Plochy GM kukuřice klesly meziročně skoro o polovinu

V letošním roce v Česku znovu klesla plocha geneticky modifikované kukuřice, tentokrát skoro o polovinu. I přes snížení z 1754 hektarů na 997 ha zůstává ČR se Španělskem a Portugalskem poslední z evropských států, kde se pěstuje ve velkém měřítku. Sdělilo to dnes ministerstvo zemědělství. Hlavním důvodem poklesu je minimální výskyt škůdce zavíječe kukuřičného, proti kterému je GM kukuřice odolná, ale také politika Evropské unie vůči geneticky modifikovaným organismům (GMO).

„Některé firmy GM osivo kukuřice do ČR nedovezly, jelikož se pěstuje ve stále menším měřítku a náklady spojené s dovozem nejsou výhodné. Současně nelze opomenout ani přísná pravidla v soužití s konvenční formou zemědělství,“ uvedl mluvčí resortu Hynek Jordán. Dodal, že postoje států EU na GMO jsou spíše negativní, ale nepodložené vědeckými stanovisky.
V Česku letos ubylo sedm pěstitelů, zůstává jich 11. V roce 2008, kdy byla v ČR GM kukuřice nejrozšířenější, ji pěstovalo 167 subjektů na ploše přesahující 8300 ha. Z celkové výměry kukuřice se nyní její varianta s vloženým genem z půdní bakterie pěstuje na 0,3 procenta plochy. Nejvíce jí je ve Středočeském kraji, naopak letos zmizela z Kraje Vysočina či z Moravskoslezského a Olomouckého kraje.
„Jsme pro to, aby strava, kterou do sebe my i naše hospodářská zvířata dostávají, byla čistá – bez stop chemikálií a genetické manipulace,“ řekl mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek. Podle něj je i trend snižování plochy GM kukuřice důkazem, že v Česku není potřebná.
Plodina se v ČR používá jako krmivo pro hospodářská zvířata či jako surovina k výrobě bioetanolu a bioplynu, ne k potravinářským účelům. Je jedinou geneticky modifikovanou plodinou, která se v EU může pěstovat.
V červenci podpořily senátní výbory návrh Evropské komise, aby členské státy měly pravomoc upravit rozsah použití geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území. Případný zákaz či omezení ale podle výborů nesmí představovat omezení možnosti přepravy těchto produktů.
Unijní pravidla umožňují členským státům přijímat opatření, která omezují nebo zakazují používání povolených geneticky modifikovaných organismů pouze tehdy, pokud jsou schopny prokázat, že daný produkt může představovat riziko pro zdraví a životní prostředí. Za 12 let ale ještě nebylo mezi členskými státy dosaženo kvalifikované většiny k přijetí či odmítnutí návrhu komise o povolení geneticky modifikovaných organismů.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *