Privatizace zhruba v polovině

Cizinci si u nás státní půdu nekupují a ani jim nepronajímáme jediný metr, tvrdí Pavel Brandl, vedoucí pracoviště Pozemkového fondu ČR v Chebu. V tom má pravdu. Zároveň dobře ví, že k pozemkům se zahraniční investoři dostávají naprosto v souladu s právem prostřednictvím českých firem, za nimiž stojí kapitál odjinud. Parcely pro ně také skupují české osoby.

Kolik půdy v okrese Cheb je určeno k privatizaci a jaký rozsah jste už převedli na nové vlastníky?
Od doby, kdy platí zákon č. 95/1999 Sb., o prodeji státní zemědělské půdy, jsme prodali 11,5 tisíce hektarů a vydali 6200 hektarů na náhradní pozemky, to znamená dohromady 17,7 tisíce hektarů. Blížíme se tedy k polovině, protože před námi je ještě převést 19,8 tisíce hektarů. Ale ne všechny pozemky jsou prodejné. Když je připravujeme do nabídky, tak zjišťujeme, že jde o majetek církví, obcí, nedořešené restituční nároky a to vše jde mimo nás.
Jaký rozsah jste zprivatizovali v loňském roce a co máte za úkol na letošek?
V minulém roce jsme převedli 4700 hektarů. Počítám, že v tomto roce to bude kolem 4500 hektarů. Z toho k prodeji chceme nabídnout 3600 hektarů, asi 600 hektarů by mělo jít na restituční nároky a zbytek na ostatní převody. Pokud by měl Pozemkový fond existovat do konce roku 2008, tak akorát vše stihneme.
Co se v uplynulém roce podařilo uhrát nájemcům?
Vloni jsme nabídli 3400 hektarů a převedli jsme 3300 hektarů. Když jsem mluvil o 4700 hektarech, tak to bylo včetně pozemků připravených v předešlém roce, jejichž převod dobíhal. A k úspěšnosti nájemců – získali 60 procent, dalších 40 procent připadá na ostatní zájemce.
Dosavadní nájemci mají předkupní právo na 70 procent, proč podle vás nedosáhli na tento podíl?
Předkupní právo lze využít na 70 procent pozemků z nabídky, ale maximálně do výměry 500 hektarů. Každý tedy musí přemýšlet, na co přednost uplatní. Nájemci se tedy nemuseli hlásit o všechno. O zbylou výměru se každý den na základě výzvy podle paragrafu 7 zmíněného zákona tady u nás svádí boj.
Jak taková soutěž většinou probíhá?
Na jeden pozemek se v průměru hlásí čtyři lidé, což odpovídá i vymezení okruhu možných zájemců ze zákona. My můžeme v souladu s paragrafem 7 pozemek převést na oprávněnou osobu, jejíž výše restitučního nároku dosahuje alespoň 50 procent z ceny, nebo na soukromého zemědělce, který v tom katastru nebo sousedním hospodaří nejméně 36 měsíců, či za stejné podmínky na společníky obchodních společností či členy družstev. Soutěže se mohou zúčastnit rovněž vlastníci nejméně deseti hektarů půdy v daném či sousedním katastrálním území.
Kam až se při takovém prodeji vyšplhala cena za metr čtvereční?
Je to různé. Za zemědělskou půdu zaplatili kupující deset i patnáct korun za metr, přitom průměrná cena v okrese je tři koruny. Samozřejmě v intravilánu je cenová úroveň úplně někde jinde.
Pozorujete ze strany oprávněných osob vzhledem k uzákoněné restituční tečce ke konci letošního roku silnější zájem o vydání náhrad? A kdo jsou dnes ve vaší oblasti vlastně restituenti?
Dosud uplatnili minimum nároků, ale je pravda, že firmy, které skupovaly restituční nároky a za nimiž jsou zahraniční vlastníci, se o půdu hlásí. Restituenti jsou v současné době spíš ti, kteří odkoupili nároky, ale nemálo je i původních držitelů, stále čekajících na vydání konkrétního pozemku. Jenže se může stát, že do nabídky nepůjde a po restituční tečce dostanou lidé finanční náhradu.
Můžete říci, jaký podíl z převedených pozemků získaly společnosti, za nimiž je cizí kapitál?
Z celkových 17,7 tisíce hektarů je to 1750 hektarů, tedy necelých deset procent. Půdu si však mohou kupovat a také kupují od vlastníků, nebo si ji od nich pronajímají. Od nás mají české firmy, kde předpokládáme cizí kapitál, v nájmu osm procent z pronajímané výměry.
Místním zemědělcům hlavně vadí, že předkupní právo neplatí pro 70 procent z pronajatých hektarů, ale z nabídky. Proč se to tak v zákoně nastavilo?
Oni se na to dívají ze svého pohledu, ale je třeba vše vidět i ze strany oprávněných osob. Ty se také musí k nějakým pozemkům dostat. U nás zbývá kolem 20 milionů korun nevyřešených nároků, což v rámci republiky není mnoho. Navíc jsou tu poměrně velké pozemky, kde restituenti dosavadní nájemce stejně neohrozí.
Jenže když jdou nájemcům do nabídky dvě parcely, uplatní přednost na jednu a o druhou, třeba i větší přijdou, když v soutěži nejsou schopni přeplatit zájemce, za nimiž je kapitál z Německa či Nizozemska …
U nás se moc nestává, že by v nabídce byly zařazené dvě parcely a přednostní právo mohli nájemci uplatnit jen na jednu.
Máte snahu, aby se tu udrželi místní zemědělci, nebo na to při sestavování nabídek nehledíte?
My se snažíme. Záleží ale na lidech, co si vyberou z nabídky a na které pozemky uplatní přednost z titulu nájmu. Stává se, že se nepřihlásí o předkupní právo a vyčkávají, až půjde do nabídky pro ně důležitější pozemek v jiném katastru. Ovšem není vyloučeno, že ho nikdy nenabídneme a převedeme třeba na město. Jsem však přesvědčený, že v rámci nastavených podmínek mohou zemědělci půdu uhájit a nemusejí o ni přicházet v takovém rozsahu, aby to pro ně znamenalo konec hospodaření. Vždy na začátku roku dáváme k dispozici seznam katastrálních území s termíny, kdy půjdou některé parcely do nabídky. Které konkrétně to budou, víme i my těsně předtím. Někdo si vše neustále sleduje, ale jiný se nestará a zjistí, že pozemek byl v nabídce, teprve až když je prodaný.
Změnilo se něco po vstupu do Evropské unie?
Loňský květen nebyl žádný mezník. Dá se říci, že u nás o půdu usilují pořád stejní lidé. Novinkou je, že Němci tady požádali o trvalý pobyt, takže po třech letech budou moci sami nakupovat.

Do rámečku:
Kolik vynáší prodej státní půdy
Od roku 1999, kdy nabyl účinnosti zákon o prodeji státní půdy, převedl Pozemkový fond ČR do konce minulého roku přes 249 tisíc pozemků o výměře přesahující 196 tisíc hektarů. Jak upřesnil tiskový mluvčí fondu Michal Bureš, z toho bylo prodáno 239,6 tisíce pozemků o výměře 191,5 tisíce hektarů v kupní ceně 9,127 miliardy korun. „Její postupná úhrada se předpokládá v časovém horizontu roku 2034,“ dodal mluvčí.
V loňském roce bylo převedeno 116 616 pozemků o výměře 76 088 hektarů, z toho bylo prodáno 113 779 pozemků představujících 75 187 hektarů v ceně 3,49 miliardy korun. „Příjem z prodeje půdy vloni dosáhl 1,125 miliardy korun,“ doplnil s tím, že letos se očekává 990 milionů korun.
Nejvíce půdy prodala v minulém roce tato pracoviště (v závorce je uveden plánovaný úkol):

Bruntál 5 814 ha (3 500)
Tachov 4 828 ha (2 900)
Karlovy Vary 4 365 ha (3 200)
Cheb 3 956 ha (3 650)
Znojmo 3 128 ha (2 500)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *