Plochy chmelnic klesají

Ve srovnání s loňským rokem se letos v České republice podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského dále snížily plochy chmelnic o 179 ha na 5659 ha, což představuje pokles o tři procenta. Plochy se tak přiblížily k úrovni roku 1998, kdy po rapidním poklesu v letech 1996 a 1997 se chmel v roce 1998 pěstoval na ploše 5633 ha, informoval Zdeněk Rosa ze Svazu pěstitelů chmele ČR.

Největší pokles je v Žatecké chmelařské oblasti, kde dosáhl 163 ha, z toho Lounsko 59 ha a Rakovnicko 105 ha. Na Úštěcku ubylo jedenáct hektarů a na Tršicku pět hektarů.
Výsazy představují podle informací ÚKZÚZ pouze 0,5 % z celkové plochy. Přitom potřebná obnova by se měla pohybovat kolem osmi procent ročně, připomněl Rosa.
Vstupem do Evropské Unie skončil v minulém roce národní program na obnovu chmelnic 1.C (1R). Tento program i přes svá některá úskalí pomáhal českým pěstitelům chmele udržovat věkovou strukturu chmelnic na relativně stabilní úrovni.
Průměrný věk porostů se však už v tomto období pohyboval vysoce nad optimálním průměrným věkem, který by neměl přesáhnout dvanáct až patnáct let. Téměř polovina porostů chmele v České republice byla však již v roce 2004 starší než 15 let. Vzhledem k současné absenci podpory obnovy chmelnic se věková struktura dále dramaticky zhoršuje, upozornil Rosa.
Stáří porostů se projevuje především ve stresových letech, například v roce 2003, který provázely extrémní teploty a velký deficit srážek. Pak je rozdíl ve výnosech mezi mladým a starým porostem značný, dodal Rosa. Vzhledem k špatné ekonomice u starších porostů a rostoucím nákladům na pěstování chmele bude plocha nevýkonných porostů omezována, což může vést k rapidnímu snížení ploch chmele v České republice v horizontu pěti až deset let, varuje Svaz pěstitelů.
Výstavba nových chmelnic je finančně náročnou záležitostí, kdy výstavba s výsadbou se pohybuje v rozmezí 500 až 700 tisíc Kč/ha. Svaz pěstitelů chmele jedná již několik let neúspěšně o zavedení nového titulu na restrukturalizaci chmelnic, který by obnovu chmelnic podpořil.
V rámci současného dotačního systému je sice pro plochy chmele přiznána doplňková platba a podle ministerstva zemědělství by si pěstitelé měli tyto podpory dlouhodobě střádat na výstavbu chmelnic. „I když vezmeme tuto platbu na vědomí, musíme si uvědomit několik následujících bodů:
 tato platba v součtu s platbou na zemědělskou půdu je stále výrazně nižší než platba na chmel v zemích EU-15,
 platbu za tento rok dostanou zemědělci až na konci tohoto roku a pravděpodobně až v roce příštím,
 i kdybychom teoreticky připustili skutečnost, že zemědělec je schopen střádat a nepoužije platby na krytí stále se zvyšujících nákladů (hnojiva, mzdy, drátek atd.) je nutné si uvědomit, že problém obnovy chmelnic je nutné řešit nyní, pokud máme zájem, aby plocha chmelnic zůstala alespoň na stávající úrovni.
 i v případě, že by pěstitel byl schopen ponechat si veškeré dotační prostředky poskytované na plochu na obnovu chmelnic, stačila by tato podpora na obnovu asi 1,5 % plochy za rok. Zatímco potřebná obnova v současné situaci věkové struktury je 8 % plochy. Je proto nutné najít další zdroje podpory obnovy českých chmelnic,“ vyjmenoval Rosa.
Český chmel je ve světě stále velmi žádaným a uznávaným produktem a přes 80 % produkce směřuje do zahraničí. Také situace na světovém trhu aromatických chmelů je vyrovnaná. Vlivem některých tržních, zejména pak kursových faktorů se však pěstování chmele v ČR pohybuje řadu let na hranici rentability nebo pod touto hranicí a nevytváří se dostatečné rezervy na nové investice. „V několika málo letech může nastat situace, kdy nebudeme schopni naplnit poptávku po kvalitním českém chmelu,“ vysvětlil Rosa.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *