Autor
Kategorie:
Nezařazené

Principy preventivní medicíny

Tradiční programy sledování krav v tranzitním (přechodném, okoloporodním, peripartálním) období se zaměřují především na frekvenci výskytu onemocnění po otelení. Avšak sledování a hodnocení efektivity programu okoloporodní kontroly podle výskytu onemocnění má několik nedostatků, jak dokládá tento příspěvek.

Porovnání četnosti výskytu jednotlivých onemocnění mezi jednotlivými chovy ztěžuje to, že parametry nejsou u jednotlivých chovatelů definovány stejně. Relativně nízká frekvence onemocnění ztěžuje interpretaci významných změn ve výskytu onemocnění. Pro uvedené nedostatky používá naše pracoviště pro klinické vyšetřování objektivnější kritéria, která jsou zahrnuta v takzvaném Transition Cow IndexTM (TCI – index tranzitního období).
Dále využíváme rovněž hodnocení procentuálního obsahu tuku a poměru procenta tuku a procenta bílkovin v mléce zjištěného v první kontrole užitkovosti po otelení, hodnocení brakace dojnic v prvních 60 dnech laktace a analýzu změn počtu somatických buněk v období stání na sucho.

Faktory vlivu

Úsilí řídit a zlepšovat zdravotní stav a užitkovost krav v tranzitním období se tradičně soustřeďovalo na krmné dávky v období před porodem a po porodu. Většina velkých chovů dojnic používá dobře sestavené a správně podávané krmné dávky pro tranzitní období, a přesto mnohé tyto chovy stále bojují s problémy u krav po otelení.
Na základě objektivních kritérií jsme posuzovali programy pro krávy v tranzitním období v různých chovech, provedli terénní průzkum a definovali praktiky používané v nejúspěšnějších programech u chovů s volným ustájením.
Jak se zdá, hlavními faktory, které ovlivňují toto období, jsou prostor krmného žlabu (na zvíře), minimalizace přesunů krav mezi kotci, kvalita povrchu lože, velikost lehacích boxů a prostoru pro březí a rozdojovaná zvířata a konečně kvalita programů sledování zdravotního stavu (založených mj. na hodnocení chuti k příjmu krmiva a na sledování projevů chování zvířat).
V příspěvku jsou diskutována kritéria používaná v našem klinickém výzkumu zaměřeném na stanovení měřítek úspěšných programů řízení (managementu) krav v tranzitním období. Jsou v něm také shrnuty hlavní praktiky úspěšného řízení, využívající nejúčinnější programy kontroly tranzitního období.

Objektivní kritéria pro posouzení programů 

Index tranzitního období (TCI) byl vyvinut za účelem objektivního monitoringu užitkovosti a celkového vývoje krav po otelení. TCI využívá údaje DHIA (Dairy Herd Improvement Association) z kontrol užitkovosti v předchozí laktaci a dosazuje je do rovnice, která predikuje užitkovost v první kontrole užitkovosti v nové laktaci a porovnává poté skutečnou užitkovost s predikovanou. Rozdíl je TCI. Stanoví se odhad užitkovosti za laktaci 305 dní promítnutím hodnot z první kontroly užitkovosti.
Predikční komponent TCI byl vyvinut s použitím dat DHIA získaných přibližně od 500 000 krav ve 4000 chovech a byl zpřístupněn prostřednictvím organizace AgSource, Inc., tj. farmářskou službou DHIA, sídlící ve Wisconsinu.
Faktory použité ve finálním modelu zahrnují:
– den laktace (Days In Milk, DIM), v němž byla provedena první kontrola užitkovosti (omezený intervalem 5 – 40 DIM),
– předchozí užitkovost v laktaci 305 dní,
– skutečnou délku předchozí laktace ve dnech,
– začátek aktuální laktace (porodem nebo abortem),
– začátek předchozí laktace (porodem nebo abortem),
– měsíc otelení,
– počet somatických buněk při poslední kontrole užitkovosti v závěru předchozí laktace, počet dnů stání na sucho,
– frekvenci dojení v aktuální laktaci,
– frekvenci dojení v předchozí laktaci, pořadí laktace,
– plemeno krav a použití bovinního somatotropinu (Posilac, rBST) na úrovni stáda.
Index TCI je stanoven pro každou krávu ve stádě v první kontrole užitkovosti každé laktace (počínaje druhou laktací) a je vyjádřen v librách mléka produkovaného za laktaci (305 dní). Například kráva, která má subklinickou ketózu v den první kontroly užitkovosti, může produkovat o 15 liber mléka denně méně, než se očekává, proto její TCI může být o 4000 liber nižší v porovnání s očekávanou produkcí mléka za laktaci (305 dní) stanovenou na základě první kontroly užitkovosti.
Roční průměrné TCI stáda jsou stanovovány pro každé stádo zvlášť.
TCI poskytuje objektivní měřítko efektivity programu pro řízení tranzitního období v chovu. Pro stádo dojnic je hodnota pro 10. percentil (statistický ukazatel percentil představuje hodnotu variační řady oddělující její stý díl) – 1000 liber, pro 50. percentil 0 liber a pro 90. percentil + 1000 liber.

Tuk : protein

Poměr procenta tuku a procenta bílkovin (T/B) zjištěných v první kontrole užitkovosti: dojnice s vysokým poměrem v 1. kontrole užitkovosti mají zvýšené riziko vzniku onemocnění typických pro období po porodu, jako je ketóza, dislokace slezu, kulhání a mastitida.
Poměr tuku a bílkovin (v %) se vypočte pro každé zvíře, individuální hodnoty vyšší než 1,5 jsou považovány za kritické. Pokud více než 40 % krav ve stádě má poměr vyšší než 1,4, je stádo považováno za rizikové z hlediska ketózy. Pro stádo dojnic je hodnota pro 10. percentil > 68 %, pro 50. percentil 44 % a pro 90. percentil < 22 %.

Vyřazování dojnic v prvních 60 dnech laktace 

V prvních 60 dnech laktace bývají krávy vyřazovány obvykle z důvodu onemocnění nebo poranění. Proto procento vyřazených krav v prvních měsících laktace může sloužit jako zásadní měřítko efektivity programů monitoringu krav v tranzitním období.
Existují však výjimky vybočující z obecného předpokladu, že vyřazování krav v první fázi laktace je důsledkem selhání v řízení tranzitního období. Jedná se například o prodej zvířat nebo vyřazení krav s pozitivním výsledkem testu na paratuberkulózu v rámci ozdravovacích programů. Ve většině situací jsou takové výjimky neobvyklé.
Námi používaný výpočet hodnotí intenzitu brakace do 60. dne laktace, tj. počet krav vyřazených ze stáda v prvních 60 dnech laktace dělený průměrným počtem krav přítomných ve stádě ve stejném časovém úseku. Pro stádo dojnic je hodnota pro 10. percentil > 13 %, pro 50. percentil 9 % a pro 90. percentil < 5 %.

Změny v počtu somatických buněk 

Jedná se o změny v počtu mezi poslední kontrolou užitkovosti v předchozí laktaci a první kontrolou užitkovosti v současné laktaci.
Použijeme-li počet somatických buněk (PSB) 200 000/ml jako prahovou hodnotu, která indikuje infekci mléčné žlázy, pak mohou být snadno sledovány změny ve zdravotním stavu mléčné žlázy za celé období stání na sucho.
PSB v poslední kontrole užitkovosti minulé laktace je porovnán s PSB v první kontrole užitkovosti současné laktace pro každou krávu. Nálezy mohou být klasifikovány jako nová onemocnění, vyléčená onemocnění, chronická onemocnění nebo jako zvířata bez onemocnění ve kterékoliv z těchto dvou kontrol užitkovosti.
Jako nová onemocnění po porodu jsou evidovány nálezy u krav, které měly PSB nižší než 200 000 v poslední kontrole užitkovosti před zaprahnutím, ale měly více než 200 000 v první kontrole nové laktace. Podíl nových onemocnění v období stání na sucho na úrovni stáda je sumarizován. Pro stádo dojnic je hodnota pro 10. percentil > 43 %, pro 50. percentil 23 % a pro 90. percentil < 7 %.

Praktiky spojené s nejúspěšnějšími programy
V létě roku 2006 zpracoval náš tým přehled praktik řízení tranzitního období ve velkých chovech s volným ustájením ve Wisconsinu.
Průměrná TCI skóre byla vypočtena pro všechny chovy zahrnuté v kontrole užitkovosti DHIA ve státě a bylo stanoveno jejich pořadí. Byl proveden stratifikovaný náhodný výběr stád s více než 300 kravami. Chovy jsme navštívili a hodnotili širokou škálu praktik řízení, včetně sestavování krmných dávek, vlivu ustájení, hodnocení tělesné kondice, hygieny, identifikace nemocných krav, posouzení léčby apod.
Finální analýza dat není ještě dokončena, ale předběžné analýzy ukazují, že v dalším textu uvedené ukazatele jsou těmi nejdůležitějšími faktory, jež souvisejí s průměrnými hodnotami TCI stáda.

Prostor u krmného žlabu 

Jedná se o prostor v kotcích pro krávy před porodem a po porodu. Zvětšení prostoru u krmného žlabu bylo spojeno se zlepšením indexu TCI stáda. V současné době doporučujeme 76 cm délky žlabu na krávu v kotcích pro přípravu na porod a rozdoj. Z předchozích studií, které nebyly provedeny s kravami v tranzitním období, vyplývá, že rozmezí přijatelné délky žlabu na krávu je široké. Často citovaná studie Menzi a Chase navrhuje 35 až 41 cm na krávu.
Když zvažujeme aspekty, které určují počet (hustotu) zvířat u žlabu, zdá se, že existují tři obecné faktory.
Za prvé, krávy mají alelomimetické tendence („nakažlivé chování“) a chtějí všechny žrát ve stejnou dobu. To naznačují tři vrcholy křivky krmení během dne.
Za druhé se zde projevuje silné nutkání žrát hned po založení čerstvého krmiva do žlabu a po dojení. Největší podíl krmných míst byl obsazen po založení čerstvého krmiva a návratu z dojírny. Druhá a třetí nejvyšší obsazenost krmných míst byla po druhých dvou dojeních, kdy krmivo již nebylo čerstvé.
Za třetí, tendence žrát společně je omezena šířkou těla krav – pokud je jich na danou délku žlabu mnoho a při tendenci při žraní stát dál od sebe, je snahou dominantních krav vytlačit v konkurenčních situacích při krmení podřízená zvířata. Bylo možné si povšimnout, že nejvyšší obsazenost byla přibližně 80 % při šířce krmného místa na krávu 76 cm.
Na základě našich videostudií, uskutečněných ve 12 chovech dojnic, kde byly krávy vždy sledovány po 24 hodin, víme, že krávy neobsadí více než 80 % krmných míst o délce 61 cm, kromě neobvyklých situací, jako je násilné zahnání zvířat do hlavových zábran (headlocks) pro účely rektální palpace apod. Dospělé holštýnské dojnice jsou zkrátka širší než standardní 61cm krmná místa. Dále se ukázalo, že periody, kdy je nejvíce dojnic přítomno u žlabu, jsou poměrně krátké, obvykle méně než 90 minut. Jakmile tlak na žlab začíná ustupovat, lze pozorovat, že dominantní krávy zahánějí submisívní jedince pryč ze sousedních krmných míst, opakovaně se posunují k vedlejším místům a někdy stojí u žlabu šikmo.
Data z praktického provozu, které získal Buelow ze dvou chovů dojnic v Novém Mexiku, podporují hypotézu, že průměrný příjem sušiny je snížen, když všechny krávy nemohou žrát ve stejnou dobu.
Ve dvou kotcích byl sledován průměrný denní příjem sušiny vážením krmiva před založením do žlabu a vážením nedožerků. Se zvyšujícím se počtem krav na krmné místo se průměrný příjem sušiny snižoval. Je pravděpodobné, že maximální naplněnost trávicího traktu u vysokobřezích krav je méně než 80 % kapacity. Protože se jednalo o suchostojné krávy, které neopouštěly kotec, měly by teoreticky mít jednotlivé krávy dostatek příležitostí zajistit si přístup ke krmivu poté, co se dominantní krávy nažraly.
Dvě přijatelná vysvětlení, proč tomu tak není, jsou taková, že příjem krmiva se sníží, pokud je potlačeno alelomimetické chování nebo když je krmivo, které zbývá „druhé směně“ krav, méně chutné.
Data, která zpracovali Oetzel a kol., ukazují, že nadměrná hustota zvířat a smíchání prvotelek a starších krav v období před porodem má nepříznivý vliv na užitkovost po otelení.
Po dobu několika měsíců, během kterých bylo hodnoceno krmné aditivum podávané před porodem, dosahovala v jejich sledování hustota zvířat v kotci pro přípravu na porod 62 až 138 %. Hustota zvířat vyšší než 80 % ve skupině pro přípravu na porod ve dvouřadém kotci nepříznivě ovlivnila produkci mléka u prvotelek v prvních 83 dnech laktace. Modelování dat prokázalo, že za každé zvýšení hustoty zvířat o 10 % nad 80 % kapacity kotce pro přípravu na porod, se o 1,6 lb (0,72 kg) za den snížila produkce mléka u krav na první laktaci. U těchto dvouřadých kotců 80 % obsazení stáje odpovídá 80 % obsazení krmných míst (76 cm).

Přesuny zvířat a změny skupin 

Minimalizace plánovaného počtu přesunů mezi kotci od doby 25 dnů před otelením až do doby 25 dnů po otelení byla spojena se zlepšením užitkovosti po otelení. V našich chovech s volným ustájením je průměrný počet přesunů 4,5, v rozmezí 2 až 6. Krávy vykazují mnoho behaviorálních změn (změn chování) v hodinách a dnech po přesunu do jiného kotce a výsledkem je jejich snížený příjem sušiny krmné dávky.
Ve sledováních, která náš klinický tým provedl v praktickém provozu farem, byly přesuny v době tři až devět dní před otelením vyhodnoceny jako vysoce riskantní, neboť mohou být jednou z příčin následného rozvoje nežravosti, ketózy, dislokace slezu a poté i vyřazení z chovu v první fázi laktace. Přemýšleli jsme, zda další snížení příjmu krmiva ve dnech těsně před otelením, kdy příjem krmiva již klesá, může zvýšit riziko ketózy a s ní souvisejících problémů.

Povrch lože 

Volné ustájení s písečnou podestýlkou bylo spojeno s lepším TCI. Toto zjištění je v souladu se zlepšením TCI potom, co v chovech dojnic byly modernizovány stáje a matrace nahrazeny písečnou podestýlkou. Ukázalo se, že stání a ležení u krav s normálním lokomočním skóre je identické na matracích i písku, ale krávy s byť jen mírným zvýšením lokomočního skóre na matracích více stojí a méně si lehají. Okoloporodní změny jsou spojeny se zvýšeným lokomočním skóre. To může vést k behaviorálním změnám ve stájích s matracemi, jejichž důsledkem je horší TCI.

Velikost stání

Větší plocha stání (délka x šířka) byla spojena s vyšším TCI. Zatímco využití stání kravami je také ovlivněno zábranami po straně stání a vpředu, také plocha stání do určité míry vypovídá o tom, jak snadné je pro krávu vejít do stání a odejít z něj. Náš tým doporučuje, aby stání pro dospělé holštýnské krávy mělo šířku 127 až 132 cm, měřeno od středů trubek rozdělovacích zábran. Tyto rozměry kontrastují s typizovanou standardní šířkou 114 cm u stájí stavěných v minulosti.

Sledování a identifikace problémových krav po otelení

Je těžší identifikovat otelené krávy, které mohou vyžadovat veterinární péči, když jsou zvířata ustájena ve skupinách a při krmení se mezi nimi uplatňuje konkurence. Byly proto vytvořeny různé strategie, které pomohou identifikovat problémové krávy. Z našeho průzkumu vyplývá, že nejúspěšnější byly ty programy, kde u krav bylo sledováno jejich chování a apetit, když se vrátily do kotce po dojení. Aby tato metoda mohla být úspěšně používána, musí být krmný prostor dostatečný – alespoň uvedených 76 cm na krávu. Programy sledování, které zaznamenávají denní nádoj, se jevily jako méně úspěšné, ale byly lepší než ty, které spočívají pouze v pravidelném měření tělesné teploty pro identifikaci krav s horečkou.

Závěr

Existence objektivních parametrů v rámci řízení krav v přechodném období umožnila provést studii efektivnosti programů používaných v chovech dojnic. Zdá se, že hlavní rizikové faktory v chovech s volným ustájením jsou délka krmného žlabu, povrch a velikost ustájovacích míst, přesuny krav mezi kotci a postupy používané ke včasné detekci problémových krav.
V naší předchozí analýze rizikových faktorů se krmná dávka nejeví jako významný určující faktor pro průměrné TCI stáda. Samotná krmná dávka je samozřejmě pro vývoj zdravotního stavu a užitkovosti krav důležitá, avšak kvalita krmných dávek v moderních velkých chovech s 600 a více dojnicemi je v současnosti obecně velmi dobrá a rozdíly mezi krmnými dávkami, používanými v jednotlivých chovech, jsou relativně malé a dostatečně nevysvětlují zjišťovanou variabilitu mezi stády.

Klíčové informace

– Pro vývoj zdravotního stavu a užitkovosti krav je samozřejmě důležitá krmná dávka. Její kvalita ve srovnatelných amerických chovech je ovšem obecně velmi dobrá.
– Hlavními rizikovými faktory v chovech s volným ustájením proto jsou
   – délka krmného žlabu,
   – povrch a velikost ustájovacích míst,
   – přesuny krav mezi kotci
   – a postupy používané ke včasné detekci problémových krav
.

Prof. Kenneth V. Nordlund
Univerzita Madison, Wisconsin Spojené státy americké

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *