Potravináře čeká změna značení

Pro povinné uvádění nutričních informací a doporučených denních dávek na obalech potravin se vyslovil v uplynulých dnech Evropský parlament. Zamítl však návrh na semafory na etiketách, které by upozorňovaly na vysoký, střední či nízký obsah některých rizikových látek, například soli, cukru nebo tuku v potravinách. Byl také proti tomu, aby se semafory zaváděly na národní úrovni.

 Podle europoslankyně Němky Renate Sommerové se proti semaforům vyslovily dvě třetiny jejích kolegů. Jak uvedla, tento systém vznikl ve Velké Británii pro pohotové pokrmy a není podle ní vhodný pro základní potraviny. Navíc světla semaforu ne vždy správně rozlišují mezi potravinami nutričně cennými a méně hodnotnými pro výživu. Například z obalu ořechů, které jsou důležité pro obsah minerálů a vitamínů, by kvůli obsahu tuku svítilo varovné červené světlo. Zkušenost z Velké Británie také podle Sommerové ukázala, že výrobci ve snaze vyhnout se červenému světlu semaforu nahrazují cukr syntetickými sladidly, kuchyňskou sůl glutamanem sodným apod. Jako v těchto uvedených případech se může jednat o obohacení výrobku o látky, které jsou ze zdravotního hlediska spíše problematické.
Europoslanci podpořili návrh Evropské komise, podle nějž by se na balení potravin mělo uvádět množství v nich obsaženého tuku, cukru, soli a energie a také dávka na 100 g nebo 100 ml potraviny. Hlasovali také pro to, aby se konzumenti v budoucnu z obalu dozvěděli podrobnosti o bílkovinách, vláknině a tucích s transnenasycenými mastnými kyselinami. Nutné bude vytvořit takové podmínky, aby údaje byla čitelné.
Uvádění země původu je v současné době povinné pro některé potraviny, například pro hovězí maso, med, olivový olej a čerstvé ovoce a zeleninu. Europoslanci doporučili rozšířit tento seznam ještě o ostatní masa, včetně drůbeže, dále o mléčné výrobky a další potraviny vyráběné jen z jedné suroviny.
Značení masa by mělo informovat o tom, kde se zvíře, z něhož pochází, narodilo, bylo krmeno a poraženo. Z etikety na mase by se také kupující měl dozvědět, zda bylo zvíře poraženo bez omráčení (košer porážka apod.).
Z informací na obalu by měl spotřebitel také jasně poznat, zda si opravdu kupuje uvedený produkt a ne jeho napodobeninu. Například, zda místo sýra vyrobeného z mléka si domů nenese imitaci obsahující rostlinný tuk.
Europoslanci chtějí, aby zmíněná pravidla pro označování neplatila pro nebalené potraviny, jako je například maso u řezníka. Výjimku by měly mít i ručně vyráběné produkty z malých podniků. Většina členů parlamentu je i pro to, aby se tento způsob značení netýkal ani alkoholických nápojů. Výjimku však v žádném případě nechtějí pro míchané alkoholické nápoje.
Pro návrh komise se vyslovilo 559 poslanců, 54 bylo proti a 32 se zdrželo hlasování. Nečeká se však, že by zemědělští ministři, kteří se budou návrhem zabývat na své radě, k němu neměli žádné připomínky. Je tedy pravděpodobné, že se materiál vrátí europoslancům ke druhému čtení. Až hotová legislativní norma nabude účinnosti, bude mít potravinářský průmysl v unii tři roky na to, aby se jejím požadavkům přizpůsobil. Menší podniky s méně než 100 zaměstnanci a ročním obratem pod pět milionů eur budou mít přechodné období pětileté.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *