Reforma budí pochybnosti

Původní cíl společné zemědělské politiky Evropské unie – udržet díky zaručeným cenám a odběru produkce zemědělské usedlosti – se nepodařil. Většina podpor směřuje do velkých podniků a malých farem ubývá. Agrární politika orientovala sedláky na „masové“ produkty, místo aby je vedla k inovacím, ke hledání netradičních výrobků, zaměření na výrobky originální svým původem a kvalitou, jednoduše k pestré nabídce. Tak pohlíží na výsledné působení společné unijní politiky Josef Pöschl z Vídeňského institutu pro mezinárodní hospodářské srovnání.

A právě připravovaná reforma by v tomto měla přinést zvrat, konstatoval na pražském semináři věnovaném zejména budoucnosti českého zemědělství v rámci EU, který uspořádala nadace Fridricha Eberta spolu se zemědělským výborem Poslanecké sněmovny.
Vyplácení přímých plateb nezávisle na produkci by podle Pöschla odbouralo také náročnou administrativu a množství kontrol. „Rakouský zemědělský svaz, stejně jako sedláci v Německu a ve Francii jsou ale proti, neboť reformní návrhy vyvolávají mnohé pochyby. Jsou tu obavy, že příliš mnoho zemědělců opustí nynější produkci, přestane dělat třeba pracné mléko a přesedlá na méně náročné maso. Že budou jen minimálně obhospodařovat půdu – jen tak, aby získali peníze z Bruselu. A to by mohlo destabilizovat trh a způsobit závislost na mohutném dovozu potravin,“ upozorňuje rakouský odborník. Oddělení plateb od produkce vidí jako nebezpečné zvláště pro rodinné mléčné farmy v Alpách, odkud pocházejí dvě třetiny z rakouské produkce mléka. „Ostrý nesouhlas vyvolává i návrh komisaře Fischlera škrtat podpory velkým podnikům, které dnes čerpají nejvíce prostředků. V Rakousku se to týká jen asi deseti procent farem, přesto protestují. V České republice by krácení dotací postihlo mnoho zemědělských podniků,“ poznamenal Pöschl. Míní také, že spíše než rozšíření unie by se rakouští sedláci měli obávat toho, co jim přinesou výsledky jednání WTO.
Podle stínového ministra zemědělství ODS Jiřího Papeže by Evropa neměla čekat na závěry WTO, ale sama začít se změnami. „Je však nutné zabránit snaze ukončit diskuse o reformě ještě před rozšířením unie,“ řekl. Česká republika může do těchto debat zasahovat a říkat své názory, ujistil vedoucí stálé zemědělské mise v Bruselu Petr Blížkovský. Míní, že reforma dává ČR nové příležitosti. Začátkem června se k ní má vyslovit Evropský parlament a sešlo se tisíc pozměňovacích návrhů.
„Svět asi nezůstane u malých farem a jak mu bude chtít EU konkurovat?“ odmítá předseda zemědělského výboru Ladislav Skopal záměr potlačit velikost podniků redukováním podpor. Zjednodušené platby nevázané na produkci rozhodně zavrhuje poslanec Miloslav Kučera a současně se domnívá, že EU nikdy nenajde odvahu k jejich zavedení. „Ať si každý stát platí vývoz přebytků za své, tak by se nejlépe ušetřily finance. Pro nás by to bylo výhodné, protože nemáme takovou nadvýrobu jako silné evropské státy,“ přišel Kučera s úsporným návrhem.
„Revize společné politiky je zbožné přání politiků, kteří nejsou schopni respektovat základní požadavky zemědělců,“ tvrdí prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček. Rozhodující však bude, zdůraznil ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha, co chtějí spotřebitelé. „A nejsou to jen konzumenti potravin, mají zájem i na životním prostředí. Za to budou ochotni zaplatit,“ dodal. Na požadavky spotřebitelů se ale podle Douchy nedá reagovat třeba tím, že naši vědci vyjmenují nedostatky alternativních chovů nosnic.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *