Platby pro polovinu území

Žádný vyrovnávací příspěvek na ornou půdu v méně příznivých oblastech nebude. Naopak oproti původnímu návrhu vzroste platba na hektar travního porostu. Tato změna v Horizontálním plánu rozvoje venkova (HRDP) – stále jde o pracovní verzi - vzbudila nevoli u některých zemědělců v dotčených oblastech. Agrární komora požaduje vyplácení příspěvku na celou výměru zemědělské půdy.

Návrh, který zveřejnilo ministerstvo zemědělství na svých internetových stránkách začátkem roku, uvažoval o průměrném vyrovnávacím příspěvku v horských oblastech 1200 korun na hektar orné půdy a 3500 korun na hektar trvalých travních porostů (TTP). V ostatních oblastech LFA měly být sazby 900 korun na ornou půdu a 2400 korun na TTP, ve specifických oblastech pak 900, resp. 2600 korun. Po přehodnocení mají být sazby na hektar TTP v horských oblastech 4460 korun, v ostatních LFA 3320 korun a ve specifických oblastech 3420 korun. Tyto základní sazby chce ministerstvo v návaznosti na evidenci půdních bloků dále diferencovat, a to v každém typu LFA (H, O, S) na čtyři skupiny.
„Sazby příspěvků pro oblasti LFA jsme takto upravili v návaznosti na jednotný referenční výnos pro celou republiku. Je přece nelogické, abychom podporovali více ornou půdu, když cílem naší zemědělské politiky je snížit zornění,“ odůvodňuje změnu tvůrce horizontálního plánu Martin Fantyš.
Cíle podpory oblastí LFA:
– zajistit odpovídající příjmy zemědělským podnikům hospodařícím ve ztížených podmínkách,
– přispět k udržitelnému využití zemědělské půdy a ochraně ostatních přírodních zdrojů (zejména vodních),
– přispět ke stabilizaci venkovské populace,
– udržet atraktivitu krajiny (krajinný ráz),
– podpořit systémy hospodaření přátelské k životnímu prostředí.

Zatímco Operační program zemědělství – jeden ze dvou programových dokumentů nezbytných pro čerpání podpor ze strukturálních fondů – už česká vláda schválila a předložila Evropské komisi, Horizontální plán rozvoje venkova by měl kabinet projednat podle Fantyše v červnu. „Původně jsme počítali s termínem v srpnu, ale chceme předání do Bruselu urychlit, abychom měli rezervu na projednání dokumentu,“ vysvětlil. Nepředpokládá, že konečné znění našeho národního plánu dozná po potvrzení komisí významnějších změn. „Řídili jsme se doporučením, která nám komise dávala při technických konzultacích. Nemyslím, že by v závěrečném schvalování zasáhla do jednotlivých opatření – ta vycházejí z nařízení rady č. 1257/1999. Může však upravit některá kritéria,“ poznamenal Fantyš.
Ale například doporučení Evropské komise, jak vymezit méně příznivé oblasti, někdy způsobilo naprosto nelogické vyřazení některých lokalit z LFA. Na rozdíl od metodiky, podle níž se na základě katastrů stanovily současné oblasti LFA na 56 procentech území, se nově bere za základní územní jednotku obec. Nově se posuzují také demografické ukazatele – hustota obyvatelstva a podíl zemědělsky aktivního obyvatelstva na celkové zaměstnanosti. Snížila se také hranice výnosnosti zemědělské půdy pro zařazení do LFA typu O ze současných 38 na 34 bodů.
„Když tři katastry nesplňují podmínky horské obce a dva splňují, tak by lokalita vypadla z LFA. Nejsem ale schopen to zemědělcům zargumentovat, proto jsme uplatnili homogenizaci, jak ji ostatně žádá i unie, když po nás chce ucelená území jednotlivých typů LFA,“ konstatoval Fantyš. Mezi necelých šest procent území, které by se tedy mělo vyřadit z LFA, patří současné oblasti se specifickými omezeními (sucho a poddolování) a ostatní méně příznivé oblasti typu O4, kde je výnosnost zemědělské půdy vyšší než limitních 34 bodů.
Jak zasáhlo nové vymezení méně příznivých oblastí například okres Ústí nad Orlicí, popisuje ředitel tamní agrární komory Václav Koblížek: „Původně jsme měli v LFA 46 559 hektarů, po přehodnocení podle parametrů unie by se rozloha snížila o 6912 hektarů. Po zásahu ministerstva a VÚZE se má nakonec vyřadit asi 2900 hektarů.“

Výměra znevýhodněných oblastí v návrhu HRDP se snižuje, jejich podpora má ale stoupnout více než o miliardu korun. Zatímco v roce 2001 činila včetně podpory oblastí s ekologickými omezeními 1,75 miliardy korun (vyplaceno na základě nařízení vlády č. 505/2000), loni 1,73 miliardy, v roce 2004 by mohla dosáhnout 2,9 miliardy korun, z toho 20 procenty se na financování bude podílet česká strana.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *