Perspektiva zemědělství unie

Celkem příznivě vyznívá střednědobý výhled vývoje agrárního trhu a příjmu sektoru v celé evropské pětadvacítce do roku 2012, který v uplynulých dnech zveřejnila Evropská komise. Vadou na kráse je, že vychází z údajů známých do konce listopadu loňského roku.

Zmíněná zpráva sice vychází po důležitých jednáních prosincového summitu Evropské unie a hongkongské konference Světové obchodní organizace (WTO), jejich výsledky však nebere v úvahu. Stejně přistupuje i k připravované reformě cukerního režimu, která by měla platit již od nadcházející sezóny. Samozřejmě nebere také v úvahu dopady možného propuknutí ptačí chřipky ve většině států unie. To by rozhodně zamíchalo karty nejen v bilanci trhu masa, ale dotklo by se pravděpodobně i bilance obilovin. Zpráva sice přináší výhled do roku 2012, nepočítá však s Bulharskem a Rumunskem, které se členy unie měly stát již příští rok. Přitom v obou případech jde o poměrně velké státy se solidním zemědělským potenciálem.

Obiloviny
Výroba obilovin klesla v evropské pětadvacítce loni (podle odhadu platnému k loňskému listopadu) k 250 milionům tun. Vysoký přebytek ze sklizně roku 2004 však bude patrně nepříznivě ovlivňovat situaci na obilním trhu ještě další tři roky. Společný vliv vysokého povinného set—aside, zavedení jednotné platby a menší odhad růstu výnosů snižují zvyšování produkce ve střednědobém výhledu. To by znamenalo postupný pokles úrovně zásob, k němuž by mohla přispět i situace na domácím trhu a výhodnější podmínky na trhu světovém.
Přestože celková bilance obilovin je pozitivní, mohou nastat potíže u některých obilovin, zejména u ječmene, na regionální úrovni i u krmné pšenice a kukuřice.
Nejvíce obilí by se mělo podle komise sklidit by se mělo sklidit v severní Francii, východní Anglii, severozápadním Německu, západním Polsku a v Maďarsku. V osevním plánu těchto regionů představují obiloviny více než 50 procent a výnosy by měly dosáhnout až 10 t/ha.

Olejniny
Produkce olejnin by měla do budoucna růst. Podporovat by ji měly dobré podmínky na trhu a rostoucí poptávka po biopalivech. Z asi sedmi milionů hektarů, na nichž se olejniny pěstovaly v loňském roce by se jejich osevní plocha měla v roce 2012 zvýšit do roku 2012 na asi 8,2 milionu hektarů. Produkční potenciál olejnin pro nepotravinářské využití však omezuje dohoda mezi USA a EU z roku 1992 (Blair House Agreement). Ta limituje rozsah olejnin pěstovaných v EU na set—aside (na jeden milion tun ekvivalentu sójových šrotů).
Růst produkce olejnin z loňských 20,4 milionu tun na v roce 2012 předpokládaných asi 27 milionů tun zajistí hlavně řepka, u níž komise předpokládá zvýšení výnosů. Výroba slunečnice a sóji by měla být více méně stabilní,
Komise předpokládá, že přes dobrý výhled ve výrobě olejnin bude EU i nadále jejich čistým dovozcem.

Maso
Střednědobá perspektiva pro trh s masem vypadá dobře pro maso drůbeží a vepřové. Horší vyhlídky má hovězí. Důvodem jsou zejména důsledky reformy společné zemědělské politiky a silná konkurence na světovém trhu. Komise předpokládá, že spotřeba masa na obyvatele by se v EU—25 měla do roku 2012 zvýšit asi o 2,2 procenta. Tato předpověď však nebere v úvahu výše zmíněné okolnosti, zejména možné dopady ptačí chřipky.
Ve srovnání s výhledem publikovaným v polovině loňského roku je tentokrát komise v předpovídání produkce vepřového a drůbežího masa poněkud střízlivější. Snižuje také výhled v exportu hovězího i drůbežího masa, ale předpokládá vyšší export vepřového. Vývoz hovězího masa přitom zcela jistě ovlivní probíhající Katarské kolo jednání Světové obchodní organizace, které počítá se zrušením exportních subvencí do roku 2013, přičemž podstatná část těchto subvencí by měla skončit již v polovině období, které nás od roku 2013 dělí. (Dnes již unie nedává subvence na export živého skotu.) Tím se konkurenceschopnost evropského hovězího na světových trzích ještě dramaticky sníží. Ptačí chřipka, která již překročila hranice EU, se určitě dotkne spotřeby, ale i výroby a také možného exportu drůbežího masa. To bude mít samozřejmě vliv na výrobu, spotřebu a export masa vepřového.
Chov skotu bude pravděpodobně klesat zejména v těch státech, které budou mít v této oblasti plný decoupling, tedy odpojení podpor od produkce. Na konci sledovaného období se podle komise bude masný skot chovat hlavně v Irsku, v některých francouzských regionech, jako je například Limousin nebo Burgundsko, a v některých oblastech Španělska. Produkce bílého masa by měla vzrůst zejména v Dánsku, Španělsku, západním Polsku, severní Itálii a v některých regionech Francie a Německa.

Mléko
Celková produkce mléka by měla v roce 2012 jen lehce převýšit 145 milionu tun. Zpráva počítá se zvyšováním dojivosti v průměru asi o 1,6 procenta ročně. To podle ní bude znamenat snížení počtu dojnic z loňských 23,4 milionu na 21,1 milionu.
Pokud jde o mlékárenské výrobky, komise předpokládá růst spotřeby i výroby sýrů, ale menší uplatnění pro máslo a sušené odstředěné mléko. Výroba sýrů by měla se měla zvýšit do roku 2012 asi o devět procent. Spotřeba na obyvatele za rok by měla vzrůst ze 17 kg na 18,3 kg. Nejvíce — o 32,3 procenta — se zvýší konzumace sýrů v nových členských zemích.
V roce 2012 bude chov dojnic podle komise převážně soustředěn v hlavních mléčných regionech, například kolem Atlantiku, Severního moře, v jihovýchodním Německu a severní Itálii.

Důchod na pracovníka v zemědělství
Důchod na pracovníka v zemědělství by měl podle předpokladů komise vzrůst mezi roky 2004 a 2012 o 12,8 procent. Přitom v původní evropské patnáctce by měl tento ukazatel stoupnout o šest procent a v nových členských státech o 50,3 procenta (tj. o 182 procent ve srovnání s rokem 2003, tedy před vstupem do unie). Přestože se vývoj příjmu jeví jako příznivý, je ve hře samozřejmě řada nejistot, podotýká komise. Skutečná hodnota bude záviset hlavně na závěru Katarského kola jednání WTO a také na riziku spojeném s ptačí chřipkou, které mohou mít na příjem zemědělců podstatný dopad.
Důchod na hektar by měl být podle komise v roce 2012 vysoký zejména v regionech, které se specializují na vytrvalé plodiny s vysokou přidanou hodnotou — ovoce, zelenina — a také na chov dobytka. Komise za takové regiony pokládá třeba španělskou Valencii, některé oblasti v Itálii, Nizozemsku a severní Belgii.
Komise předpokládá, že plný decoupling, tedy úplné odpojení podpor od produkce, zvedne celkový zemědělský důchod EU—25 o 0,8 procenta. Podílet se na tom má snížení produkce a odstranění trh deformujících aspektů společné zemědělské politiky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *