Půdy v České republice nejsou v dobrém stavu

Stav zemědělských a lesních půd je poměrně špatný. Vodní erozí je ohroženo zhruba 60 procent půd, přibližně půl milionu hektarů je silně poškozeno. Jde například o jižní Moravu, kdy ještě před 40 lety byly takové půdní typy jako černozem, nyní tam jsou smyté půdy. Uvedl to Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd na nedávném kulatém stole o půdě, který se uskutečnil na České zemědělské univerzitě v Praze v rámci konference Agrární perspektivy. Připomněl, že černozemě dokázaly na jeden hektar zadržet až 3,5 tisíce metrů krychlových vody a postupně je uvolňovat pro potřeby rostlin. Dnes tam půdy zadrží asi 600 metrů krychlových vody.

Větrná eroze v České republice ohrožuje zhruba 14 až 20 procent půd. „Zajímavé je, že u nás probíhá větrná eroze i na těžkých půdách, což je zase důsledek způsobu hospodaření,“ řekl.  Zmínil i utužení půdy, které zasahuje zhruba 45 procent zemědělských půd, zejména v podorničí a tyto půdy se dost často chovají jako nepropustná plocha. Poukázal rovněž na zábor půd. „Je to problém nejen České republiky, ale i dalších vyspělých zemí. Vzhledem k tranzitní poloze ČR, levnějším cenám pozemků, se odhaduje, že zábor představuje 15 hektarů zemědělských půdy denně,“ řekl. Pokud to bude pokračovat tímto tempem, za nějakých 15 let bude ČR zcela zastavena. Milena Vicenová z Technologické agentury ČR, která diskusi moderovala, poznamenala na základě prohlášení světového ekonomického fóra, že nedostatek vody je nejrizikovější faktor pro celý svět.
Vopravil sdělil, že byl spuštěn monitoring eroze, který provozuje Státní pozemkový úřad a slouží k evidenci výrazných erozních událostí, které například způsobí vyplavení obce, přehrazení komunikace a podobně. Pokud tyto události budou opakované, daný pozemek bude přeřazen do mírně erozně ohrožené oblasti a pokud bude v méně, tak bude v silně erozně ohrožené oblasti. Z monitoringu za posledních šest let vyplývá, že třetina událostí je opakovaných. Připomněl rovněž protierozní vyhlášku, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí. „Půdu máme sice jednu, ale hovoří do toho několik resortů. Dotační politiku má na starosti Ministerstvo zemědělství, ale vlastní půdu podle kompetenčního zákona má Ministerstvo životního prostředí,“ podotkl s tím, že toto dělení někdy působí potíže.  Jak rovněž zaznělo, nájemce by měl být povinen vrátit půdu ve stejném stavu, jako ji převzal. Před několika lety přišli s metodikou půdního průzkumu pro potřeby pachtovních smluv. Ta tkví v tom, že se na počátku pachtu udělá jednoduchý půdní průzkum a po uplynutí doby pachtu by měl pozemek vykazovat stejné, nebo i lepší vlastnosti, než když do něj vstupoval.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *