Problémy s kvalitou brambor

Sklizeň pozdních konzumních brambor je vlivem nepříznivého počasí opožděná nejméně o čtrnáct dnů. Na zhoršení kvality hlíz působí letos více faktorů než v jiných letech, říká v rozhovoru František Novák, předseda Ústředního bramborářského svazu ČR.

O kolik dní se oproti jiným letům asi opozdí sklizeň brambor a jak se nepříznivé počasí podepíše na kvalitě hlíz?
Sklizeň pozdních konzumních brambor je opožděná minimálně o čtrnáct dnů a zatím je sklizeno jen velmi málo ploch. Na zhoršení kvality letos působí víc faktorů než jindy. Je to jednak silný infekční tlak plísně v průběhu vegetace. Tam, kde pěstitelé nedesikovali porosty před příchodem vydatných dešťů v závěru vegetace, mohlo dojít k pozdní infekcí hlíz, která se bude projevovat možná až v průběhu skladování, čili vada se ještě neprojeví při bezprostředním třídění hlíz po sklizni. Na zamokřených pozemcích se dá očekávat také vysoký výskyt bakteriálních hnilob. Podobně jako loni je i v tomto roce poměrně častá strupovitost. Vzhledem k tomu, že zemina nad hlízami je po deštích smytá a brázdy jsou vlhké, hlízy při prvních mrazících rychleji namrznou – toto nebezpečí je také mnohem vyšší než v minulých letech.

Jak vysoké mohou být ztráty a bude na našem trhu skutečně nedostatek brambor z domácí produkce?
Podle odhadu ČSÚ by se mělo sklidit celkem 1,133 milionu tun brambor, z toho asi 130 tisíc tun se zpracuje na škrob a přibližně 170 tisíc tun se spotřebuje na výsadbu v příštím roce. Zbývá tedy zhruba 800 tisíc tun, což odpovídá spotřebě domácností. Při skladování do jarních měsíců však hlízy „prodýchají“ kolem 10 procent své váhy. Výtěžnost tržního zboží bude ovlivněna faktory, o nichž jsem hovořil, a nelze předpokládat, že bude vyšší než 80 procent. V případě, že se opravdu sklidí odhadované množství brambor, bude v jarních měsících domácích kvalitních brambor skutečně nedostatek.

Váš svaz se již loni zasazoval o přísnější kontroly kvality zboží v obchodech. Padly vaše připomínky na úrodnou půdu?
Téma kvality konzumních brambor bylo ústředním tématem loňských bramborářských dnů a na náš popud Česká zemědělská a potravinářská inspekce zvýšila počet kontrol a zpřísnila sankce. Jako svaz ale stále nejsme spokojeni s objemem kontrol odrůdové pravosti. Navrhovali jsme, aby inspektoři ročně prověřili 500 partií, teprve pak na trhu zavládne pořádek a žádný z pěstitelů, ani obchodníků si netroufne nabízet spotřebitelům „nějaké“ brambory bez toho, aby partie skutečně odpovídala deklarované odrůdě. Nicméně jisté zlepšení nastalo, ale jsme na začátku cesty k tomu, aby se náš trh s odrůdami konzumních brambor nechal srovnat se stavem s Německu, Nizozemsku či jiných bramborářsky vyspělých zemích.

Zemědělství chytá podle resortního ministra druhý dech, platí to i o bramborářství?
Myslím, že výrazný pokles ploch konzumních brambor v letošním roce ukazuje spíš na to, že někteří pěstitelé dech ztrácejí. Snížení ploch má dvě příčiny. Tou první byla velmi nízká cena konzumních brambor v uplynulé sezóně, kdy tržby u mnoha podniků nepokryly ani výrobní náklady. Druhý faktor, který působí již delší dobu, je nutnost obnovovat technologie pěstování a třídění brambor. Tyto investice jsou finančně náročné a aby se stroje vyplatily, musí mít pěstitel určitou plochu brambor. Mnohé podniky pak při rozhodování, zda budou do produkce a zpracování brambor investovat, nebo od této výroby ustoupí, často volí druhou variantu. A jsem přesvědčen, že tento trend bude ještě pokračovat. Na druhé straně jsou podniky se špičkovou technikou a úrovní pěstování, se kterou obstojí v evropské konkurenci.
U průmyslových brambor na výrobu škrobu se dá po totálním útlumu na počátku 90. let hovořit o renesanci českého škrobárenství. Doufejme, že kvóta 45 tisíc tun škrobu, kterou při jednání s EU požaduje Česká republika, nám bude přidělena a pěstování průmyslových brambor se stane významnou konsolidační složkou celého bramborářství.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *