Prognózy dnes mají více otazníků

Podle zhruba rok staré prognózy světového zemědělství měly ceny ve výhledu do roku asi 2017 zůstat nad svým střednědobým průměrem, nicméně měly být nižší než maxima, která dosáhly na počátku loňského roku. Předpovědi, byť z pera fundovaných odborníků, jak se ukázalo, mohou být ošidné. O rok později je, jak uvádí zpráva z agrárně-obchodního monitoringu Generálního ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova, opět všechno jinak. Píše se v ní o hloubce ekonomické recese a o tom, že není jisté, kdy a jak rychle se hospodářství obnoví. Mnohé napovídá sám podtitulek střednědobé prognózy zakončený otazníkem: „Uklidnění po bouři?“

Generální ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova (DG Agri) vychází z ze společné prognózy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizace pro potraviny a zemědělství FAO a z předpovědi Výzkumného ústavu pro potravinářskou a zemědělskou politiku (FAPRI). Podle předpovědí by se zemědělství mělo vyrovnat s krizí lépe než ostatní sektory. Znepokojivá patrně i nadále zůstane otázka potravinové bezpečnosti v rozvojových zemích.
Je třeba připomenout, že prognózy počítají s normálními klimatickými podmínkami a střednědobé i se zotavením ekonomiky.
Po vrcholu přišel pád I když si každá ze zmíněných zpráv všímá poněkud jiného okruhu komodit, dává důraz na jiné oblasti světa apod., mají vždy mnoho společného. Všechny tvrdí, že reakcí na vysoké ceny zemědělských komodit bylo zvýšení nabídky. Tento fakt spolu s poklesem hospodářského růstu a ekonomickou krizí srazil ceny agrárních komodit hluboko pod vrcholy, které dosáhly zejména na přelomu let 2007 a 2008. Vzhledem k tomu, že krize stále pokračuje, považují analytici ze zmíněných organizací za pravděpodobné, že se ceny agrárních komodit v nejbližší budoucnosti utlumí.
Střednědobá předpověď, která bere v úvahu nadcházející desetiletí, je stále pozitivní a počítá í s cenami, které by měly zůstat nad hodnotami dosahovanými před maximy z roku 2007. Podle průměrných předpovědi OECD a FAO by nominální ceny pro všechny sektory měly být 15 až 60 procent nad úrovní z dekády předcházející maximům z let 2007 a 2008. S podobnou budoucností počítá i FAPRI, které je však na rozdíl od OECD a FAO daleko méně optimistické v případě mléka a produktů z něj.
Podle analýzy DG Agri, která bere v úvahu poslední vývoj ekonomiky, se zbrzdění nebo zastavení růstu hrubého domácího produktu projeví na snížení cen všech komodit v krátkodobém výhledu do roku 2011. Přesto by se ve většině případů měly ceny pohybovat nad průměrem z let 1997 až 2006. Ve střednědobém výhledu pro celou dekádu již analytici DG Agri počítají s růstem cen v souladu s předpokládaným živením ekonomiky a zvyšováním cen ropy. Na ceny ropy přitom citlivěji reagují ceny plodin než živočišné produkce. Proto by měly podle odhadu růst rychleji.
Ceny potáhne poptávka
FAPRI očekává největší zvyšování poptávky po obilovinách a olejninách v Asii, Africe a na Středním Východě. Důvodem bude růst populace, živočišné produkce i zájmu o suroviny na biopaliva. I nadále platí, že zlepšující se příjmy obyvatel těchto zemí, a tím i jejich stoupající životní úroveň se projeví i na podstatné změně jejich jídelníčku. Růst by tedy v těchto zemích měla spotřeba živočišných produktů, zejména masa, mléka a výrobků z nich.
Společná předpověď FAO a OECD počítá s nárůstem spotřeby šrotů z olejnin v rozvojových zemích do roku 2018 o 60 procent, másla a drůbeže o asi 50 procent, rostlinných olejů a sušeného neodtučněného mléka o zhruba 40 procent a cukru o přibližně 33 procent ve srovnání s průměrnými hodnotami z let 2006 až 2008. Naproti tomu spotřeba těchto produktů v zemích OECD by se neměla příliš lišit od současné úrovně. V těchto státech je možné počítat nanejvýš s růstem poptávky po rostlinných olejích. Za ním však patrně budou biopaliva.
Růst se dá čekat spíše v rozvojových zemích
Odhady počítají s růstem zemědělské produkce spíše v rozvojových zemích, i když připouštějí, že ani jim se světová ekonomická krize nevyhne. Například výroba masa by se podle analytiků zmíněných organizací měla v rozvojových státech zvyšovat dvakrát rychleji než v zemích OECD. Týká se to především masa drůbeže, u něhož se očekává až padesátiprocentní nárůst produkce zejména v Číně, Brazílii a Indii.
S výjimkou pšenice a kukuřice se těžiště výroby ostatních obilovin a také olejnin posouvá od rozvinutých zemí spíše k rozvojovým. Předpovědi FAO a OECD i FAPRI počítají v nadcházející dekádě s asi 25procentním růstem výroby olejnin. FAPRI přitom zastává názor, že největší nárůst (přes 40 procent tohoto předpokládaného zvýšení) zajistí expanze pěstování sóji v Jižní Americe.
OECD a FAO předpokládají, že v rozvojových zemích se v nejbližších deseti letech rozroste výroba rostlinných olejů o zhruba polovinu a o více než 40 procent by se měla zvýšit i produkce šrotů z olejnin.
Růst by měla i globální výroba cukru, ale jejím zdrojem budou zejména země, v nichž se pěstuje cukrová třtina. Naopak v zemích OECD by se mohla výroba cukru snížit o asi dvě procenta.
Pozice na světovém trhu Do rozvojových zemí by se neměla posouvat jen produkce zemědělských komodit. Měly by také hrát vůdčí roli v zásobování světových trhů. Podle analytiků OECD a FAO by měly do budoucna zajistit až 90 procent nárůstu exportu rostlinných olejů a cukru. Naproti tomu v zemích OECD by měl rychleji růst export šrotů z olejnin. (Do jisté míry je to dáno tím, že vývoz tohoto artiklu z většiny rozvinutých zemí není příliš velký.) O něco málo by se měl snížit podíl zemí OECD na exportu kukuřice. Předpokládá se, že z dnešních 69 procent mohou do budoucna ubýt dva procentní body.
V rozvojových zemích by se také měla rychle zvyšovat produkce masa i mléka a výrobků z nich a také export tohoto sortimentu, a to čtyři až pětkrát rychleji než v zemích OECD. Podle FAPRI by za více než polovinou nárůstu světové výroby mléka měla stát Asie, a to zejména Čína a Indie). O další třetinu zvýšení globální produkce by se měla postarat Severní a Jižní Amerika, a to zejména USA a Brazílie. FAPRI také předpovídá do budoucna Brazílii, Argentině a Ukrajině stále důležitější pozici na světovém mléčném trhu.
Společný výhled FAO a OECD a také prognóza FAPRI počítají s tím, že hlavními aktéry na globálním trhu s masem budou i v nadcházejících deseti letech Austrálie, Kanada, EU, USA, Brazílie a Argentina. Přičemž největší nárůst exportu by podle nich měla mít Brazílie.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *