Pro konkurenceschopnost zemědělství

Tématem prosincového zasedání ministrů zemědělství a rybářství EU bylo vedle každoročního vyjednávání o rybolovných kvótách i uzavření kyperského předsednictví a pokrok dosažený v projednávání reformních návrhů k budoucí podobě Společné zemědělské politiky. V rámci diskuse o budoucí podobě Společné zemědělské politiky členské státy reagovaly na Zprávu o pokroku předloženou kyperským předsednictvím a znovu akcentovaly své priority.

„Jednou z významných priorit České republiky je to, aby nové členské státy měly stejné podmínky nastavení systému plateb v rámci Společné zemědělské politiky jako staré členské státy. Mezi další klíčové otázky, které zůstávají nejen pro Českou republiku nadále otevřené, patří z pohledu přímých plateb dobrovolnost ozelenění a zastropování plateb a rovné podmínky pro využití vázané podpory v některých sektorech. V oblasti rozvoje venkova se jedná zejména o otázku financování v kontextu vyjednávání Víceletého finančního rámce, zjednodušení schvalování veřejné podpory či degresivita plateb v méně příznivých oblastech,“ řekla náměstkyně ministra zemědělství úseku pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU Jaroslava Beneš Špalková. V kontextu diskuse o využití vázané podpory Bulharsko, s podporou řady delegací včetně České republiky, předložilo prohlášení, ve kterém žádá, aby státy aplikující systém SAPS mohly tento typ podpory využívat ve stejné míře jako staré členské státy. „Vítáme bulharskou iniciativu, na základě které by státy aplikující SAPS mohly navýšit vázanou podporu nad 10 % z celkového objemu národní obálky pro přímé platby,“ řekla náměstkyně Jaroslava Beneš Špalková. Evropská komise rovněž informovala o vývoji situace na trhu s mlékem v kontextu ukončení režimu mléčných kvót v roce 2015. Přes současné krátkodobé výkyvy se dle názoru Komise vyhlídky pro trh s mlékem a mléčnými výrobky ve střednědobém horizontu jeví jako příznivé. „Nicméně ze zprávy Komise je jasně patrné, že i v budoucnu bude sektor mléka v EU čelit obtížným situacím. Je proto nezbytné zaměřit se na systémová opatření v rámci nového nastavení Společné zemědělské politiky,“ uvedla náměstkyně Jaroslava Beneš Špalková. Předsednictví v Radě EU převezme v prvním pololetí roku 2013 Irsko, které bude čelit řadě výzev, neboť se od něj mj. očekává jak úspěšné uzavření diskusí k rozpočtu EU na období 2014 – 2020 , tak i k legislativnímu balíčku k budoucí podobě Společné zemědělské politiky. 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *