Počet českých potravin s chráněným označením v Evropě stagnuje

Počet českých potravin, které mají chráněné označení na celoevropské úrovni, poslední dva roky stagnuje. Důvodem je nevstřícný přístup Úřadu průmyslového vlastnictví. Uvedla to dnes na tiskové konferenci Potravinářská komora. Potravináři chtějí situaci řešit s vedením úřadu a ministerstvem zemědělství.

Za poslední dva roky se podle komory počet chráněných označení nezvýšil. V rámci EU mají označení Zaručená tradiční specialita, Chráněné zeměpisné označení či Chráněné označení původu stovky výrobků. V České republice je jich více než třicet. Žádost o zápis do seznamu vedeného Evropskou komisí se podává právě na Úřad průmyslového vlastnictví, v případě označení Zaručená tradiční specialita na ministerstvo zemědělství.

Letos je podle něj již podána žádost o chráněné zeměpisné označení pro Český mák a bude následovat Český česnek. Falšování českého máku způsobuje pěstitelům velké problémy, dodal ředitel. V Bruselu také například leží žádost o registraci Pražské šunky.

Od roku 1992 se snaží EU chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra.

Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. Česká republika má zaregistrovaného třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo. Pokud jsou potraviny a zemědělské produkty vyráběny tradičními metodami déle než čtvrt století, mohou být chráněny jako zaručené tradiční speciality. Jde například o špekáčky, lovecký salám, spišské párky nebo liptovský salám.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *