Pěstování a produkce pšenice ozimé

Pšenice byla i v roce 2009 naší nejrozšířenější pěstovanou plodinou. Důvody určité stabilní výměry pěstování spočívají především ve výnosové jistotě s možností exportu a případné nabídky do intervenčního nákupu. Pro sklizeň v roce 2010 bude celková osevní plocha obilnin známa až po 30. červnu 2010, podle soupisu osevních ploch Českého statistického úřadu k 31. květnu 2010.

V současné době jsou k dispozici pouze údaje o plochách ozimů podle šetření ministerstva zemědělství.
U ozimé pšenice se očekává mírné navýšení oproti roku 2009 o 4,5 tis. ha na výměru 798 tis. ha.
V České republice byla celková sklizeň pšenice v roce 2009 v množství 4358,1 tis. tun. Z tohoto množství představuje 4229,3 tis. tun pšenice ozimá (tj. 97 % celkové výroby) a 128,8 tis. tun pšenice jarní (tj. 3 % z celkové výroby). Celková produkce pšenice poklesla proti skutečnosti předchozího roku o 273,4 tis. tun, tj. o 5,9 %. Toto snížení vyplývá jak z poklesu produkce pšenice ozimé o 241 tis. tun, tj. o 5,4 %, tak i pšenice jarní o 32,4 tis. tun tj. o 20,1 %.
Na snížení produkce pšenice v roce 2009 se podílí především meziroční pokles průměrného hektarového výnosu ozimé i jarní pšenice, ale také pokles osevních ploch jarní pšenice. Přesto pšenice i nadále zůstává na našem trhu s obilovinami zcela dominantní plodinou, která tvoří 55,6 % nabídky všech obilovin.
Loňská úroveň produkce pšenice je srovnatelná se sklizňovým ročníkem 2001 (4476,1 tis. tun). Tato velmi dobrá úroveň sklizně pšenice znamená, že celkový charakter našeho vnitřního trhu se nemění a trh bude mít i nadále rysy převažující nabídky nad poptávkou. Pro dosažení bilanční rovnováhy se předpokládá vyvézt do zahraničí celkem 1510 tis. tun této komodity (vše z volného trhu), zpracovat na technické užití 130 tis. tun a intervenční nákup ve výši 80 tisíc tun.

Hektarové výnosy pšenice

Podle definitivních údajů ČSÚ k 31. 1. 2010 bylo v roce 2009 u pšenice celkem dosaženo průměrného výnosu ve výši 5,24 t/ha, což představuje ve srovnání s předchozím rokem mírný pokles o 0,53 t/ha (tj. o 9,2 %). Snížení výnosu u ozimé pšenice o 0,55 t/ha (tj. o 9,4 %) na 5,33 t/ha je způsobeno jednak v důsledku méně příznivých klimatických podmínek přes zimní období (místy holomrazy) a jednak vlivem suchého a slunečného počasí v období duben a květen 2009, tedy v době, kdy se formují generativní orgány rostlin, které mají podstatný vliv na výši výnosů. Pšenice jarní zaznamenala mírnější pokles hektarového výnosu ve srovnání s předchozím sklizňovým rokem 2008 o 0,43 t/ha, tj. o 11,2 %. Dosažený průměrný hektarový výnos ozimé pšenice v roce 2009 tak znovu potvrzuje její významné postavení mezi ostatními obilninami. V dlouhodobé časové řadě je výnos srovnatelný s ročníkem 2005 (5,15 t/ha).

Dovoz pšenice

Vzhledem k nadprůměrné sklizni, která byla v roce 2008, a k nutné potřebě zajištění vyrovnané bilance v této komoditě se předpokládal v předchozím marketingovém roce**) 2008/2009 dovoz kvalitní pšenice pro potřeby potravinářského průmyslu a osiv pouze ve výši 25 tis. tun. Skutečný dovoz v marketingovém roce 2008/ 2009 činil 44,7 tis. tun pšenice. První půle marketingového roku 2008/2009 tvořila větší polovinu (58,4 %) celkového dovozu.
V marketingovém roce 2009/ 2010 se očekává vzhledem k velmi dobré produkci pšenice přibližně stejná úroveň dovozu jako v předchozím marketingovém roce. Celkový dovoz (v rámci EU a třetích zemí) se předpokládá ve výši 35 tis. tun.
**) – (termín marketingový rok, který se v článku používá, začíná pro komoditu obiloviny 1. 7. a končí 30. 6. následujícího roku)

Vývoz pšenice

V minulém marketingovém roce 2008/2009 se očekávalo výrazné navýšení objemu vývozu pšenice v důsledku velmi vysoké sklizně. Po sklizni se předpokládal celkový vývoz ve výši 1250 tis. tun, a to především z pohledu vyšší poptávky po kvalitní surovině v EU a také v důsledku nižších cen, které v této době v ČR byly. Tempo vývozu, hlavně v druhé polovině marketingového roku 2008/ 2009, bylo vysoké a vyvezlo se 993,9 tis. tun pšenice. Předmětem vývozu byla výhradně pšenice potravinářská z volného trhu. Celkem bylo vyvezeno rekordních 1595,3 tis. tun pšenice. Vývoz se uskutečňoval především do zemí EU-27 (Německo – 74,7 %, Polsko – 17,8 %, Rakousko – 4 %).
V důsledku další nadprůměrné produkce obilovin v ČR a zvýšení počátečních zásob pšenice se očekává v marketingovém roce 2009/2010 obdobná úroveň vývozu jako v marketingovém roce 2008/2009. Tuto variantu zcela potvrzuje dosavadní tempo vývozu, neboť od počátku marketingového roku bylo vyvezeno 1246 tis. tun pšenice. Vývoz se uskutečňuje do stejných zemí jako v předešlém marketingovém roce. Předpokládaný vývoz pšenice v množství 1510 tis. tun jak do zemí EU, tak do třetích zemí vyplývá z potřeby bilančního přebytku.

Potravinářské užití pšenice

Celková spotřeba pšenice na obyvatele a rok v roce 2008 dosáhla podle ČSÚ 114,6 kg v hodnotě zrna a 90,2 kg v hodnotě mouky. Oproti předchozímu roku poklesla o 11,4 kg (9 %). Znovu se tak projevil dlouhodobý trend poklesu ve spotřebě pšenice pro lidskou výživu. Údaje pro spotřebu pšenice v roce 2009 budou známy až v roce 2011.

Krmivářské užití pšenice

Pšenice je stále v ČR nejdůležitější krmnou obilovinou. V předchozím marketingovém roce 2008/2009 došlo k nevýznamnému poklesu její krmné spotřeby na 1450 tis. tun (meziročně o 50 tis. tun, tj. o 3,3 %), což vyplývá především z pokračujícího poklesu stavu hospodářských zvířat (především monogastrů – prasat a drůbeže) a nižšího využití pšenice v krmivech. V marketingovém roce 2009/2010 se očekává ve srovnání s předchozím marketingovým rokem další, výraznější snížení užití pšenice pro krmivářské účely z 1450 tis. tun na 1285 tis. tun a to opět v důsledku poklesu stavů hospodářských zvířat (především likvidace dojnic, kdy výrobní náklady na mléko vysoce převyšují prodejní farmářskou cenu).

Technické užití pšenice

Pšenice, která se využívá jako surovina pro produkci bioetanolu, musí deklarovat vyšší obsah škrobu. V tomto směru jsou k dispozici výsledky sledování současných registrovaných odrůd ozimé pšenice z let 1997 až 1999. Pšenice určená pro výrobu bioetanolu by však měla splňovat i další, určitá jakostní kritéria (minimální číslo poklesu, obsah příměsí a nečistot). Proto je nutné odmítnout některé názory, že na líh se může zpracovávat obilí podřadné, poškozené či napadené chorobami (plísně, mykotoxiny apod.). V roce 2008 se předpokládalo výrazné zvýšení užití pšenice (525 tis. tun) pro účely zpracování na bioetanol, který se využívá pro dopravní účely. Avšak pro tyto účely se využila pšenice pouze na úrovni 125 tis. tun. Jedním z důvodů bylo nespuštění nově vybudovaných provozů a určité technické potíže již zavedených provozů. Proto se v marketingovém roce 2009/2010 přepokládá určitá stagnace v užití pšenice na výrobu bioetanolu, a to ve výši 130 tis. tun.

Cenový vývoj pšenice

Meziroční výrazné navýšení produkce obilovin na trhu EU spolu s nadprůměrnou produkcí na vnitřním trhu České republiky bylo důvodem pro rychlý cenový pád většiny obilných druhů v předchozím marketingovém roce 2008/2009. V České republice se těsně po sklizni ceny pšenice prudce propadly a jejich postupné snižování směrem dolů pokračovalo prakticky po celý minulý marketingový rok. Již v první polovině marketingového roku 2008/2009 byla u pšenice krmné prolomena cenová hladina pod 3000 Kč/t a u pšenice potravinářské totéž nastalo v druhé polovině marketingového roku. Cenového minima bylo docíleno u obou pšenic v lednu 2009 – pšenice potravinářská 2928 Kč/t a pšenice krmná 2651 Kč/t.
Vzhledem k další vysoké produkci pšenice ze sklizně roku 2009 nejen v ČR, ale i v sousedních evropských státech, lze očekávat i s ohledem na vývoj cen ve světě určitou stagnaci či další mírný pokles cen na vnitřním trhu na hladinu 2700 až 3100 Kč/t u pšenice potravinářské. U pšenice krmné se očekává v tomto období průměrná cena 2400–2600 Kč/t. Vývoj cen zemědělských výrobců v jednotlivých marketingových letech je uveden v přiložené tabulce a znázorněn na grafu.

 

Klíčové informace

– Osevní plocha pšenice podle soupisu osevních ploch ČSÚ k 31. 5. 2009 proti předchozímu roku 2008 velmi mírně vzrostla o 29 tis. ha (tj. 3,6 %) a dosáhla výměry 831,3 tis. ha. 
– Tento nevýrazný nárůst osevních ploch ovlivnila především pšenice ozimá, která meziročně vzrostla o 33,1 tis. ha, (tj. o 4,3 %). 
– Po nepatrných nárůstech ploch ozimé pšenice v ročnících 2007 a 2008 tak pšenice ozimá potvrzuje trend návratu k osevním plochám, které měla v ročnících minulých (s výjimkou ročníku 2003).

 

Ing. František Kůst
Ministerstvo zemědělství ČR
odbor rostlinných komodit

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *