Pravidla pro vinice podle unie

Řadu změn přináší nový zákon o vinařství a vinohradnictví, který nabyl účinnosti v konci května letošního roku. Spolu s ním platí pro tuto oblast i u nás řada nařízení evropské rady a komise. Novinky pocítí i pěstitelé.

Jednou ze zásadních změn v zákoně je zákaz vysazovat nové vinice bez práva na novou nebo opětovnou výsadbu. O ně je třeba zažádat Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Práva na novou výsadbu však může ústav dávat v míře velmi omezené. Celkovou plochu našich vinic lze totiž rozšířit jen o dvě procenta z rozlohy, s níž jsme vstupovali do Evropské unie, tedy z 19 262 ha. Povolení ÚKZÚZ je třeba i pro opětovnou výsadbu. Kdo je získá, může na místě vyklučené vinice do osmi let vysadit novou. Pokud to v této době nestihne, rozloha jeho vinice se stane součástí státní rezervy pro novou výsadbu. Zákon posiluje vlastnická práva k pozemku, na němž vinice roste. Pokud totiž pěstitel vinice není totožný s vlastníkem pozemku, musí dát souhlas k jejímu vyklučení i vlastník pozemku. V případě, že o opětovnou výsadbu požádá majitel pozemku i pěstitel, dostane toto právo majitel pozemku.. Pokud ten však do dvou let neprokáže, že splňuje podmínky pěstitele, udělí ÚKZUS právo na opětovnou výsadbu pěstiteli, jemuž vlastník nedal souhlas, nebo jinému, který bude tento pozemek užívat. V případě, že pěstitel vysází novou vinici nebo původní vinici obnoví bez předchozího povolení, stanoví ÚKZÚZ lhůtu, do níž musí vinici vyklučit. Pokud tak neučiní, nařídí ústav její likvidaci na náklady pěstitele. O způsobu zpracování hroznů, popřípadě o osudu produktů z nich vyrobených rozhodne Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Registrovat se musí každá vinice, která má více než deset arů a na žádost pěstitele lze registrovat i vinice menší. Vinice do deseti arů jinak registraci nepodléhají a jejich majitelé nebo nájemci nemusí podávat žádná hlášení. Ovšem hrozny a víno (a také burčák) z neregistrovaných vinic se nesmějí prodávat (a to ani ve stánku u silnice). Hrozny, víno i burčák z nich slouží pouze pro potřeby pěstitele a jeho rodiny. Hrozny se nemohou prodávat ani na zpracování na víno. Důvodem je, že vína, která se dostávají na trh, musí mít prokazatelný původ. Pokud by Státní zemědělská a potravinářská inspekce zjistila, že se do výroby dostaly hrozny z neregistrovaných vinic, zakáže uvedení na trh celé šarže, byť by šlo jen o malou příměs hroznů neprokazatelného původu, uvádět na trh. Pěstitel musí vést záznamy o osázené ploše vinic a hektarových výnosech. Hektarový výnos z vinice může činit nejvýše 12 tun hroznů. Pěstitel nesmí uvést na trh větší množství jakostního nebo zemského vína, než odpovídá tomuto výnosu z jeho vinic. Při vyšším výnosu může přebytečné hrozny použít na výrobu stolního vína nebo je na výrobu tohoto vína prodat.
Libuše Alterová

Jednou ze zásadních změn v zákoně je zákaz vysazovat nové vinice bez práva na novou nebo opětovnou výsadbu. O ně je třeba zažádat Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Práva na novou výsadbu však může ústav dávat v míře velmi omezené. Celkovou plochu našich vinic lze totiž rozšířit jen o dvě procenta z rozlohy, s níž jsme vstupovali do Evropské unie, tedy z 19 262 ha. Povolení ÚKZÚZ je třeba i pro opětovnou výsadbu. Kdo je získá, může na místě vyklučené vinice do osmi let vysadit novou. Pokud to v této době nestihne, rozloha jeho vinice se stane součástí státní rezervy pro novou výsadbu. Zákon posiluje vlastnická práva k pozemku, na němž vinice roste. Pokud totiž pěstitel vinice není totožný s vlastníkem pozemku, musí dát souhlas k jejímu vyklučení i vlastník pozemku. V případě, že o opětovnou výsadbu požádá majitel pozemku i pěstitel, dostane toto právo majitel pozemku.. Pokud ten však do dvou let neprokáže, že splňuje podmínky pěstitele, udělí ÚKZUS právo na opětovnou výsadbu pěstiteli, jemuž vlastník nedal souhlas, nebo jinému, který bude tento pozemek užívat. V případě, že pěstitel vysází novou vinici nebo původní vinici obnoví bez předchozího povolení, stanoví ÚKZÚZ lhůtu, do níž musí vinici vyklučit. Pokud tak neučiní, nařídí ústav její likvidaci na náklady pěstitele. O způsobu zpracování hroznů, popřípadě o osudu produktů z nich vyrobených rozhodne Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Registrovat se musí každá vinice, která má více než deset arů a na žádost pěstitele lze registrovat i vinice menší. Vinice do deseti arů jinak registraci nepodléhají a jejich majitelé nebo nájemci nemusí podávat žádná hlášení. Ovšem hrozny a víno (a také burčák) z neregistrovaných vinic se nesmějí prodávat (a to ani ve stánku u silnice). Hrozny, víno i burčák z nich slouží pouze pro potřeby pěstitele a jeho rodiny. Hrozny se nemohou prodávat ani na zpracování na víno. Důvodem je, že vína, která se dostávají na trh, musí mít prokazatelný původ. Pokud by Státní zemědělská a potravinářská inspekce zjistila, že se do výroby dostaly hrozny z neregistrovaných vinic, zakáže uvedení na trh celé šarže, byť by šlo jen o malou příměs hroznů neprokazatelného původu, uvádět na trh. Pěstitel musí vést záznamy o osázené ploše vinic a hektarových výnosech. Hektarový výnos z vinice může činit nejvýše 12 tun hroznů. Pěstitel nesmí uvést na trh větší množství jakostního nebo zemského vína, než odpovídá tomuto výnosu z jeho vinic. Při vyšším výnosu může přebytečné hrozny použít na výrobu stolního vína nebo je na výrobu tohoto vína prodat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *