Poplatek určuje obec

Nejen obyvatelé měst a obcí, ale i ti, kteří žijí na odlehlých farmách a chataři s chalupáři budou od letošního roku platit za likvidaci odpadů. Ukládá jim to nový zákon o odpadech, který platí od počátku roku. Výše poplatku a možnosti jeho snížení či odpuštění pro určité skupiny obyvatel ponechává zákon zcela v rukou obce.

Podle ministra životního prostředí Miloše Kužvarta zákon (č. 185/2001 Sb.) umožní obcím poplatky nejen stanovit, ale také vybírat a účinně vymáhat. Promítat by se do nich měly všechny náklady obce na odpady, tedy i zametání veřejných prostranství a vyvážení odpadů z košů na nich umístěných. Sazba poplatku je dvousložková. Je tvořena jednak pevnou částkou 250 korun a dále částkou, kterou obec určí na základě svých skutečných nákladů předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu. Tato druhá složka poplatku může činit nejvýše opět 250 korun. Podle informací, které má ministerstvo životního prostředí k dispozici, tak například město Štenberk s 15 tisíci obyvateli stanovilo poplatek na 310 Kč, Rýmařov s 10 tisíci na 469 Kč, Liberec na 480 Kč, České Budějovice na 444 Kč. Stanovenou výši poplatku platí obci v daném roce všechny osoby, které mají na jejím území trvalý pobyt. Obec přitom může ve své vyhlášce určit slevy, popřípadě stanovit okruh osob, kterým poplatek odpustí. Tak například v již zmíněném Rýmařově neplatí osoby v základní vojenské službě a ve výkonu trestu odnětí svobody. Polovinu stanovené výše dají ti obyvatelé, kteří žijí v domech vytápěných pouze ekologickými palivy (např. dřevo, plyn) a důsledně separují odpad, slevu 25 procent mají lidé, kteří buď žijí v domech vytápěných ekologickými palivy, nebo třídí odpad. Některé obce vyjímají z placení rodiny se třemi a více dětmi, děti do jednoho roku nebo naopak občany starší 80 let apod. Obci zaplatí i chataři a chalupáři, kteří mají své rekreační objekty na jejím území. Bez rozdílu počtu osob a délku jejich pobytu během roku dostane obec za každý takový objekt každoročně částku rovnající se výši, kterou stanovila na jednoho svého trvale hlášeného obyvatele. Zákon neosvobozuje od placení ani ty, kteří trvale žijí na samotách daleko od obce. Podnikatelé – fyzické i právnické osoby, které působí na území obce, musí buď samy zajistit likvidaci odpadů, které produkují, nebo uzavřít s obcí smlouvu a platit jí dohodnutou částku.
Kužvart připomíná, že čím více občanů bude třídit odpad, tím menší budou náklady obce na likvidaci netříděného komunálního odpadu a naopak větší její příjem z prodeje odpadů separovaných podle materiálového složení. Tím podle něj mohou občané výši pohyblivé složky poplatku ovlivnit.
Zákon (stejně jako jeho předchůdce) zavádí povinnost zpětného odběru určitých výrobků a zařízení, a to od 23. února letošního roku. Jde například o minerální oleje, elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, výbojky a zářivky či pneumatiky. Od počátku příštího roku se tato povinnost rozšiřuje i na chladničky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *