatovala a dodala: „Řídící orgán doporučuje žadatelům, aby projekty konzultovali na informačních místech, tj. v sekretariátech regionálních rad, na regionálních pracovištích MMR a podnikatelé na pracovištích CzechInvestu. Pracovníci jsou zde připraveni poradit a pomoci„ Další problém se projevil v nesouladu mezi zpracováním ekonomických analýz poradenskými firmami a elektronickou verzí žádosti, kde se výsledné hodnoty míjely.“
Mezi nejúspěšnější regiony s největším počtem přijatých projektů patří kraj Jihočeský (44 projektů) a kraj Jihomoravský (40 projektů). Nejvýrazněji se na celkovém záběru programu podílí rozvoj lidských zdrojů a podpora infrastruktury v cestovním ruchu v regionech. Předpokládaný odhad pro čerpání z evropských finančních zdrojů činí osm miliard korun. Z toho šest miliard ze zdrojů EU a dvě miliardy z veřejných národních zdrojů.
Kdy další kolo
Podle Lýkové bude druhé kolo výzvy vyhlášeno pravděpodobně po 1. říjnu 2004. Je otázka, zda se bude týkat všech opatření, protože u některých již nyní objem požadovaných prostředků přesahuje výši disponibilních zdrojů. V měsíci říjnu a listopadu se budou zároveň vyhlašovat jednotlivá grantová schémata připravovaná kraji. Celkem jich bude 73. Vzhledem k tomu, že všechny kraje předložily grantová schémata k financování ze zdrojů SROP ve stanoveném termínu (plánovaná grantová schémata musí nejdříve schválit řídicí orgány daného programu), lhůta pro podání projektů bude nejspíše do konce listopadu 2004. Začátek vlastní realizace projektů (po podpisu smlouvy předkladatelů projektů s krajem) lze očekávat zhruba v průběhu března příštího roku.
Kam pro informace
Bližší informace k postupu získání finančních prostředků ze SROPu jsou v dokumentech: Programový dodatek, Příručka pro žadatele, Krok za krokem SROPem, které jsou k dispozici na www.strukturalni-fondy-cz či na kontaktních místech – příslušných sekretariátech regionálních rad či na regionálních pracovištích MMR. Dotazy je možné zasílat na e–mailovou adresu srop@mmr.cz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *