Prognózy cen obilovin jsou důležité

Cena obilí v loňském i letošním roce trhá rekordy a kdo je drží, vydělává. To není jen heslo burzovních spekulantů, nýbrž i českých zemědělců. Jestliže před rokem prodávali tuzemští pěstitelé tunu pšenice za tři tisíce korun, letos jim obchodníci nabízejí za potravinářskou pšenici přes šest tisíc. Čeští zemědělci se této šance chopili. V posledních měsících, kdy neustále rostla cena, drží skladem odhadem až jeden milion tun obilí. Cena obilí je ovlivněna celosvětovou situací v produkci a spotřebě. Situace na světovém trhu obilovin, zejména pšenice, je velice napjatá.

Růst cen obilovin je v současnosti způsoben převisem poptávky nad nabídkou. Po loňském nepříznivém roce 2006/2007, kdy došlo k významnému snížení celosvětové produkce obilovin, se podle odhadů United States Department of Agriculture (USDA) v roce 2007/2008 očekává, že světová produkce pšenice vzroste přibližně o 1,75 %, to je o 10,4 milionu tun. Do odhadu není přesně zahrnuta očekávaná produkce pšenice v Argentině z nově vzniklých polí z bývalých pastvin, rentabilita chovu skotu se zdá být nižší než rentabilita u pšenice (tabulky 1 a 2). Odhadovaná spotřeba pro rok 2007/2008 převyšuje celosvětovou produkci přibližně o 15,3 milionu tun.
Již v minulém hospodářském roce 2006/2007 byla disproporce mezi produkcí a spotřebou 23,6 milionu tun. To znamená, že napětí na světovém trhu s pšenicí se teoreticky mírně snížilo do té chvíle, než se zjistí, jak přezimovaly obilniny a zrniny v Číně (porosty řepky jsou v Číně převážně vymrzlé). S vidinou zásobování hlavně Číny v roce konání olympijských her skoupili spekulanti všechno volné obilí na světovém trhu (graf 1). Dalším faktorem je nedostatek rýže v oblasti Asie, který bude muset být nahrazen obilovinou, převážně pšenicí. Pro demonstraci situace lze uvést příklad Indie, která zakázala vývoz rýže. Největší asijský dovozce rýže – Filipíny – domlouval dodávky rýže s Vietnamem na vládní a prezidetské úrovni. Uváděné okolnosti ovlivňují ceny na komoditních burzách.

Prognózy slouží výrobcům

Vzhledem k současné situaci, kdy se světovou nabídkou a poptávkou po obilovinách a zrninách v České republice okrajově zabývá jen Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF), je nutné, aby si členové Plodinové burzy Brno (PBB) sestavovali prognózy sami.
Prognózy vývoje cen obilovin a zrnin na světovém trhu jsou důležité pro naše výrobce. Na základě znalosti vývoje cen mohly také naši zemědělci v roce 2007 ve srovnání s předloňským rokem vydělat i více než dvě miliardy korun navíc. V případě jednotlivých zemědělských společností může loňský, popřípadě letošní zisk z úrody obilí znamenat profit ve výši dvou nebo i více ročních obratů.

Burzy na českém trhu

Většina obchodů s obilovinami probíhá v České republice mimo burzy. Současná právní úprava jednoznačně nepojmenovává nutnost státních institucí, například Státní hmotné rezervy a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), transparentně obchodovat své přebytky na komoditních burzách. Přes tuto okolnost jsou však burzy považovány za velmi důležité ukazatele cenového vývoje a jejich význam na našem obilním trhu narůstá. Nedostatkem burzovního obchodování na PBB je nedostatečné využívání termínovaných obchodů. Vstupem České republiky do Evropské unie v rámci administrace společné organizace trhu s obilovinami se burzy staly důležitým zdrojem informací o cenách na vnitřním trhu Evropského společenství (systém NewIDES).
S obilovinami mají v současné době oprávnění obchodovat v ČR Plodinová burza Brno, Obchodní burza Hradec Králové, 1. Karlovarská komoditní burza a Českomoravská komoditní burza Kladno a Komoditní burza Praha.

Obchodní systém na Plodinové burze Brno

Plodinová burza Brno (PBB) se specializuje především na komodity rostlinného charakteru, na obiloviny, olejniny, luštěniny a jejich osiva, rostlinné oleje, pokrutiny, výlisky a další.
Prostorové omezení PBB nemá, může obchodovat i s komoditami na území jiných států za podmínky, že platba bude prostřednictvím zúčtovacího centra PBB a účastníci obchodu budou zastoupeni soukromými dohodci nebo makléři burzy.
Plodinová burza Brno pořádá pravidelné burzovní seance na parketu burzy jedenkrát za čtrnáct dní. Obchodovány jsou především zemědělské komodity rostlinného charakteru. V období mezi burzovními seancemi mohou zájemci o obchodování na burze po předběžné registraci na internetových stránkách burzy nabídnout svou produkci k volnému obchodování. Pokud je obchod spárován, to znamená, že se shodne nabídka s poptávkou v ceně, jsou příslušní dohodci povinni zorganizovat uzavření obchodu závěrkovým listem na následné burzovní seanci. Burzovní obchod je uzavřen kupní smlouvou na dodávku zboží, uzavřenou buď na burzovním shromáždění, nebo mimo něj (mimo parket burzy), pokud je cena obchodu registrována na PBB nebo kotována cenovým výborem. Burzovní obchod může být uzavřen v cenovém rozmezí stanoveném cenovým výborem pro určené časové období. Uzavřené obchody za cenu mimo cenovou kotaci je nutné vždy zdůvodnit.
Předmětem obchodu mohou být pouze komodity schválené Burzovní komorou. Za tímto účelem se schvalují komoditní uzance, které přesně stanovují danou komoditu a všechny její normy (vlhkost, jakost, obsahy příměsí apod.). Komodity, na které nejsou schválené burzovní kvalitativní a obchodní uzance, lze zobchodovat pouze za předpokladu písemného souhlasu obou stran.
Brněnská plodinová burza informuje zemědělskou veřejnost a tisk o cenách, za které se v posledním sledovaném období obchodovalo. Ceny jsou získávány od respondentů a členů PBB nejde o kotaci cen. Protože tyto ceny jsou sledovány v dlouhodobé, již desetileté řadě, mají svou vypovídací schopnost.

Cenová kotace ve strategii prodeje

Cenový výbor pravidelně kotuje cenové rozpětí stejné skupiny zemědělských komodit. Tyto kotované ceny jsou závazné pro obchodování pro členy PBB a dohodce na příštích čtrnáct dnů. Cenová kotace je sdělována za úplatu pro PBB a následně prezentována v zemědělském týdeníku Zemědělec v čísle, které vychází v týdnu před datem konání dalšího cenového výboru při PBB. Kotované ceny jsou konfrontovány s cenami zemědělských výrobců (CZV), které Český statistický úřad zveřejňuje se zpožděním asi čtyři až pět týdnů. Statistici čerpají informace ze souboru asi 560 zemědělských podniků a obchodních organizací. Z grafů 2 a 3 je zřejmé, že kotované ceny PBB se velmi přibližují zjištěným cenám CZV. Kotované ceny jsou důležitým vodítkem strategie prodeje pro zemědělce a strategii nákupu pro zpracovatele.

Ing. Zdeněk Mládek
soukromý dohodce Plodinové burzy Brno
Ing. Karel Zezula
generální sekretář Plodinové burzy Brno
Ing. Jan Boudný
Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Brno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *