Postavení českého zemědělství

Česká republika se podle analýzy dat šetření FADN (Zemědělská účetní datová síť), nachází zhruba na polovině průměru hrubé produkce Evropské unie. Za tímto výsledkem stojí zejména nižší úroveň vkladů, čímž se snižuje jednotkový přírůstek. Vyplývá to ze studie Postavení českého zemědělství, kterou nedávno prezentoval ředitel Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Václav Bašek.

Česká republika patří podle tohoto sledování mezi členské státy charakterizované neuspokojivým vývojem ukazatelů efektivnosti.V ukazateli hrubé přidané hodnoty (HPH) na hektar si v průměru za období 2004 až 2006 stojí po Slovensku mezi srovnávanými devíti zeměmi na druhé nejhorší pozici. „Nachází se ale v čele postkomunistických zemích,“ zdůraznil Bašek s tím, že celková zemědělská produkce EU-25 představuje v průměru 51,6 tisíce na hektar zemědělské půdy, kdežto Česká republika vykazuje 31,8 tisíce Kč/ha a Slovensko 19,2 tisíce Kč/ha. „Výjimečnou pozici v tomto ukazateli zaujímá Nizozemsko, jehož celková zemědělská produkce na hektar zemědělské půdy je pětkrát větší než průměr Evropské unie,“ podotkl ředitel ÚZEI.
Připomněl, že zemědělství postsocialistických zemí vůbec zaostává za vyspělými zeměmi. Nižší produkční výkonnost je dána zejména skladbou produkce. V podnicích v ČR je na rozdíl třeba od Nizozemska větší celkové zastoupení rostlinné než živočišné produkce. „Za sledované tři roky se udály v zemědělství ČR jen malé strukturální změny. Rostlinná výroba představuje 51 procent celkové produkce, 43 procent tvoří živočišná výroba a šest procent ostatní produkce,“poznamenal ředitel ÚZEI.
Výsledky šetření jsou podle něj také ovlivněny metodikou šetření FADN, která nezachycuje přidruženou výrobu zemědělských podniků. Přitom ta byla významnou součástí jejich celkové produkce. Na druhou stranu však je do ní započítávána agroturistika, která je významná zejména u farem v Rakousku. „V rámci metodiky FADN je srovnáván průměrný podnik,“ informoval.
Lépe než v celkové zemědělské produkci v přepočtu na hektar si Česká republika vede v přepopočtu na průměrného pracovníka (AWU). V něm ČR, která dosahuje 899 tisíc Kč/AWU, zastává v průměru 80 procent úrovně EU-25. Je to však dvakrát více než Polsko. EU-25 vykazuje 1,119 milionu Kč/AWU. 
Nepřímým ukazatelem produktivity pak je počet hektarů zemědělské půdy na AWU. V ČR představuje 28 ha/AWU, Velká Británie vykazuje 65 ha/AWU, Slovensko má 31 ha/AWU, Nizozemsko 13 ha/AWU a Polsko 10 ha/AWU). Podle Baška se ukazuje, že přece jen v zemědělství není zaměstnáno tolik lidí. Bašek upozornil, že tento ukazatel je pouze pomocný. Ovlivňuje ho velikostní struktura podniků, výrobní zaměření včetně intenzity výroby, přírodní podmínky a podobně. „Ačkoliv rozdíl v hektarech na AWU není tak výrazný, rozdíl v zemědělství je velký. „Například nizozemské zemědělství je vysoce produktivní s velkým podílem náročných výrob. Úžasně také zhodnocuje všechny vklady včetně práce. To je vidět v hrubé přidané hodnotě na pracovníka. Na druhé straně pak stojí Polsko, kde je resortu zaměstnáno sice hodně lidí, ale jeho výkonnost je mnohem menší“ podotkl.
Nevyužívají výhodu velikosti Velké podniky v České republice podle Baška nevyužívají výhodu své velikosti. „Velký podnik by měl být kapitálově silný a podle toho by měl vykazovat i své ekonomické výsledky. Tomu tak však většinou není. Poukázal jsme na to na výnosech, kde i ve srovnání se sousedním Německem pokulháváme,“ podotkl ředitel ÚZEI. Zatímco Německu dosáhlo v roce 2006 výnos pšenice 6,86 tuny z hektaru,.Česká republika vykázala 4,78 tuny z hektaru. Průměr EU-25 činil 5,97 tuny z hektaru.
K posunu došlo však podle Baška v užitkovosti dojnic. Dostali jsme se k průměru EU -25. Průměrná dojivost krav v ČR dosáhla 6272 kilogramů za rok, v EU-25 však představovala 6439 kilogramů za rok. „ČR za sledované období má nesporně pozitivní trend, přesto například Nizozemsko vykazuje ještě zhruba o 1500 kilogramů za rok více,“ informoval.
Podle Baška zajímavé je i porovnání provozních podpor. Zcela výsadní postavení v této oblasti zaujímá Rakousko. Vyplácené podpory zde ve sledovaném období pokrývaly více než jednu třetinu hodnoty produkce. „Musíme si ale uvědomit, že velká část podpor směřuje na LFA a agroenvironmentální opatření, která jsou kofinancována státem,“ podotkl ředitel ÚZEI. V České republice se tento ukazatel pohyboval na 19 procentech v roce 2006 a dále roste. „Je to pro nás ale určitým způsobem nepříznivé. Podpory se sic neustále zvyšují, ale produkce stagnuje,“ prohlásil Bašek.
V průměru za období 2004 až 2006 průměrný roční objem provozních podpor na hektar zemědělské půdy dospěl v českém zemědělství k 6 000 korun na hektar (Kč/ha) proti 19 500 Kč/ha v Rakousku, 12 200 Kč/ha v Nizozemsku, 11 700 Kč/ha v Německu a 10 800 Kč/ha ve Francii. Se vstupem do Evropské unie se pozice českého zemědělství však zlepšovala. Zatímco ve srovnání s Českou republikou byly v roce 2004 v Rakousku provozní podporyna hektar zhruba 4,5násobně větší, tak v roce 2006 byly vyšší o 2,4 násobek.. V každém případě ve výši provozních podpor si nové členské státy stojí v podstatně horší pozici a až do vyrovnání této disproporce mají objektivně ztížené soutěžní podmínky na jednotném trhu EU, konstatoval.
Problém duální struktury Při šetření v oblasti zemědělství se podle Baška objevují problémy, vyplývající z duální struktury podniků. „Na jedné straně tu existují velké podniky, kterých je kolem třech tisíc, a na druhou stranu máme podniky většinou fyzických osob. Jsou jich sice desetitisíce, ale jsou malé. Tento fakt určitým způsobem ovlivňuje výsledky šetření,“ poznamenal s tím, že šetření FADN zahrnuje 14 300 podniků, které obhospodařují zhruba 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy. „Chtěl bych tak poděkovat všem podnikům, které nám poskytly dat,“ řekl.
Průměrný podnik v České republice obhospodařuje asi 250 hektarů. Na Slovensku to je ještě více, a to 550 hektarů. Na druhou stranu v Polsku, kde je hodně malých rodinných farem, je jejich průměrná výměra 17 hektarů. Průměr Evropské unie přitom představuje 35 hektarů. Francie a Německo vykazují průměrnou velikost asi 75 hektarů, Velká Británie asi 150 hektarů. „Velikost podniků je v mnoha směrech dána historickým vývojem. Zajímavé je srovnání Francie a Německa, které mají přibližně stejnou velikost podniků,“ uvedl s tím, že větší průměrná velikost německých podniků je dána zejména východní částí- připojením bývalé Německé demokratické republiky. Ve Francii došlo ale ke zvětšování farem postupným historickým vývojem. „Z toho vyplývá, že pozice Francie a Německa je si velmi blízko – jsou to silní hráči. Je to vidět třeba i na projednávání health checku,“ podotkl.
Jiná metodika Bašek připomněl, že analýza ÚZEI týkající se postavení českého zemědělství v rámci EU vychází z oficiálních výsledků šetření FADN, které přináší informace o hospodaření zemědělských podniků v letech 2004 až 2006. „Novější data nejsou v takovém rozsahu k dispozici,“ poznamenal ředitel ÚZEI. Metodika FADN je přitom odlišná od účetních standardů → výsledky nelze lineárně ztotožnit s ukazateli účetních výkazů ČR. Například do ukazatelů produkce i spotřeby se započítává vnitropodniková spotřeba vlastního meziproduktu, v odpisech dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejsou uvedeny odpisy zvířat základního stáda, a další. Z důvodu přehlednosti mezinárodní srovnání omezeno na devět členských zemí a průměr za EU 25 celkem. Cílem bylo posoudit výsledky českého zemědělství ve srovnání s vybranými členskými státy, jejichž půdní a klimatické podmínky jsou si blízké, a státy, které jsou rozhodující nositelé produkčních kapacit na evropském kontinentě. Jde například o Nizozemsko, jež je zhruba srovnatelně veliké, ale má nepoměrně výkonnější a produktivnější zemědělství a je příkladem země s aktivní zahraničněobchodní bilancí za úsek agrární produkce, nebo Spojené království Velké Británie a severního Irska, které se velikostní strukturou také přibližuje parametrům slovenského a českého zemědělství, dodal Bašek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *