Podpora regionálních produktů

Při své nedávné návštěvě Liberecka se ministr zemědělství Ivan Fuksa zajímal o postup odstraňování povodňových škod v oblasti, která byla záplavami loňského roku postižena nejvíc. Ochutnal rovněž místní výrobky oceněné v letošním ročníku Regionální potraviny a jednal se zemědělci z kraje především o podpoře českých a regionálních produktů a o ochraně zemědělského půdního fondu.

Při schůzce se zástupci Regionální agrární rady v Liberci ministr Ivan Fuksa zdůraznil svoji podporu českým a regionálním výrobkům. „Jsem rád, že projekt Regionální potravina v záplavě potravin s velmi rozdílnou kvalitou upozorňuje na kvalitní produkty domácího zemědělství a potravinářství,“ uvedl ministr. Předseda Regionální agrární rady v Liberci Martin Balatka považuje za pozitivní, že bude pokračovat podpora regionálních potravin a produktů, které by se mohly více uplatňovat na českém trhu. Podle Balatky zájem o účast v soutěži regionální potravina výrazně narostl.
Ministr připomněl, že při jednání se dotkli i tématu zemědělského školství. „Bohužel české školství se začalo řídit dvěma faktory, žádná maminka nechtěla mít ze svého syna instalatéra nebo jiného řemeslníka. Tomuto se přiblížily i školy, že začaly zavádět obory manažer, podnikatel s maturitou. Důsledkem toho je, že nemáte instalatéra, nemáte kovoobráběče, je to nedostatkové zboží,“ prohlásil ministr. Dalším faktorem podle něj je, že gymnázium je nejlacinější střední škola, nejdražší jsou pak odborné školy a učební obory. Do kategorie poměrně drahých škol patří i zemědělské školy. Mají své statky, potřebují k tomu techniku a to je velmi drahé. Přitom nemohou být příjemci evropských dotací jako farmáři. „Je to téma, které je třeba věnovat pozornost,“ podotkl s tím, že ministerstvo zemědělství pomáhá vzbudit zájem o zemědělství i takovými propagačními akcemi jako je podpora farmářských slavností, díky nimž mohou mladí lidé zjistit, že hospodařit není lehké, ale je to svobodné povolání.
Přísnější podmínky hospodaření Ministr se zástupci kraje jednal i o problematice půdní eroze, která podle analýz ohrožuje asi 45 procent celkové rozlohy orné půdy v České republice. Upozornil, že od 1. července platí pravidla správné zemědělské praxe tzv. GAEC 2 i na mírně erozně ohrožených půdách. Sedláci je tak budou uplatňovat na zhruba 15 procentech celkové rozlohy orné půdy v České republice. Ministerstvo zemědělství si od nových pravidel slibuje ochranu krajiny i veřejného majetku, zlepšení kvality půdy, a tím také udržitelné hospodaření. „Půda je nenahraditelný a jen pomalu se obnovující přírodní zdroj. V podmínkách intenzivní zemědělské výroby se bohužel eroze zrychluje. Masivní scelování pozemků do velkých bloků, pěstování monokultur nebo nešetrné obhospodařování bez ohledu na svažitost pozemků a další přírodní podmínky nerespektuje zásady protierozní ochrany. Pro zemědělce to znamená zhoršení kvality půdy a snížení výnosu. Škody působené erozí se ale projevují například i znečištěním vodních zdrojů, splavená ornice zanáší kanalizace, komunikace, poškozuje vodoteče a obecně majetky třetích osob,“ sdělil následně Fuksa. Erodované půdy také zhoršují průběh povodní a zvyšují povodňové škody. Podle zásad GAEC 2 zemědělci mohou i na mírně erozně ohrožených půdách pěstovat širokořádkové plodiny pouze s využitím půdoochranných technologií. Zemědělec si sám vybere jeden z navržených postupů, který pro něj bude ekonomicky a organizačně nejpřijatelnější. K dispozici zemědělcům budou v první fázi také vyškolení poradci, kteří jim přímo na místě, na jejich konkrétním poli doporučí vhodná opatření. „Snažili jsme se, aby pravidla měla prokazatelně dobrý vliv na ochranu půdy a přitom zemědělce příliš finančně nebo byrokraticky nezatěžovala, “ uvedl ministr s tím, že do konce letošního roku budou inspektoři Státního zemědělského intervenčního fondu v rámci náběhového období zemědělce pouze upozorňovat, bez udělování sankcí, na nedostatky v hospodaření a na rizika, kterým by se vystavili, kdyby nedodržovali GAEC 2. Pokud se však od příštího roku zemědělci nebudou držet zásad GAEC 2, můžou přijít o část dotací. Výše sankcí se bude určovat individuálně a bude se odvíjet od závažnosti porušení a od faktu, jestli zemědělec případně porušil zásady správné zemědělské praxe opakovaně.
„Soubor protierozních opatření je otevřený seznam, do něhož bude možné nová opatření přidávat, nebo z něj naopak některá, která se neosvědčí, odebírat. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy a se Státním zemědělským intervenčním fondem na podzim připraví „protierozní kuchařku“, která vychází z návrhů a konkrétních zkušeností zemědělců. Příručka jim poskytne veškeré praktické informace důležité pro plnění standardu GAEC 2. Současně v ní naleznou seznam vyškolených poradců – specialistů na erozi, kteří budou schopni posoudit erozní ohroženost konkrétního půdního bloku, poradit nejvhodnější technologii a navrhnout optimální opatření. Rozhodovací pravomoc, jak ochránit půdu, bude do velké míry na zemědělci, zároveň to však pro něj bude znamenat i větší zodpovědnost,“ řekl ministr Fuksa.
Balatka uvedl, že zemědělci tento způsob vítají. Podle nich je lepší, než kdyby jim někdo nařizoval, jaké plodiny mají pěstovat.
Náhrada povodňových škod Ministr poznamenal, že diskutovali i na téma odstraňování povodňových škod. Složitá a zdlouhavá projektová příprava brzdí v Libereckém kraji obnovu záplavami poškozených vodních děl a vodotečí ve správě Povodí Labe. Podle ředitele jabloneckého závodu Povodí Labe Jaroslav Jarouška příprava projektů je velmi náročná, v některých případech se na ní bude pracovat i rok. Práce ale podle něj nelze urychlit. „Musíme dodržovat zákony,“ vysvětlil. Značné škody způsobila velká voda také na vodárenské infrastruktuře. „Přispívali jsme na opravu zničených vodovodů a kanalizací a také čistíren odpadních vod, ale i na vybudování nových čistíren,“ řekl Fuksa. Další peníze podle něj šly do obnovy v povodí, na obnovu a prohlubování koryt. Zatímco na obnovu v povodí a protipovodňová opatření má ministerstvo miliardy, na vodovody a kanalizace je peněz méně a požadavky navíc převyšují možnosti fondu zhruba desetinásobně.
Záplavy, které loni v srpnu postihly Liberecký kraj, způsobily škody přes osm miliard korun a postihly více než polovinu území kraje. Největší škody zůstaly na vodohospodářském a zemědělském majetku, přesáhly 2,418 miliardy korun. Zhruba na sto milionů odhadli škody zemědělci, na více než 33 milionů vyčíslil škody na svém majetku Pozemkový fond ČR. Ten mimo jiné financoval vyčištění zanesených pozemků od naplavenin nebo obnovu některých cest a koryt potoků. „Financujeme také opravy protržených hrází dvou rybníků na Českolipsku dohromady za 31 milionů korun,“ konstatoval ředitel Pozemkového fondu Radim Zika. Povodí Labe přitom vyčíslilo škody na státním vodohospodářském majetku na 1 579 milionu korun, dosud bylo na jejich odstranění uvolněno 47,633 milionu korun. Další prostředky ve výši 192,568 milionu korun už jsou vyčleněny v režimu odsouhlasených žádostí na akce v různé fázi přípravy jejich realizace. Oproti původním odhadům škod nedochází k navyšování jejich nákladů, naopak, v průběhu zpracování projektových dokumentací se daří nacházet úspory, ušetřit oproti původním odhadům se daří také díky výběrovým řízením na dodavatele stavby.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *